Fóra na téma Příležitosti a rizika jaderné energie a její role v energetické politice Evropské unie a zejména v energetické unii se dále zúčastnili ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček, ministr hospodářství SR Peter Žiga, členka Evropského parlamentu François Grossetete a další významní hosté.
Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky na 12. ročníku Evropského jaderného fóra
Hezké dopoledne, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane premiére, vážení členové Evropské komise.
Dovolte mi, abych poděkoval organizátorům za uspořádání 12. Evropského jaderného fóra. Jsem poctěn, že mohu jménem České republiky opět toto významné fórum tady v Praze zahájit. Myslím si, že jeho důležitost podtrhují významní vystupující účastníci a také všichni naši hosté. Vidím, že zastoupení fóra je opravdu široké, a jsem také rád, že mohu přivítat zástupce občanské společnosti, protože otevřený dialog je pro budoucnost jaderné energetiky v EU opravdu klíčový.
Rád bych také vyzdvihl, že dnešní jaderné fórum zahrnuje několik nových diskusních formátů – zmíním například pondělní World café, jehož tématem bylo u příležitosti výročí 60 let podpisu smlouvy o EURATOM shrnutí všeho, co se v Evropě v jaderné energetice podařilo, kde jsou její aktuální slabiny a jaké jsou její perspektivy do budoucna.
V samotném středu zájmu fóra bude podobně jako v minulých ročnících řeč o výzvách, kterým čelíme. O některých diskutujeme dlouhodobě, jiné jsou nové. Všechny ale musíme vyřešit – naši občané to od nás očekávají.
V energetice činíme rozhodnutí na desetiletí dopředu. Moje vláda schválila Státní energetikou koncepci, ta je přesně takovýmto strategickým rozhodnutím. V koncepci jsme se jasně přihlásili k dalšímu využívání a rozvoji jaderné energetiky. Pro Českou republiku skutečně jinou cestu nevidím.
Nesmím v této souvislosti opomenout ani ambici EU stát se globálním lídrem boje proti změnám klimatu. Tato ambice vyvrcholila Pařížskou konferencí, nyní společně řešíme navazující legislativu v EU i u nás doma.
Česká republika je již jen malý krok od ratifikace Pařížské dohody, po které se připojí k ostatním členům EU a celosvětově bezmála 150 zemím, které se zavázaly učinit kroky k tomu, abychom zpomalili růst průměrné teploty naší planety.
Tento závazek a také mnohé další závazky budou vyžadovat rovný přístup ke všem nízkoemisním zdrojům energie a jejich maximální zapojení. Tady vidím jadernou energii jako nástroj, který nám zásadním způsobem pomůže tyto závazky naplnit.
Využívání jádra nezvyšuje naši uhlíkovou stopu. To bychom měli mít na paměti. Bez jádra některé členské státy, mezi nimi ČR nebo třeba také Slovensko, neměly šanci naplnit klimatické závazky EU.
Vnímáme určitě všichni přínos rozvoje obnovitelných zdrojů, určitě
vítáme to, že do budoucna posilují, za stávajících podmínek se ale na ně
nemůžeme spoléhat bezvýhradně. A právě proto je vyvážený a racionálně
nastavený energetický mix hlavním cílem České republiky.
V souvislosti s uzavíráním starých a méně efektivních uhelných
elektráren v budoucnosti se využití jaderné energie jeví jako jejich
nejvhodnější nástupce.
Jsem rád, že nám naslouchají i naši evropští partneři – s Evropskou komisí vedeme otevřený a dá se říci i přátelský dialog o energetice. Neocenitelný podíl na tom má komisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Canete a jeho kabinet.
Českou energetiku nemůžeme posuzovat samostatně. Nejsme energetický ostrov. Vnímáme dění v Evropské unii, neboť i tam energetika čelí novým výzvám. V listopadu minulého roku zveřejněný energetický balíček představil návrhy, jak uvést energetickou unii v praxi a jak budovat nízkoemisní ekonomiku, ve které s jádrem počítáme.
Tento legislativní balíček musíme důkladně projednat tak, abychom dosáhli klimaticko-energetických cílů, ale abychom zároveň nesnížili konkurenceschopnost naší ekonomiky. Mojí osobní prioritou je pak položení důrazu na spotřebitele – není totiž možné všechny náklady energetické transformace přenášet na naše domácnosti a podniky. Zejména tak není možné činit v našich zemích, jako jsou třeba ČR nebo Slovensko, kde pro nás je prioritní otázkou zvyšování životní úrovně.
Stojí před námi nejen mnoho práce, ale také řada různorodých názorů napříč státy EU, a nalézt kompromis rozhodně nebude snadné.
Neřeknu žádnou novinku, když připomenu, že ne všechny státy EU se rozhodly využívat potenciál jádra.
ČR však touto cestou jde a domníváme se, že díky našim znalostem a zkušenostem můžeme pomáhat nalézat bezpečnou cestu k využívání jaderné energie i zemím, které se o rozvoj této technologie nebo její užití zatím pokouší.
Je proto nezbytné diskutovat o tom, jakým způsobem má EU na všechny tyto výzvy reagovat.
Musíme si připustit, že bez jaderné energetiky tyto problémy, které před námi leží, nevyřešíme. Region střední a východní Evropy je toho nemalým důkazem. A Evropské jaderné fórum, v jehož vedení se střídáme s našimi slovenskými partnery, je pro to velmi vhodným místem.
Evropská unie do dnešního dne od počátku svého působení přispěla ke sbližování evropských energetických trhů, přispěla k harmonizaci pravidel. Díky tomu jsme svědky neustále sílícího a jednotnějšího evropského energetického trhu. Myslím si, že i podíl naší země na standardizaci je neopominutelný.
Přestože před sebou máme ještě dlouhou cestu, je potřeba hledat efektivní řešení, která budou respektovat právní rámec EU.
Obě hlavní témata 12. ročníku Jaderného fóra reflektují současné výzvy jaderného sektoru.
Diskuze o hledání řešení pro vyhořelé jaderné palivo není a ani nebude jednoduchá. Existuje více názorů, nicméně pro ty země, které chtějí jadernou energii zodpovědně využívat, nesmí být tato názorová diverzita překážkou v hledání efektivního a především bezpečného řešení.
Nemůžeme další generace zatížit tím, že jim nepředáme životaschopné a dlouhodobé řešení, a to i přes existující složitou a často dramatickou veřejnou diskuzi.
Je velmi důležité, abychom i nadále sdíleli nejlepší praxi mezi státy, které se rozhodly jít cestou využití jádra.
Druhým tématem letošního fóra je harmonizace a standardizace jaderných technologií na evropské úrovni. Zde zůstává kardinální otázkou, kde se nachází zdravá rovnováha mezi výhodami národních řešení a přílišnou centralizací.
Je nutné zachovat určitou míru diverzity jednotlivých řešení, jinak zcela podkopeme jejich soutěž a taky jejich inovační potenciál.
V ČR využíváme ve všech elektrárnách stejný typ reaktoru, nicméně v rámci plánované dostavby porovnáváme všechny možné technologie jak z hlediska designu, tak z hlediska ceny. Tuto flexibilitu bychom si i do budoucna měli zachovat.
To vše je jen ukázka toho, že v energetice nelze připravit uniformní řešení, naopak právě zde platí slogan „jednotná v odlišnosti“. Tuto diverzitu je třeba respektovat a mít na paměti a unijní energetickou politiku nesvazovat příliš rigidními pravidly, ale naopak využít to nejlepší z každého řešení.
Předmětem fóra budou diskuze i k dalším tématům, v jejichž rámci můžeme sdílet své poznatky a názory.
Pro mě osobně je jaderná energie symbolem kvality českého inženýrství a know-how, na které jsme pyšní. Tato energie nám přináší stabilitu nejen z hlediska bezpečnosti sítě, ale také z hlediska dlouhodobé energetické soběstačnosti ČR. Proto nemohu souhlasit s tím, že se využití jaderné energie ideologizuje. Je tady snaha o její marginalizaci tak, jako v některých jiných zemích.
Naše dlouholeté zkušenosti dokazují, že jaderná energie je bezpečným a že je také stabilním zdrojem.
Pro ČR je důležité, aby bylo jádro součástí evropského energetického mixu. Samotná naše země počítá s tím, že by v budoucnosti až 50 % elektrické energie bylo vyráběno z tohoto zdroje.
I z tohoto důvodu jsem rád, že se během naší vlády podařilo představit Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, zahájit práci Stálého výboru pro jadernou energetiku, jmenovat vládního zmocněnce pro jadernou energetiku a začít jednat o financování výstavby nových jaderných zdrojů.
Právě na této platformě v současné době vznikají plány, jak výstavbu nového jaderného zdroje v České republice uskutečnit.
Prioritou pro moji vládu je přitom uskutečnit všechny kroky, abychom mohli rozvíjet a budovat nové jaderné zdroje, prioritně v jaderné elektrárně Dukovany – tam totiž končí plánovaná životnost reaktorů dříve.
Jaderná elektrárna Dukovany navíc v regionu Vysočiny podporuje růst průmyslu s vysokou přidanou hodnotou, vytváří množství pracovních míst jak v samotné elektrárně, tak i v navazujících odvětvích, a samozřejmě také podporuje technické vzdělávání.
V otázce dostavby Dukovan postupuje moje vláda podle schváleného harmonogramu, který zadal a pravidelně sleduje právě vládní Stálý výbor pro jadernou energetiku.
V současnosti končí příprava dokumentace pro hodnocení vlivu na životní prostředí, závěrečné stanovisko bychom mohli znát příští rok.
Rovněž vedeme bilaterální jednání se všemi potenciálními dodavateli. Snažíme se dbát na to, aby všechny náklady, které jsou v této souvislosti vynakládány a budou vynakládány, byly maximálně hospodárné a efektivní.
Shrnuto a podtrženo: Dámy a pánové, jádro považuji za legitimní a bezpečný zdroj energie pro nízkoemisní evropskou ekonomiku a energetiku 21. století. Je to zdroj, který nám pomůže dosáhnout stanovených klimatických závazků.
Vítám veškeré platformy, které nás přibližují k řešení současných výzev a také k překonávání bariér.
Chápu složitost debaty o některých aspektech využívání jaderné energie. Právě proto ale musíme sdílet své poznatky a fungující řešení.
Měli bychom podporovat racionální dialog o využití jádra založený na faktech. I proto jsem vděčný za potenciál platformy Evropského jaderného fóra, která nás k řešení současných výzev přibližuje.
Chtěl bych popřát tomuto jednání jaderného fóra úspěch a pevně věřím, že pro nás přinese jeho jednání zajímavé výsledky.
Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR