Díky událostem posledních dnů musím
začít poněkud netradičně
Stačili tři měsíce a Nečasova
vláda proti sobě poštvala do ulic Prahy 40 tisíc zaměstnanců
veřejného sektoru.
Vláda se chová vůči svým vlastním
zaměstnancům arogantně a ponižujícím způsobem, o změnách
v platech nejednala a postavila lidi před hotovou věc.
Plošné
krácení platů o 10% je nespravedlivé a
demotivující.
Protesty si Nečasova vláda zcela jistě
zasloužila!
Ale v naší zemi stále není úplně obvyklé,
že se lidé dokážou takto spojit a bránit svá
práva.
Jak mi řekla jedna z policistek, která nesla velký
transparent v čele průvodu – nakonec je to o osobní odvaze
každého.
Chtěl bych poděkovat všem zaměstnancům a
odborářům, kteří tuto odvahu našli, neboť odporem proti škrtům
nehájili zdaleka jen své vlastní zájmy.
Demonstrující
zaměstnanci dodali sebevědomí všem, kdo nesouhlasí s politikou
koaliční vlády ODS, TOP 09 a VV.
Děkuji, držím palce a chci
všechny zaměstnance veřejného sektoru ujistit, že sociální
demokracie je na jejich straně!
Naše země má od voleb
pravicovou koaliční vládu, vede ji předseda ODS, která ve
volbách prohrála a ztratila 15 % hlasů.
Skutečným premiérem
je ministr financí Kalousek, bývalý lidovec který spolu
s dalšími bývalými lidovci založil zcela novou politickou
stranu TOP 09.
TOP09 spoléhá ze všeho nejvíce na to, že lidé
mají krátkou paměť.
Potřebnou koaliční většinu doplňují
Věci veřejné, pravicově populistická strana, privatizovaná
podnikatelem Bártou, původně založená skupinou pražských
kmotrů z ODS.
Takovou vládu jsme tady ještě neměli.
Je
to ovšem vláda s velmi radikálním pravicovým
programem.
Využívá lží o „řecké hrozbě“ k tomu,
aby odbourávala sociální stát, likvidovala veřejné služby,
omezovala práva zaměstnanců a privatizovala veřejný
prostor.
Přitom to byl právě Petr Nečas a Miroslav
Kalousek, kteří v Topolánkově vládě připravily svými
daňovými experimenty stát o 89 miliard korun ročně.
Každý
rok tyto prostředky našemu státu zoufale chybí.
Před volbami
rozesílal Miroslav Kalousek lidem složenku k uhrazení
státního dluhu.
Tady je účet, který mu dnes vystavuje
sociální demokracie:
Ztráta 89 miliard korun ročně, důchodový
účet v mínusu, dva největší schodky rozpočtu v historii
naší země.
Vinu za nárůst dluhu nenesou hasiči, zdravotní
sestry nebo důchodci, ale současný ministr financí a také
předseda vlády Nečas.
Několik dní už známe návrh
státního rozpočtu na rok 2011 a není to hezké čtení
Sociální
demokracie nezpochybňuje snižování tempa zadlužování, problém
vidíme v cestě, kterou vláda zvolila.
Náklady rozpočtové
stabilizace nejsou rozloženy spravedlivě.
Vláda odmítla zrušit
daňové úlevy pro ty nejbohatší, odmítla více zdanit hazard i
firmy, nebojuje s daňovými úniky.
Pak se ovšem nemůže
divit, že nemá potřebné finanční zdroje a pohybuje se
v začarovaném kruhu plošných škrtů.
Veškeré náklady
přenesla na sociálně slabé, na rodiny s dětmi, zdravotně
postižené, nemocné, na zaměstnance státu.
Vláda pokračuje
v útoku na peněženky středních vrstev.
Plošné škrty
v příštím roce sníží hospodářský růst, zvýší
počet lidí bez práce, zhorší kvalitu veřejných služeb,
bezpečnost, dostupnost zdravotní péče a v konečném
důsledku ohrozí životní úroveň většiny domácností.
Vládní
strany znají jedinou ideologii.
Škrtat, škrtat, škrtat!
Žádná
dlouhodobá vize, žádná konkrétní představa, žádná odpověď
na otázku, jak udržíme konkurenceschopnost a životní úroveň za
deset, dvacet let.
Škrty nejsou odpověď!
Obávám se, že
cílem vlády je ve skutečnosti vyhladovění veřejného sektoru a
otevření prostoru pro privatizaci veřejných služeb
Nebezpečný
je rovněž plán privatizace penzí a další plíživé
zpoplatňování zdravotnictví.
Hrozí nejen zvýšení poplatků,
zdražení zubní péče, ale především rozdělení péče
ve zdravotnictví podle peněženky pacienta. Nečasova vláda se
chystá skoncovat s rovným přístupem ke zdraví.
Roste
riziko korupce a střetů zájmů. Lidé, kteří v minulosti
s vysokou pravděpodobností manipulovali výběrová řízení
na ministerstvu obrany se nově rozmístili na vysoké pozice ve
vládě a na dalších ministerstvech. Místo justiční mafie tu
máme mafii armádních zakázek.
Bývalý ministr Barták, který
na obraně zásadně nakupoval bez výběrového řízení, má pro
tuto vládu hlídat na ministerstvu financí praní špinavých
peněz.
To je absolutní výsměch občanům, kterým vláda
tvrdí, že musí šetřit. Velké peníze státu utíkají právě
kvůli korupci.
Dnes ale vládnou ti, kdo korupci v minulých
letech tolerovali a možná dokonce organizovali.
Sociální
demokracie je v této kritické situaci v opozici.
V poslanecké sněmovně máme pouhých 56 poslanců.
Mluvil
jsem v posledních dnech během naší senátní kampaně
s desítkami našich voličů. Ty příběhy a rozhovory jsou
velmi podobné.
Lidé jsou zklamáni z toho, jak volby
dopadly, současná vláda jim připadá k neuvěření,
nepřátelská, doslova jako ze zlého snu.
Chtějí, aby sociální
demokracie něco udělala.
Aby se za ně postavila.
Silně a
důrazně.
To je teď náš úkol.
Většina z nás počítala
s vítězstvím v jarních volbách. Chtěli jsme vést naši zemi.
Chtěli jsme navázat na to dobré, co se podařilo vykonat sociálně
demokratickým vládám a také vládě Jana Fischera. A pomoci České
republice vyrovnat se s důsledky ekonomické krize.
Na rozdíl od
stran vládní koalice jsme byli na vládní odpovědnost připraveni.
Všechno je ale jinak. Místo toho sedíme v opozičních
lavicích. Volby jsme sice těsně vyhráli, zůstali jsme
nejsilnější českou politickou stranou nalevo od středu, ale
nemáme koaliční partnery, s nimiž bychom mohli sestavit
smysluplnou vládu.
Ačkoliv jsme byli od roku 2006 na celostátní
úrovni v opozici, ve volbách jsme nedokázali dostatečně
ztělesnit změnu.
A zatímco nespokojení voliči ODS měli
pečlivě připravené alternativy v podobě TOP 09 a VV, hlasy
nalevo od středu se roztříštili mezi malé politické strany,
které se vůbec nedostaly do Poslanecké sněmovny. Váha sociálně
demokratické politiky byla významně oslabena.
Chtěl bych Vám,
sociálním demokratům, na tomto místě poděkovat. Mám radost z
toho, jak rychle jste se s touto změnou situace dokázali vyrovnat.
Vím, že je to těžké. Politicky i lidsky. Ale zvládli jsme
to.
Každý z nás má v tuto chvíli povinnost soustředit se
pouze na jediný cíl: Pracovat ze všech sil pro sociální
demokracii a pro její nejlepší možný výsledek v říjnových
volbách. Pomoci k tomu, aby sociální demokracie razantně a
důsledně plnila svoji opoziční roli.
Hájila zájmy lidí,
kteří na nás spoléhají! A věřte, takových lidí je
hodně.
Dnes se scházíme na programové konferenci, poprvé
po volbách do Poslanecké sněmovny.
Sociální demokracie je
hlavní opoziční stranou, máme před sebou důležitý úkol –
vytvořit věrohodnou programovou alternativu současné vlády.
Na
rozdíl od vládní koalice věříme tomu, že pojem sociální
spravedlnost znamená etickou hodnotu. Nikoliv ekonomický parametr,
který lze jednoduše škrtnout v okamžiku, kdy ministra
financí nenapadne nic lepšího.
Vidíme před sebou společnost,
konkrétní lidi a jejich osudy, ne účetní položky.
V tuto
chvíli máme první příležitost přesvědčit o tom naše
spoluobčany.
O čem konkrétně?
O tom, že máme realistické
recepty, jak udržet sociální stát v České republice a
neprojíst přitom jeho budoucnost. Protože schodkové rozpočty
jsou největším nepřítelem sociálního státu.
O tom, že
udržení sociální soudržnosti je podmínkou prosperity.
O tom,
že je potřeba volit v senátních volbách ČSSD, protože to
je cesta, jak zastavit nesmyslné rozpočtové řádění pánů
Nečase, Kalouska a Bárty.
Jeho výsledkem totiž nebudou úspory
a ekonomický růst, jak tvrdí vláda. Bude to nejistota, rozvrat a
pokračování krize.
A nejen to. Ruku v ruce s tím nás
čeká prohlubování sociálních rozdílů a rozpad solidární
společnosti. A to jsou škody, které se nedají jednoduše
napravit.
Všichni vidíme, že se svět snaží překonat jeden
z největších ekonomických otřesů a stále není
jisté, zda se mu to podaří nebo zda krize bude pokračovat.
V této
situaci se ocitáme po té, co jsme zažili dvě desetiletí
ekonomického růstu, z něhož zejména za vlád ČSSD
profitoval každý občan naší země.
Úlohou nás, politiků,
je soustředit se na dva úkoly.
Za prvé, musíme se snažit
okamžitě řešit důsledky ekonomické krize tak, aby co nejméně
dolehly na životy našich spoluobčanů.
Za druhé – musíme se
zamyslet nad tím, zdali nemáme změnit stávající pojetí
politiky, jež se často lidem odcizilo, je předmětem kritiky
a vyvolává pocity odtržení politiků a stran od skutečných
starostí občanů.
A co dělá stávající vláda? Nepřemýšlí,
neuvažuje, nemá zájem o sebereflexi.
Ve jménu zjednodušené
liberální ideologie z poloviny osmdesátých let škrtá a
řeže hlava nehlava. V bláhové naději, že se pacient po
tomto brutálním pouštění žilou sám probere a začne se sám od
sebe uzdravovat.
A jak hodlá svou roli naplnit sociální
demokracie?
Odmítáme plošné škrty, jako univerzální nástroj
rozpočtového dobra. A to ze dvou principiálních důvodů –
odmítáme přenášet náklady krize na nejvíce ohrožené vrstvy.
A odmítáme plošné škrty v době, kdy má naše země
konečně šanci alespoň na křehký růst.
Co nabízíme?
Nazvěme to Triumvirát úspěchu:
Promyšlené úspory, nikoliv
plošné škrty
Spravedlnost pro všechny obyvatele, nikoliv
vládní aroganci
Podporu české ekonomiky, nikoliv její
zadušení
Naší základní vizí je sociálně tržní
ekonomika, chcete-li sociální stát. Stát kvalitních veřejných
služeb, garantující všem občanům rovné šance na individuální
úspěch, na dostupné vzdělání, zdravotní péči, zdravé
životní prostředí, slušné bydlení i spravedlivé zajištění
ve stáří či nezaměstnanosti.
Jsme si vědomi toho, že divoká
globalizace a jí produkované finanční krize vyvíjí velký tlak
na udržitelnost evropského sociálního modelu. Pod tímto tlakem
se mění sociální struktura společnosti, zvyšují se sociální
rozdíly, rostou rizika rozpadu středních vrstev, propadu do
chudoby a šíření sociálního vyloučení.
To vše jsou velké
výzvy i pro českou sociální demokracii.
Ale právě sociální
demokracie se svojí stoletou tradicí postavenou na ochraně
nejširších vrstev má ty nejlepší podmínky tyto změny poznat,
pochopit a nabídnout na ně odpovídající odpovědi.
Jsme
připraveni být otevření. Jsme připraveni se poučit. Jsme
připraveni hledat spojence, kteří nám pomohou rozvíjet sociální
stát. Ať už to budou občanské iniciativy, odboráři, levicoví
liberálové, nebo stoupenci udržitelného rozvoje a ochrany
životního prostředí.
Proto dnes také volíme nový formát
naší programové konference. Jako symbol otevřené, naslouchající
a vstřícné sociální demokracie.
Jsme připraveni přesvědčit
občany, že stojí za to podpořit sociální demokracii.
Pravice
se chystá uškrtat sociální stát až k jeho pomalé smrti.
My jej chceme zachovat a zreformovat tak, aby sloužil těmto i
dalším generacím.
Ti, kteří říkají, že to není možné,
lžou.
My říkáme, že to možné je!
Právě proto jsme se
tady dnes sešli!
Hezký den a úspěšné jednání vám
všem!
Bohuslav Sobotka
statutární
místopředseda ČSSD