Mám za to, že debatu o obnovení povinné základní vojenské služby je třeba uvést z pohledu cílů vlády ČR na pravou míru.

Jsem přesvědčen o tom, že páteří naší obranyschopnosti musí i do budoucna zůstat dobře vybavená a vycvičená profesionální armáda. I proto se moje vláda již v prvním roce svého fungování rozhodla postupně navyšovat výdaje na obranu, abychom zajistili lepší podmínky pro rozvoj naší profesionální armády a plnění našich spojeneckých závazků. Výdaje na obranu by se do roku 2020 měly dostat na úroveň 1,4% HDP.

Byla to vláda sociální demokracie, která zrušila základní vojenskou službu a dovršila tak přechod k profesionální armádě.  Toto rozhodnutí dávalo smysl tehdy a dává smysl i nyní. Většina vyspělých zemí má armády plně profesionální. Dnešní voják musí procházet náročným a zdlouhavým výcvikem, aby byl schopen dobře zvládnout své řemeslo a naučit se ovládat komplexní zbraňové systémy dneška. Voják 21. století musí být profesionál, který se během let své služby neustále rozvíjí a učí se novým věcem.

Ministerstvo obrany se chystá předložit novelizaci branné legislativy, která by umožnila efektivněji využívat branné povinnosti. Je třeba upozornit, že i dnes branná povinnost stále platí pro všechno občany od 18 do 60 let a využita má být ve chvíli, kdy bude naše země čelit vojenské hrozbě. Odvedení vojáci by pak doplnili hlavní bojovou sílu představovanou profesionální armádou, respektive zálohami, v případě vážného válečného ohrožení naší země.

Cílem připravované reformy branné legislativy je také podpořit rozvoj aktivní zálohy. Její příslušníci se několik týdnů v roce věnují vojenskému výcviku a po zbytek roku svému civilnímu povolání. Tito dobrovolníci pak mohou z rozhodnutí vlády rozšířit profesionální jádro ozbrojených sil a být nasazeni do akcí.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR