Pokud se horníci v rámci demonstrace dožadovali vážně míněného dialogu o budoucnosti jejich pracovních míst, nemohla být odpověď ze strany vedení firmy zformulována hůře.
Nemůžeme se divit hornickým odborům, že se rozhodly vyrazit do ostravských ulic, situace v Moravskoslezském kraji je kritická a je pochopitelné, že lidé mají strach. Doly OKD propouštějí a chtějí škrtat ve výplatách. V kraji je už nyní chronicky vysoká nezaměstnanost, blízká i podle oficiálních údajů deseti procentům, zatímco počet volných míst je dlouhodobě nepatrný. A pokud by se naplnily černé scénáře, ve kterých se kombinuje omezování činnosti dolů, železáren i oceláren, mluvíme navíc o desítkách tisíc lidí bez práce. To je pro budoucnost nejen severní Moravy, ale celého státu nepřijatelné.
Potíže dolů nelze svádět jen na důsledky vývoje kdesi ve světě, kdy do Evropy proudí přebytky levného černého uhlí, protože v USA začal být výhodnější břidličný plyn. V Česku prostě vládl systém, kdy byla každá zpráva špatná. Ať se dělo, co se dělo, vždycky se našel někdo, kdo se přisál, a zaplatili to ti druzí. Když bylo uhlí drahé, bylo zle, ekonomika trpěla drahou energií. Jen majitelé dolů si rozdělili desítky miliard zisků z prodeje akcií a dividend. Topolánkova vláda ještě připravila stát o větší podíl na této minulé prosperitě OKD, když snížila zdanění právnických osob o 5 procentních bodů. A když teď cena uhlí klesá, akcionáři se rozhlížejí po státní pomoci, ale ostravské železárny a ocelárny z té láce zas nemají téměř nic. Prohýbají se dokonce pod ještě dražšími energetickými účty než dřív, protože musí subvencovat solární barony a drahou distribuci elektřiny.
Není možné donekonečna opakovat stále stejný příběh, kdy zisky jsou soukromé a ztráty ponese stát, zaměstnanci, občané, prostě kdokoliv se namane. Proto je dobře, když se horníci snaží akcionářům připomenout jejich někdejší zisky a jejich odpovědnost k firmě, která jim je umožnila. Komplikací je však víc. Je jasné, že nastupující změny v energetice jsou systémové, nelze se jim dlouhodobě vyhnout a přizpůsobit se bude nutné. Pokud vlastníci OKD v této roli selžou, a zatím to tak bohužel vypadá, musí stát zasáhnout. Současná i příští vláda proto budou muset znovu zvažovat všechny varianty, jak udržet zaměstnanost v dole Paskov a pokračovat v těžbě i v období s velmi nízkými výkupními cenami uhlí tak, aby nedošlo ke skokovému zvýšení nezaměstnanosti v regionu. Břemeno případného několikaletého útlumu Paskova však nemůže zůstat pouze na státu, financovat ho musí i majitelé OKD. Stejně tak by se majitelé měli postarat o financování sociálního programu pro propouštěné horníky.
Bohužel v naší zemi byly za pravicových vlád rozvráceny úřady práce, které přestaly pomáhat lidem najít práci, a zrušena aktivní politika zaměstnanosti, která by umožnila dělat strukturální změny bez toho, že by to provázelo ničení lidských osudů. O to bude náprava v nezaměstnaností postižených regionech obtížnější.
Pokud ČSSD uspěje ve volbách, je připravena okamžitě Moravskoslezskému kraji pomoci. Především budeme lépe hlídat ceny energií, aby nevyháněly hutní a strojírenský průmysl z České republiky. Podpoříme všechny připravované projekty průmyslových zón. Nepostačí ale jen samotné investice do zón, ale je třeba také aktivně vyhledávat firmy, které by se tam usadily a vytvářely pracovní místa. To bude úkol zejména Czechinvestu, který by měl opět začít lákat investory do země a pomoci vytvářet nová pracovní místa.
Strategický význam má dobudování klíčové dopravní infrastruktury a zejména propojení moravskoslezského regionu se Slovenskem. Na obou stranách hranic jsou velcí zaměstnavatelé, automobilky a dodavatelé pro automobilový průmysl, ale chybí kvalitní silniční propojení, které napomůže lidem najít práci.
Aktivní politika zaměstnanosti má v řešení hospodářských potíží regionu nezastupitelnou roli, jsme připraveni vyčlenit (a nejen pro Moravskoslezský kraj) prostředky na podporu vzniku nových míst i potřebné rekvalifikace. Společnosti se to ostatně vyplatí. Připomeňme, že náklady naléhavé sociální pomoci násobně nyní vzrostly (na 11 miliard korun ročně) jen v důsledku dlouhodobé nezaměstnanosti.
Mnoho pracovních míst může vzniknout v projektech revitalizace někdejších důlních oblastí, které si rovněž zaslouží státní podporu. Stejně tak sociální výstavba, zateplování, regenerace sídlišť nebo doplnění zdrojů obcí a krajů penězi ze státního rozpočtu při výstavbě mateřských škol či zařízení pro seniory.
Krátce, pokud po 26. říjnu získáme vládní odpovědnost, neponecháme ostravský region napospas, a nebudeme spoléhat na to, že si místní a krajská samospráva nějak pomůže. Kraj a jeho občané potřebují promyšlenou a efektivní státní pomoc. Přitom nelze ani na okamžik zapomínat na odpovědnost vlastníků OKD.
