Mgr. Bohuslav Sobotka

  • SOCDEM
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -1,78. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

15.11.2014 17:00:00

Odkaz Václava Havla pro dnešní nejistý svět

Odkaz Václava Havla pro dnešní nejistý svět

25 let po Sametové revoluci je Havlovo varování před pasivní zahraniční politikou opět aktuální.

Dne 17. listopadu bude v budově amerického Kongresu odhalena busta Václava Havla, spisovatele, disidenta z doby komunismu a prezidenta České republiky. V ten samý den, téměř před 25 lety, vyrazili studenti do pražských ulic a zahájili tak hromadné demonstrace, které následně přivodily pád komunistického režimu v Československu, pozdější České republice.

Havel, který zemřel v prosinci roku 2011, byl skromný člověk. Možná by se nad tak okázalou událostí smál. Když se jako prezident v únoru roku 2003 loučil, řekl: „Stalo se to tak náhle, že jsem vlastně ani neměl čas se pořádně zamyslet nad tím, zda na takový úkol stačím.“ A přesto byl významným a aktivním účastníkem převratných událostí doma i v zahraničí.

Když se 29. prosince 1989 stal prezidentem, musel Václav Havel ihned čelit vážné zahraničněpolitické zkoušce - musel se vypořádat s dalekosáhlými důsledky pádu Železné opony. Bývalé komunistické země střední a východní Evropy se na počátku 90. let minulého století se doma potýkaly značnými politickými a hospodářskými obtížemi. Navíc se po rozpadu Sovětského svazu ocitly v geopolitickém vakuu a rozdmýchávající se etnická napětí na Balkánu vrhaly budoucnost bývalých komunistických zemí do nejistoty.

Havel si byl nanejvýš vědom nedostatků a křivd současného světa. Někteří ho možná považovali za naivního idealistu, nicméně on byl přesvědčen, že zahraniční politika jeho země by se měla řídit pevnými ideály, které by přispěly k ukotvení naší zahraniční politiky.

Prezident Havel vycházel z vlastních zkušeností s životem v disentu a vlastním neúnavným bojem proti represivnímu komunistickému režimu. Jeho příběh byl působivý a získal si jím publikum ochotné naslouchat po celém světě. Ztělesňoval sílu ideálů a osobní odvahy stát si za svým přesvědčením, navzdory zdánlivě nepřekonatelným překážkám. Neustále se snažil dokazovat, že ideály mají své náležité místo v mezinárodní politice a diplomacii.

Krátce po svém zvolení prezidentem vystoupil Václav Havel dne 21. února 1990 na společném zasedání obou komor amerického Kongresu a pokusil se zhodnotit vývoj v Československu a sousedních zemích. Havel upozornil, že přes řadu vnitřních obtíží a problémů po pádu komunismu by se státy, jež se původně nacházely ve sféře sovětského vlivu, neměly uzavírat samy do sebe. V Kongresu k tomu Havel pronesl tato slova: „Československo se po dlouhá léta - jsouc jen bezvýznamným satelitem kohosi - vylhávalo ze své spoluodpovědnosti za svět. Musí proto teď hodně dohánět. Mluvím-li tu tak dlouho a o tolika důležitých věcech, pak pouze proto, že mám - spolu se svými spoluobčany - pocit provinění za naši dosavadní odsouzeníhodnou pasivitu a docela obyčejný pocit dluhu.“

Havel tak projevil závazek k dosažení odpovědnější světové politiky – nejenom ryzím idealismem, ale prostřednictvím praktických kroků. Velmi se tak například zasadil za snahu České republiky vstoupit do NATO a Evropské unie. Považoval obě tyto organizace za pilíře mezinárodní stability a spatřoval v nich záruky návratu České republiky do společenství západních demokracií, do něhož patřilo před příchodem komunistické totality.

Havel si byl ovšem rovněž vědom odpovědnosti a závazků vyplývajících z nové demokratické orientace své země. Sice se nepodařilo dosáhnout všech cílů tak, jak jsme po pádu komunismu doufali, nicméně Česká republika za působení Václava Havla v prezidentském úřadu učinila nesmírný pokrok, v neposlední řadě právě v zahraniční politice. Dnes tak česká zahraniční politika aktivně a dlouhodobě prosazuje lidská práva. Republika se plně začlenila do NATO i do EU. Naše země se stala silným obhájcem mezinárodního práva a OSN. Čeští vojáci slouží společně se svými spojenci v mezinárodních operacích ve světě, ať již je to v Afghánistánu, na Balkánu či v Mali. A co je možná nejdůležitější - České republice se podařilo uskutečnit Havlovu vizi, a to stát se normální zemí, členem mezinárodního společenství připraveným nést svůj díl odpovědnosti.

Evropě se dnes daří mnohem lépe. Prosperuje, je jednotnější než kdy dříve, a to v nemalé míře díky lidem jako byl Havel. Svět však zůstává v mnoha ohledech spíše nebezpečný a nepředvídatelný. Militantní separatismus a šíření násilného extremismu představuje jasnou hrozbu globálního významu. V této souvislosti jsou ruské akce podkopávající ukrajinskou svrchovanost bezprecedentním porušením jedné z hlavních zásad mezinárodního práva. Těmto výzvám je však třeba čelit pouze v rámci mezinárodní spolupráce.

Můžeme se rozhodnout přehlížet aktuální negativní trendy ve světě a domnívat se, že je vyřeší někdo jiný za nás – je to však krátkozraké a nikdy se to nevyplácí. V dnešním propojeném světě je více než kdy dříve nutné hledat řešení na základě mezinárodní spolupráce. To se jasně týká i Evropy – ta dnes musí vystoupit ze svého stínu, ve kterém se nachází po studené válce, a usilovat o posílení své aktivní role na světové scéně a při řešení mezinárodních problémů. Právě zásadová zahraniční politika prosazovaná Václavem Havlem nám může být vzorem pro to, abychom byli lépe schopni přijmout společnou odpovědnost za dodržovaní našich hodnot a zásad.

Bohuslav Sobotka je předsedou vlády České republiky

Jedná se o překlad článku, který vyšel dne 15. listopadu 2014 v The Wall Street Journal.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama