Možná bych i doporučil paní ministryni, aby nepočítala s účastí na odpoledním semináři, který se týká zdravotních ústavů, protože dnes tady budeme projednávat ještě celou řadu velmi závažných bodů. A vzhledem k tomu, že Občanská demokratická strana zdržela tuto schůzi o hodinu dnes dopoledne, je zřejmé, že tato schůze bude pokračovat i po polední přestávce. Naším cílem je skutečně tady projednat na půdě Poslanecké sněmovny všechny sporné otázky, nejenom otázku rušení státních zdravotních ústavů, ale také otázku podivné privatizace Tkáňové banky, také otázku podivných personálních kroků, zejména pokud se týče Masarykova onkologického ústavu, a také kauzu velmi podezřelé snahy najednou, naráz, rychle ještě před volbami zprivatizovat Lázně Toušeň, což je součást státní fakultní nemocnice.
Ale dovolte mi, abych se ještě vrátil k momentu, který zde zmínil můj předřečník kolega David Rath, a to je ona stopa mafie; já myslím, že jsme tady narazili na určitou stopu mafie, která, jak se zdá, ovládá určitou část našeho veřejného zdravotnictví a snaží se teď ještě před volbami část tohoto veřejného zdravotnictví zprivatizovat. A já myslím, že tohle je zcela evidentní stopa. Když se podíváme na pana Petra Hapalu, tak pan Petr Hapala byl členem výkonné rady Občanské demokratické strany až do roku 1996. Panu Hapalovi na kongresu ODS v roce 1996 tehdejší předseda ODS Václav Klaus jmenovitě děkoval za jeho dlouholeté působení ve výkonné radě ODS, kde zřejmě pan Hapala pracoval od samotného vzniku Občanské demokratické strany. Není to tedy žádný řadový člen ODS, který by do ODS vstoupil předevčírem, ale je to bývalý vysoký funkcionář Občanské demokratické strany, kterému dokonce cítil potřebu tehdejší předseda ODS jmenovitě poděkovat za jeho práci ve výkonné radě ODS na kongresu ODS v roce 1996. Pan Petr Hapala.
Poté, kdy skončil ve výkonné radě ODS, začal podnikat ve firmě HC Construct. Tato firma podnikala pouze dva roky, než skončila v konkurzu: v letech 1996-98. Od roku 1998 je tato firma v konkurzu. Zvláštní shodou okolností v představenstvu seděli dva lidé: pan Petr Hapala a pan Marek Šnajdr. Posléze se pan Marek Šnajdr stal náměstkem ministra zdravotnictví Tomáše Julínka z Občanské demokratické strany a pan Hapala se stal ředitelem státních zdravotních ústavů ve třech severomoravských a středomoravských krajích. Opět zajímavá shoda okolností. Lidé, kteří se setkali a působili spolu ve firmě, která skončila bankrotem, se přesouvají na Ministerstvo zdravotnictví a začínají fungovat ve strukturách Ministerstva zdravotnictví. V době Topolánkovy vlády došlo k tomuto personálnímu přesunu. A nyní dokonce, a tady to navazuje už na bod, který budeme, já doufám, za chvíli projednávat, a to je privatizace Tkáňové banky a tkáňových center. Nyní se dokonce pan Petr Hapala vyskytuje i ve statutárním orgánu společnosti Centrum buněčné terapie a diagnostiky se sídlem při Zdravotním ústavu v Ostravě, který se podílí na privatizaci Tkáňového centra při Fakultní nemocnici v Ostravě. To znamená, další krok a další stopa mafie, která v rámci Ministerstva zdravotnictví začala fungovat za doby Topolánkovy vlády. Já myslím, že to není bezvýznamné jméno a že je potřeba si to zapamatovat: pan Petr Hapala - historie, která je s ním spojena, pan náměstek Šnajdr - to, k čemu to vedlo.
