Děkuji. Vážené poslankyně, vážení páni poslanci. (Poslanci KSČM stále diskutují. Předseda vláda vyčkává na klid v sále.) Ano, děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane místopředsedo. Dovolte mi, abych reagoval na interpelaci pana místopředsedy Filipa. Především chci říci, že jsem rád, že žiju v České republice. Jsem hrdý na to, že naše země má takový zdravotní systém, jaký má.
Vím, že s řadou věcí můžeme být nespokojeni. Ale když to porovnáme třeba se situací ve Velké Británii, kde lidé čekají měsíce a někdy i roky na to, aby se jim dostalo adekvátní zdravotní péče, když porovnáme tu situaci se spojenými státy, kde obrovské množství lidí ani nemá základní zdravotní pojištění, kde je problém s tím, že privátní pojišťovny si vybírají mezi tím, koho vůbec pojistí a koho nepojistí. Je tedy zatraceně dobře, že jsme v naší zemi nepřipustili privatizaci systému zdravotní péče. Že tady máme veřejné zdravotní pojištění a že tady máme systém, kde lidé mají garantováno, že když mají vážné zdravotní problémy, systém zdravotního pojištění to zaplatí.
Pan místopředseda Filip tady mluvil o dětech, na které je potřeba sbírat víčka. Jestliže je dítě nemocné a má třeba vážné zdravotní problémy, tak je tady systém zdravotního pojištění. Zdravotní zákroky, operace, léčba vážné nemoci, třeba rakoviny, je plně hrazena ze systému zdravotního pojištění. Naši lidé mají tu výhodu v České republice, že zde máme veřejný systém zdravotního pojištění, že je to všeobecný systém zdravotního pojištění.
Vím, že občas lidé reptají na to, že musí do toho systému odvádět zdravotní pojištění. Ale v okamžiku, kdy zestárnete a potřebujete zdravotní péči, v okamžiku, kdy máte děti a ty děti potřebují zdravotní péči, velmi často si teprve v té chvíli uvědomíte, jak je dobře, že máme všeobecný systém zdravotního pojištění. A že skutečně na to, aby někdo podstoupil vážnou drahou léčbu, která třeba v jednom případě může stát i několik milionů korun, nemusíme sbírat víčka, že tito lidé nemusí obcházet zdravotní pojišťovny a prosit se je, aby je pojistily, aby se jim vůbec dostalo zdravotní péče.
Nejsem spokojen s tím, jaká je životní úroveň seniorů v České republice. Jsem přesvědčen o tom, že byla vážná chyba, že v minulých letech se plně nevalorizovalo podle inflace. A budu velmi bojovat za to - a doufám, že pro to získám i podporu v této Poslanecké sněmovně - aby se příští rok valorizovaly penze alespoň o 500 korun v průměru. Musí to být naše priorita. Musíme se na tom dohodnout, že právě valorizace důchodů bude jedna z priorit, protože více, než dva miliony našich seniorů si to zaslouží. Zejména díky tomu, jak vypadaly valorizace před rokem 2013 a jakým způsobem se na seniorech šetřilo.
Žádné výdaje na neziskové organizace nehrají roli z hlediska toho, abychom našli dostatek peněz na zdravotní péči, to je pro vládu priorita. Nic z toho, co se týká financování neziskových organizací, nehraje roli v tom, abychom našli dostatek peněz na valorizaci důchodů. To je priorita. A já chci, aby nerostla spoluúčast pacienta, jsem proti zavádění poplatků a jsem pro to, aby se neprivatizoval systém zdravotní péče, aby každý, kdo je nemocný, tak měl šanci dostat tady z tohoto systému adekvátní zdravotní pomoc. Aby ji dostal včas, aby ji dostal v potřebné kvalitě. A stejně tak jsem pro to, aby valorizace penzí příští rok byla alespoň 500 korun v průměru.
Pan místopředseda Filip kritizoval moji odpověď na interpelaci, že byla příliš účetní. Nicméně, vážený pane místopředsedo, jinak to být nemohlo. Vy jste se mě totiž ptal, jak je to s tím financováním neziskových organizací, kolik jich tady máme, kolik dostávají peněz. Vy jste třeba tady psal: "Na internetu kolují informace o tom, jak některé neziskovky vydělávají na migraci, a to nemalé částky. Mluví se o stovkách milionů korun, které putují neznámo kam." Čili, když jste mi položil takovouto odpověď, že se na internetu mluví o stovkách milionů korun, které putují neznámo kam, cítil jsem povinnost vám přesně říci, jak to je. A nejsou to stovky milionů korun, nejsou to stovky milionů korun, jsou to ročně desítky milionů korun a to je velký rozdíl. Není to tak, že by putovaly neznámo kam, ale je úplně přesně známo, kontrolovatelné, vyúčtovatelné, jakým způsobem se ty finanční prostředky používají.
Čili, abych to řekl jasně, sakumprásk, jak to je. V roce 2014 sakumprásk prostředky, které šly na aktivity, které zajišťovaly nevládní neziskové organizace v oblasti migrace, za celý rok 2014 to bylo 11,3 mil. korun. Čili žádné stovky, 11,3 mil. korun. Já se pak ještě vrátím k těm střevům. Rok 2015, 21 mil. korun za celý rok. Žádné stovky milionů korun, ale 21 mil. korun za celý rok 2015. A 2016, 44 mil. korun za celý rok. Opět žádné stovky milionů korun. A není pravda, že to jde neznámo kam. Třeba asistence při přesídlení krajanů. Co to je? Kdo to jsou krajani? Co to je za krajany? Jsou to krajani z Ukrajiny. Jsou to potomci lidí, kteří nejčastěji v 19. století odešli na Ukrajinu, usadili se tam. Jak jistě víte, potomci těchto lidí se obracejí na Českou republiku a usilují o to, aby se mohli se svými rodinami do České republiky přesídlit. To znamená, vrátit se do vlasti svých předků. Naše vláda tuto aktivitu podpořila a já jsem rád, že jsme v roce 2015 na asistenci při přesídlení našich krajanů z Ukrajiny dali 7,6 mil. korun a v roce 2016 jsme to podpořili částkou 10,3 mil. korun. Čili není to neznámo kam, ale je to program, který umožňuje, aby se tito lidé sem přestěhovali, aby si našli práci, aby si našli bydlení. Učí se česky. Děti našich krajanů z Ukrajiny se učí česky za tyhle finanční prostředky. Krajani se učí česky, protože samozřejmě většina z nich už česky neumí nebo nemluví nebo umí jenom pár slov, která pochytili od svých rodičů. A na to, aby se děti naučily česky a oni se naučili česky, se vynakládají ty peníze.
Proč se učí česky? Učí se česky proto, aby mohli chodit do školy. Učí se česky proto, aby si našli zaměstnání. A já jsem velice rád, že ten program je do té míry úspěšný, že tito krajani nám nezůstávají na ubytování, které zajišťuje Ministerstvo vnitra. Velmi rychle si najdou práci, velmi rychle si najdou ubytování, pomáhají jim v tom občané České republiky, naše obce, naše spolky. Já jim chci za to velice poděkovat, protože si myslím, že ten program asistence krajanů funguje velmi dobře.
Koncepce integrace cizinců. Jedná se o integraci legálně pobývajících cizinců ze třetích zemí na území České republiky. Integrační program. Integrace osob s udělenou mezinárodní ochranou formou individuálních integračních plánů. Je přece zřejmé, že proto, aby ti lidé respektovali naše pravidla, aby se dokázali začlenit do naší společnosti, tak je potřeba je integrovat. Peníze, které vynaložíme na integraci cizinců, se nám mnohokrát vrátí díky vyšší bezpečnosti, díky tomu, že nemáme sociální napětí. Vrátí se díky tomu, že tito lidé se mohou začlenit na náš trh práce, začnou legálně vydělávat a začnou zase ty peníze vracet prostřednictvím daní a odvodů do státního rozpočtu. Kdybychom nedělali ten program integrace cizinců, tak naopak si zaděláváme na problém. Ale opět, jsou to přesné částky, my jsme na státní integrační program v roce 2016 dali 13,9 mil. korun.
Program MEDEVAC. MEDEVAC je myslím jedna z chloub České republiky. My jsme země, která je schopna v humanitárních případech, případech humanitárních krizí jako je třeba válka v Sýrii, jsme schopni nabídnout léčbu. A my jsme nabídli léčbu, nabídli jsme léčbu těžce nemocným dětem z uprchlických táborů v Jordánsku a pomohli jsme jim zlepšit jejich zdravotní stav. To jsou uprchlíci, kteří utekli před válkou v Sýrii a pobývají v uprchlickém táboře. Jsem hrdý na to, že naši lékaři v těchto uprchlických táborech poskytují zdravotní péči. Měl jsem možnost se o tom osobně přesvědčit při návštěvě Jordánska. Musím říci, že i jordánská vláda to kvituje s povděkem, protože se snažíme o to, aby se v těch uprchlických táborech zlepšily životní podmínky. A mimo jiné také tím, že v rámci MEDEVAC naši lékaři tam pomáhají zachraňovat životy, vrací tam lidem zdraví, pomáhají dětem, řeší případy, které by třeba vůbec nikdo jiný tam nebyl schopen z odborného hlediska vyřešit. To je program MEDEVAC, který financujeme z finančních prostředků a na tom programu se samozřejmě podílí jak naši lékaři, tak některé neziskové organizace.
Takže nejsou to stovky milionů korun, jsou to desítky milionů korun. Netečou někam, kde se neví, co je s těmi finančními prostředky, ale je to úplně zřejmé.
Myslím, že je potřeba také, když se mluví o číslech neziskových organizací, myslím, že je dobré si říci celkovou statistiku, protože veřejné rejstříky například v roce 2015 evidovaly 82 527 spolků, 24 tisíc pobočných spolků, přes 2 700 obecně prospěšných společností, 490 nadací, 1 331 nadačních fondů, 232 školských právnických osob a 250 účelových zařízení církví. Když jsem se díval na to, kdo z těchto spolků dostal největší dotaci, tak např. v roce 2015 největší dotaci získala Fotbalová asociace České republiky ve výši 314 mil. korun.
Myslím, že je důležité si uvědomit, že mezi všechny ty spolky, neziskové organizace patří rozsáhlé sportovní zázemí, které v České republice funguje. A jeden z největších objemů dotačních prostředků, které jdou pro neziskové organizace v naší zemi, je právě podpora sportu, která je poskytována ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. A ty peníze, které jdou na sport do neziskového sektoru, mnohonásobně převyšují, mnohonásobně převyšují finanční prostředky, které jdou třeba na neziskové organizace, které se zabývají integrací cizinců nebo přesídlováním krajanů v České republice. Čili máme opravdu velké množství spolků, neziskových organizací a myslím si, že to je dobře, protože když se podíváte na to, jak obrovský kus práce dělají třeba dobrovolní hasiči, a já jsem hrdý na to, že se podařilo zvýšit podporu dobrovolných hasičů ze státního rozpočtu a že dobrovolným hasičům dáváme výrazně více peněz než jim vláda poskytovala v minulosti. Když se podíváte na to, jak velkou práci na venkově dělají spolky jako jsou třeba myslivci nebo třeba zahrádkáři nebo včelaři, i tohle jsou zapsané spolky, které jsou financovány nějakým způsobem třeba z resortu Ministerstva zemědělství.
Vy jste se ptal, jestli jsou nějaká pravidla, jestli je nějaká koncepce. Samozřejmě, že všechny finanční prostředky, které jsou vynakládány na podporu hasičů, myslivců, zahrádkářů, sportovců v naší zemi, tak podléhají kontrole. Jsou nastavena jasná dotační pravidla. Každý, kdo žádá o dotace, tak tato dotační pravidla musí splnit.
Probíhá zde kontrola ať už ze strany příslušných ministerstev, které poskytují dotace, tak samozřejmě také ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu, který se i touto oblastí zabývá. Čili když se podíváme na objem peněz, které jdou do neziskového sektoru, tak na prvním místě jsou sportovci, pak jsou organizace, které se zabývají sociálními službami, poskytují sociální služby na neziskové bázi v České republice, pak jsou to organizace, které působí řekněme v oblasti spolkového zájmového života, a tam ty peníze neposkytuje jenom vláda, ale poskytují je samozřejmě obce a kraje, které významně přispívají k tomu, aby spolkový život a občanská společnost v naší zemi dobře fungovala.
Pan místopředseda Filip položil otázku, jestli by ty peníze neměly být vynakládány v zájmu občanů České republiky. No, jestliže pomáháme integrovat cizince, kteří přijdou legálně do České republiky, tak je to přece v zájmu občanů České republiky, je to v zájmu dobrého a nekonfliktního fungování naší společnosti. A tady v této sněmovně opakovaně všichni apelují na vládu, abychom zadrželi nelegální migraci. A je důležité to udělat. Je potřeba zastavit nelegální migraci, která směřuje do Evropské unie. My pro to děláme maximum. A jeden ze způsobů, jak zastavit nelegální migraci, která směřuje do Evropské unie, je, aby lidé neodcházeli do Evropy. Aby neodcházeli z Blízkého východu do Evropy, aby neodcházeli z Afriky do Evropy. A velká část projektů, které realizujeme - a já vás za chviličku s těmi projekty seznámím, nebojte se, půjdu ještě do větších podrobností - tak velká část těchto projektů směřuje k tomu, abychom zlepšili životní podmínky lidí v severní Africe. Velká část těchto projektů směřuje k tomu, abychom zlepšili životní podmínky lidí, kteří žijí na Blízkém východě. A já bych se rád zeptal pana místopředsedy Filipa: Je lepší, když ti lidé tam zůstanou? Když zůstanou v Jordánsku, v Sýrii, v Etiopii, v Eritrey, v Jižním Súdánu? A nebo se pan místopředseda Filip domnívá, že je lepší, aby se ti lidé sbalili a přišli do Evropy? Co pokládá za lepší variantu? A byl bych velice rád, kdyby mi na tuhle otázku odpověděl v rámci těchto interpelací. Chcete, aby ti lidé zůstali v severní Africe, a nebo si myslíte, že je lepší, aby odešli do Evropy, sem, ať už jako ilegální, nebo legální migranti do Evropské unie?
Můj názor je, že bychom měli udělat všechno pro to, aby ti lidé mohli prožít slušný a důstojný život v zemi, kde se narodili, aby mohli zůstat ve svém regionu, aby tam byly vytvořeny takové životní podmínky, aby ti lidé nemuseli utíkat do Evropy, protože Evropa nemůže vyřešit všechny problémy tím, že přijme všechny lidi, kterým se v jejich zemích nedaří. Musíme se starat o to, aby se zlepšily podmínky v severní Africe, aby se zlepšily podmínky na Blízkém východě a ti lidé odsud nemuseli utíkat do Evropy. A ty programy, které podporujeme v těchto regionech, jsou v zájmu České republiky. Jsou v zájmu občanů České republiky právě proto, že v zájmu občanů České republiky je, abychom zastavili a zpomalili nelegální migrační toky. Abychom zastavili ty proudy lidí, kteří mají pocit, že jejich jediná životní šance je odejít ze země, kde se narodili, odejít do Evropy a snažit se tam najít nový život. Prostě Evropa nemá kapacity na to, aby to všechno zvládla. Čili pokud se shodneme na tom, že je dobře, abychom zlepšili podmínky lidí, kteří žijí v těchto regionech, tak potom k tomuto směřuje naše rozvojová pomoc. K tomu směřuje naše humanitární pomoc, kterou česká vláda poskytuje.
A na co jdou ty finanční prostředky. Já tady mám přehled, který se týká jednotlivých let, a můžu samozřejmě zmínit konkrétní projekty, které tam byly poskytovány: Integrovaná zdravotní péče pro matku a dítě v Čadu. Podpora obyvatel ohrožených suchem v jižní Etiopii. Urgentní zdravotní péče pro nejzranitelnější skupiny obyvatel ve Středoafrické republice. Máme tady Jižní Súdán, zajištění potravinové bezpečnosti. Máme tady pomoc obětem války na severu Sýrie, kam byly poskytnuty tři milióny korun. Zajištění hygienických potřeb obyvatel syrského uprchlického tábora v Zatárí, komplexní podpora pro vysílené syrské rodiny v Jordánsku. Sýrie, zajištění humanitární pomoci obětem konfliktu a vnitřně přesídlenému obyvatelstvu. Máme tady obvazy pro malomocné v Africe a v Indii. Máme tady pomoc v dalších oblastech. Když se podívám na rok 2015, máme tady zajištění střechy nad hlavou a lepší hygieny pro uprchlíky z Jižního Súdánu. Opět Jižní Súdán, zajištění potravinové bezpečnosti. Rok 2016 - projekty, které byly realizovány: Opět pomoc v Etiopii, pomoc ve Středoafrické republice. Pomoc, výrazná pomoc, která směřuje v současné době nejenom vůči syrským uprchlíkům, ale také humanitární pomoc, která směřuje přímo do Sýrie, ale také humanitární pomoc, která už směřuje do Iráku tak, aby se zlepšily životní podmínky v Iráku a lidé odsud nemuseli odcházet. Čili snažíme se tuto rozvojovou pomoc, humanitární pomoc, směřovat do oblastí, kde lidé tuto pomoc potřebují. Snažíme se ji tam směřovat v rámci koncepce, kterou přirozeně má Ministerstvo zahraničí, a snažíme se také tu pomoc směřovat do oblastí, kde můžeme zmírnit migrační tlaky. To znamená, velká část této pomoci je směřována do regionu severní a střední Afriky, velká část této pomoci je směřována do regionu Blízkého východu, část této pomoci je směřována také do Asie. Reagujeme i na některé konkrétní živelné katastrofy a já se domnívám, že je dobře, pokud Česká republika patří mezi země, která není lhostejná a je schopná ve světě v rámci svých omezených možností pomáhat.
Všechny tyto konkrétní případy pomoci jsou jasně vyčíslitelné, jsou jasně kontrolovatelné. Je tady odpovědný subjekt, který tyto dotace poskytuje. Pokud se bavíme o humanitárních dotačních programech, je to Ministerstvo zahraničí, které tyto programy poskytuje. Jsou tady programy, kdy tuto podporu poskytuje Ministerstvo vnitra, jsou tady programy, kdy tuto podporu poskytuje Ministerstvo zdravotnictví. Je možné si po těchto resortech vyžádat konkrétní čísla, která se týkají jednotlivých programů. Já to říkám proto, že bych byl velice rád, kdyby se interpelace na vládu neodehrávala na základě toho, co koluje na internetu, neodehrávala se na základě pojmů a dojmů, ale kdyby tady byly konkrétní případy, ať konkrétně je zde uvedeno, jestli ty finanční prostředky byly nějakým způsobem zneužity. Pokud by zde byl tedy konkrétní příklad toho, jestli ty peníze, které jsme poslali do uprchlického tábora v Zatárí v Jordánsku, nesloužily k tomu, aby tam např. byla provedena elektrifikace, jestli ty peníze, které byly poslány MEDEVACu, nesloužily k tomu, aby byly operovány těžce nemocné děti tady v našich nemocnicích, pokud jsou takováto podezření, pokud jsou o tom jakékoli důkazy, indicie, prosím, dejme je na stůl, vše bude vyšetřeno, vše bude posouzeno, vše bude sděleno. Vláda nemá žádný důvod, pokud by existovala jakákoli konkrétní podezření, abychom cokoli tajili, abychom cokoli veřejnosti neřekli. Takže Ministerstvo zahraničí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra je připraveno poskytnout veškeré podklady, které se týkají této poskytované pomoci.
Nicméně já jsem přesvědčen o tom, pokud máme řešit problémy migrace tam, kde vznikají, a nesetkávat se potom už s jejími negativními důsledky tady v Evropě, tak je potřeba, abychom se starali o to, co se děje na Blízkém východě, abychom se starali o to, co se děje v severní Africe, a snažili se ze všech sil pomoci tomu, aby ty regiony se stabilizovaly a do budoucna už třeba takovouto humanitární podporu ze strany Evropy nepotřebovaly. Ale bohužel taková situace dneska není. Čili nesouhlasím s těmi, kdo říkají - nestarejme se o to, co se děje v okolí Evropy. Když se o to nebudeme starat, tak budeme čelit stále větším uprchlickým vlnám, budeme čelit stále většímu tlaku. Jak v oblasti bezpečnosti se musíme starat o to, co se děje v okolí Evropy, tak v oblasti humanitární, ekologické, sociální se musíme starat o to, co se děje v okolí Evropy. Když to nebudeme dělat, tak se tady budeme setkávat jenom s dalšími a dalšími uprchlíky, kteří prostě do Evropy budou přicházet.
