Znění interpelace ZDE.
My jsme dnes jako Česká republika v situaci, že ekonomicky rosteme. Naštěstí. My jsme v první polovině letošního roku měli třetí nejrychlejší růst v rámci Evropské unie a snížila se nezaměstnanost. Máme dneska 104 tisíc volných pracovních míst, o kterých ví úřady práce. Já si nemyslím, že by v této situaci mohl kdokoli vážně hovořit o tom, že by zvýšení minimální mzdy o 700 korun nebo o 1 400 korun za dva roky tak, jak to realizuje naše vláda, mělo vést k tomu, že poroste nezaměstnanost.
Problém naší ekonomiky je jiný. Problém je v tom, že máme nevyhovující strukturu z hlediska vzdělávání. Ta se příliš nepotkává s potřebami trhu práce a chybí nám kvalifikovaní pracovníci zejména v technických oborech, včetně vysokoškolsky vzdělaných techniků. To je problém našeho trhu práce. Rozhodně ne zvyšování minimální mzdy. Chci proto potvrdit, že v tom chceme pokračovat.
Tady je velmi smutné číslo. My jsme země, když to přepočteme na eura, která má jednu z nejnižších minimálních mezd v celé Evropě. A když se podíváme na země, které mají nižší minimální mzdu než my, tak v zásadě snad kromě Rumunska, Bulharska, příliš mnoho dalších zemí nenajdeme. Rozhodně Polsko, Slovensko, Maďarsko, nemluvě o Slovinsku, nemluvě o Rakousku nebo Německu, tak rozhodně mají vyšší minimální mzdu, než má Česká republika.
My jsme teď byli v rámci výjezdního zasedání tripartity na Slovensku. Diskutovali jsme se slovenskými partnery o tom, jaká je tam výše minimální mzdy. A 1. ledna příštího roku na Slovensku bude minimální mzda ve výši 43 % průměrné slovenské mzdy. Naše minimální mzda bude 1. ledna po tom zvýšení o 700 korun na úrovni 36 % průměrné mzdy v České republice. Čili my máme 36 % 1. ledna ve vztahu k průměrné mzdě, Slovensko má 43 %. Čili je evidentní, že naše minimální mzda rozhodně nedosahuje úrovně, která by jakýmkoli způsobem mohla snižovat konkurenceschopnost České republiky. Prostě zaostáváme v její výši. A ten důvod je jediný. Tady se šest sedm let po sobě minimální mzda v naší zemi nezvýšila ani o korunu. A to si myslím, že působí strašně demotivačně. A my jsme se dohodli v rámci vlády, že naším cílem je, abychom zvýšili motivaci pracovat. A součástí zvýšení motivace pracovat, je také růst minimální mzdy.
Proto letos 1. ledna se zvýšila o 700, 1. ledna příštího roku znovu o 700 korun a budeme samozřejmě jednat v prvním pololetí příštího roku se sociálními partnery o zvýšení, které by mělo být v roce 2017, abychom se ze 36 % pohnuli zase blíže ke 40 % průměrného platu v České republice. Druhá věc, která je myslím důležitá a která se letos povedla, že se vláda shodla také na tom, že se zvýší minimální mzda pro lidi, kteří pobírají invalidní důchod. Minimální mzda je zatím 8 tisíc korun hrubého a od 1. ledna příštího roku by měla být 9 300 hrubého.
Je také důležité, abychom v rámci státního rozpočtu našli peníze pro podporu zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají lidi se zdravotním postižením, to znamená ty, kteří pobírají invalidní důchod. Nepokládám dlouhodobě za možné, aby existovaly příliš velké rozdíly mezi minimální mzdou, kterou pobírají zaměstnanci a kterou pobírají ti, kdo mají invalidní důchod.
Pokud jde ještě o situaci v oblasti minimální mzdy, i když jsme minimální mzdu zvýšili a bude od 1. ledna 9 900 hrubého, tak pořád po zdanění, po odvodech nepřesahuje existenční minimum, které je stanoveno pro jednotlivce, to znamená tady si myslím, že potřebujeme, aby v příštích letech minimální mzda skutečně rostla. Je potřeba si také uvědomit, že řada lidí, kteří i pobírají minimální mzdu, ještě k tomu mají náklady na dojíždění do práce, což většinou tyto náklady lidé, kteří pobírají pouze sociální dávky, nemají, takže i tady může docházet k výraznému rozdílu mezi tím, co má člověk, který pracuje za minimální mzdu a dojíždí třeba každý den do práce, do sousedního města a člověk, který nepracuje z nějakého důvodu a pobírá sociální dávky. I tohle je další důvod, proč je potřeba pokračovat v růstu minimální mzdy a naše ekonomika si to může dovolit.
Současně to vnímám i jako určitý signál i do komerční sféry, protože si myslím, že by i soukromé firmy v době, kdy ekonomika roste, kdy rostou její zisky, tak by se měly o tyto zisky více podělit se svými zaměstnanci.
