V Poslanecké sněmovně se podařilo schválit novelu zákona o kybernetické bezpečnosti a zákona o svobodném přístupu k informacím. Tento návrh zákona, zpracovaný Národním bezpečnostním úřadem, transponuje evropskou směrnici o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v rámci EU.

Kvalitní opatření pro udržení kybernetické bezpečnosti jsou důležitá. Česká republika je jednou z prvních zemí v rámci Evropské unie, které tento důležitý zákon schválily. Jsem také rád, že návrh získal širokou podporu napříč politickým spektrem.

Novela rozšiřuje působnost stávajícího zákona o kybernetické bezpečnosti na další skupiny provozovatelů nebo správců IT technologií. Nově budou muset případné bezpečnostní incidenty oznámit, což zajistí například ochranu před ztrátou citlivých údajů uživatelů a před dalším šířením škod.

Tato novela zároveň počítá se vznikem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. O tomto záměru rozhodla vláda na základě mého návrhu loni v listopadu. Přípravu národního centra má na starost jako vládni zmocněnec bývalý ředitel Národního bezpečnostního úřadu Dušan Navrátil.

Dnešní dnem navazujeme na naši práci, vykonanou za poslední tři roky. Vláda, kterou vedu, se posilování kybernetické bezpečnosti intenzivně věnuje od začátku svého fungování, prosadili jsme již řadu konkrétních opatření.

Schválili jsme zákon o kybernetické bezpečnosti, který nabyl účinnosti počátkem roku 2015. Následně, v únoru 2015, jsme schválili Národní strategii kybernetické bezpečnosti pro roky 2015–2020 a naplňujeme její akční plán. V listopadu loňského roku jsme rovněž odsouhlasili výstavbu nové budovy pro centrum kybernetické bezpečnosti v Brně.

Věřím, že návrh projde úspěšně i Senátem a přispěje k tomu, aby Česká republika nadále patřila k těm evropským zemím, které kybernetické hrozby nepodceňují a dokáží se před nimi účinně bránit.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR