Nejde jen o to, že vláda hospodaří špatně, ale o to, že hospodaří špatně schválně. Není jiné vysvětlení, proč není ochotna zodpovědně posoudit hospodářské možnosti nadcházejícího roku, aspoň to, jestli to půjde nahoru, nebo dolů. I v této nejzákladnější věci se systematicky mýlí a narůstá podezření, že úmyslně mate poslance i veřejnost, pokud slibuje příjmy, které se neuskuteční, a zatajuje předpokládané podstatné výdaje. Důvod je zřejmý - narůstající schodek chce vláda řešit opět a opět exekutivními škrty, na které už nepotřebuje souhlas žádných poslanců. Zejména pak ne těch svých. Těch, kteří už také začínají stále více proti vládní politice reptat.
Je dobře, že premiér Petr Nečas si uvědomuje - jak připomněl v první reakci po prohraných senátních volbách – že ODS nevyhrála ani sněmovní volby roku 2010. Předstírala schopnost překlenout základní rozpory v nesourodé koalici, kterou z prohraných voleb poskládala, ale dopadlo to jako s předstíranou elektronizací státní správy. Je to iluze. Její někdejší koaliční podpora už neexistuje. Doslova rozpůlené Věci veřejné jsou v opozici, klub ODS se rozpadá, a každé hlasování se opírá o náhodnou většinu. V kritické situaci – kdy jde o základní zákon státu, státní rozpočet – něco takového naši zemi existenčně ohrožuje.
Vláda, která má vytrvalé potíže s důvěrou na sněmovní půdě, se nemůže opřít ani o důvěru veřejnosti, jak potvrdily krajské a sněmovní volby, nemluvě o zdrcujících průzkumech veřejného mínění. Ústava přitom nabízí řešení, které nás může vyvést z tohoto kritického údobí českých dějin – je jím demise vlády a vyhlášení předčasných voleb usnesením alespoň 120 poslanců. Tak aby z nové sněmovní většiny mohla být vytvořena vláda nová, taková, která se může spoléhat na jasnou oporu sněmovny i voličů.
Vláda Petra Nečase staví občany do situace, že za odvedené daně nedostanou slíbené veřejné služby – a bere občanům motivaci platit. Sněmovnu okrádá o její zákonodárnou pravomoc rozhodovat o rozdělení společných zdrojů. Zmatená hospodářská politika likviduje podmínky k růstu i v období, kdy se okolním státům dařilo. Zvyšuje se ta část státních dluhů, která se neopírá o rostoucí schopnost dluhy splácet. Za pokryteckými řečmi o potřebě ústavního zakotvení vyrovnaných rozpočtů a dluhové brzdy se nezodpovědně odehrává něco úplně opačného - zátěž se hrne na příští vládu, a to se jí ještě mají svázat ruce, aby staré dluhy přežily jako klacek pro politické hrátky příští (pravicové) opozice.
Vraťme se k Poslanecké sněmovně ČR. Vrací se tam díky vetu Senátu sada zákonů, bez kterých nelze přijmout vládní návrh státního rozpočtu na rok 2013, protože je na nich postaven. Jsou to však zákony naprosto nesmyslné. Rozpočet především počítal s dalším zvýšením DPH, přestože efekt je zatím opačný, předchozí pokus s vyšší sazbou snížil celostátní výběr této daně. Podle oficiálního výkazu měsíčního pokladního plnění státního rozpočtu z Kalouskova ministerstva financí bylo letos při sazbách DPH14 a20 procent vybráno na konci září o 1,6 miliardy korun méně než ve stejném období loňského roku, kdy platily sazby10 a20 procent. Jediné, co to zvýšilo, jsou ceny.
Je zřejmé, že stát nepotřebuje vyšší sazby, ale lepší výběr daní. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Zdeněk Juračka na posledním jednání tripartity, tedy za přímé účasti vlády, uvedl, že podle interních průzkumů svazu platí daň z přidané hodnoty pouze 30 procent malých a středních podnikatelů v obchodě a cestovním ruchu. Jiná svědectví z jiných oborů by nejspíš potvrdila totéž.
Bezmocná vláda, svázaná korupčními a klientskými vazbami, připustila prostě v zemi rozvrat a způsobuje totální chaos, který nelze vyřešit handrkováním o jedno procento sazby nefunkční DPH. Nepomohou ani drobná zmírnění degresívní daně z příjmů.
Nečasova vláda chaosu, která nedokáže zacházet ani s darovanými prostředky z Evropské unie, vláda zkorumpovaných veřejných zakázek, která se stala centrem mezinárodního vyšetřování, vláda, které se vloudil do penzijní reformy rozvrat systému, vláda kmotrů a ministerských neumětelů musí odejít. To všechno jsou hlavní důvody, proč sociální demokracie oslovuje strany vládní koalice s nabídkou předčasných voleb. Dále už takto pokračovat nelze.