Já jsem toho názoru, že Evropa jako Evropská unie by měla dělat velmi koordinovanou politiku k těmto regionům. Pokud chceme společně bránit vnější hranice, pokud chceme společně bránit vnější schengenské hranice, tak se musíme starat o to, co se děje před těmito hranicemi. A Evropa by podle mého názoru měla koordinovat rozvojovou pomoc a měla by jí také propojovat se svojí migrační politikou. U toho bych chtěl pravděpodobně první část své odpovědi ukončit.
Pokládám za velmi rozumné, abychom s jednotlivými zeměmi v Severní Africe, na Blízkém východu, ale i třeba ve Střední Asii uzavírali dohody, které budou komplexní, abychom s těmito zeměmi neřešili jenom to, že jim budeme poskytovat pomoc a podporu, humanitární pomoc, podporu, nebo třeba v případě Afghánistánu, že tam budou pomáhat naši vojáci udržovat alespoň elementární bezpečnost v některých regionech. Ale chci, abychom s těmito zeměmi mluvili a jednali také o návratové politice, abychom s těmito zeměmi měli dohody o navracení nelegálních uprchlíků. Bohužel v řadě těchto regionů takovéto komplexní dohody neexistují a pak má Evropská unie velký problém vracet lidi, kteří nezískají tady v Evropě nárok na to, aby jim byl poskytnut azyl, nebo aby jim byla poskytnuta mezinárodní ochrana.
Myslím si, že do budoucna je potřeba více propojit naši rozvojovou pomoc, kterou poskytujeme, naši humanitární pomoc, kterou poskytujeme s tím, abychom měli s těmito zeměmi návratové dohody. Buď jako Česká republika nebo Evropská unie jako celek. A mohu vám také říci, že moje vláda se poslední tři roky velmi intenzívně snaží, aby na poskytování rozvojové pomoci, humanitární pomoci navazovala proexportní podpora. To znamená tam, kde resorty poskytují rozvojovou humanitární pomoc, se snažíme realizovat podporu našich firem, našich subjektů, abychom podpořili jejich možnosti v těchto regionech. Jestliže zrealizujeme některé konkrétní projekty, to znamená postavíme třeba čističku vody nebo vybudujeme studny v místě, kde voda není, tak se snažíme, aby to byl jakýsi odrazový můstek i pro naše obchodní aktivity.
Ono to není vždycky úplně jednoduché. Řada těchto zemí má samozřejmě vážné ekonomické problémy, ale jsem přesvědčen o tom, že tahle fáze a tahle část státní politiky nesmí chybět. Nesmí chybět. Pokud jsme někde humanitárně aktivní, pokud se někde snažíme některé země stabilizovat, rozvíjet, tak je důležité, abychom tam taky měli aktivní obchodní úseky na našich ambasádách, abychom měli proexportní politiku, která na to bude zaměřena. Chci vás ujistit, vážené poslankyně, vážení poslanci, že naše vláda se o to snaží a snažíme se, aby tyto věci byly propojeny a aby naši obchodníci následovali naše neziskové organizace, které tam poskytují humanitární nebo rozvojovou pomoc, aby naše firmy měly šanci se účastnit těchto projektů, které jsou třeba podporovány v rámci rozvojové pomoci a vytvářeli jsme tak předmostí pro náš export a pro naši hospodářskou politiku.
Ještě jednou to, že zpráva byla podrobná, že tam byla konkrétní čísla, je důkazem toho, že vláda se chová zcela transparentně, že vláda nemá cokoliv co tajit a že vláda se snaží, aby každá koruna daňového poplatníka byla nejenom vyplacena hospodárně a účelně v zájmu občanů České republiky, ale aby byla také dohledatelná a aby byla samozřejmě zpětně kontrolovatelná.
Děkuji.
