Nutnost posílení odolnosti státní správy vůči cílenému působení cizí moci prostřednictvím školení, zlepšení schopnosti státu co nejrychleji posoudit závažnost hybridní hrozby nebo přijmutí nástrojů pro včasné odhalení hrozeb útočících na podstatu demokracie, to jsou některé závěry pracovních týmů v rámci 2. etapy Auditu národní bezpečnosti. Dnes, v úterý 27. září 2016, ji představil předseda vlády Bohuslav Sobotka spolu s ministrem vnitra Milanem Chovancem a předsedy pracovních týmů jednotlivých kapitol Auditu.
Zatímco v 1. etapě Auditu se kontrola zaměřila především na hrozby terorismu, extremismu, bezpečnostní aspekty migrace a antropogenní a přírodní hrozby, v 2. etapě přišla na řadu témata představující pro bezpečnostní systém relativně nové výzvy. Zejména kapitoly Působení cizí moci, Hybridní hrozby a jejich vliv na bezpečnost občanů a Hrozby v kyberprostoru jsou v materiálu obdobného pojetí zpracovány zcela poprvé. „Prvořadým úkolem vlády je zajistit občanům bezpečnost a zachovat svobodu a demokracii v naší zemi. Musíme být připraveni k okamžité reakci a to je přesně to, k čemu Audit národní bezpečnosti směřuje. Díky němu už brzy dostaneme do rukou jasný plán, jaké kroky bude nutné v budoucnosti podniknout,“ řekl předseda vlády Bohuslav Sobotka.
Podle ministra vnitra ukázal Audit, že podstatná většina systémů bezpečnosti v našem státě funguje dobře a je dostatečně ošetřena jak legislativně, tak personálně a materiálně. Přesto nedostatky, které materiál identifikoval, nelze brát na lehkou váhu. „Jak ukazuje nejen Audit národní bezpečnosti, snaha ovlivňovat stát se dramaticky zvyšuje. Musíme nastavit dlouhodobě udržitelný systém, který zabrání tomu, aby byla Česká republika prezentována jako disfunkční,“ uvedl Milan Chovanec.
Kromě nutnosti vybudovat Centrum terorismu a hybridních hrozeb, které MV spustí v lednu 2017, Audit identifikoval nedostatečnou odolnost státní správy vůči působení cizí moci i dezinformačním kampaním. Proto ve spolupráci se zpravodajskými službami a Národním bezpečnostním úřadem připravuje MV systém školení pro vybrané státní úředníky.
Práce na Auditu se účastní přes 120 expertů státní správy a šest externích konzultantů. Návrhy tak prochází oponenturou např. prof. JUDr. PhDr. Miroslava Mareše, Ph.D., z Fakulty sociálních studií MUNI, PhDr. Miloše Balabána, Ph.D., z Fakulty sociálních věd UK či Dana Schueftana, Ph.D., z National Security Studies Center University Haifa.
Cílem Auditu je zjistit, jak je ČR připravena čelit současným závažným bezpečnostním hrozbám a jaká je odolnost ČR při přímé konfrontaci s nebezpečím, zda a kde máme slabá místa a jak je posílit.
Finální výsledky Auditu by měly být hotové do konce tohoto roku. Materiál, který projde odbornou oponenturou, projedná jak BRS, tak vláda, která na základě materiálu rozhodne o konkrétních opatřeních. V rámci 1. etapy bylo mezi návrhy Auditu např. zřízení Centra terorismu a hybridních hrozeb nebo vytvoření Národního systému ochrany měkkých cílů.
Vybrané návrhy pracovních týmů v rámci kapitol 2. etapy (podrobnější informace v příloze):
Působení cizí moci (gestor MV)
- Kapitola identifikovala nedostatečnou odolnost samotné státní správy. Na základě tohoto požadavku již MV ve spolupráci se zpravodajskými službami a NBÚ připravuje systém školení pro vybrané státní úředníky, kteří mohou být předmětem ovlivňování ze strany cizí moci.
Hybridní hrozby a jejich vliv na bezpečnost občanů (gestor Ministerstvo obrany)
- Kapitola jako nejvýraznější doporučení žádá vytvoření platformy, která bude sdílet a vyhodnocovat informace o bezpečnostních incidentech, u kterých panuje podezření, že mohou být součástí hybridní kampaně.
Organizovaný zločin (gestor MV)
- Kapitola klade největší důraz na trvalý vzestup významu organizované hospodářské kriminality, vyzdvihuje metodu spolupráce různých složek státu a význam odčerpávání výnosů z trestné činnosti. Zdůrazňuje nutnost posílit schopnost státu vychovat, a zejména udržet experty na tuto oblast.
Hrozby v kyberprostoru (gestor Národní bezpečnostní úřad)
- Novelizace platné právní úpravy v oblasti vyšetřování kybernetické kriminality. Potřeba snížit kybernetická bezpečnostní rizika spojená se zákonem o veřejných zakázkách, resp. zamezit zpřístupnění zadávací dokumentace třetím osobám a umožnit v některých specifických případech vyloučení uchazeče z důvodu existence bezpečnostních rizik na jeho straně.
Energetická, surovinová a průmyslová bezpečnosti (gestor Ministerstvo průmyslu a obchodu)
