Vážený pane předsedo Kantore,
vážený pane předsedo Štěchu,
vážený pane předsedo Hamáčku,
vážení zahraniční hosté,
dámy a pánové,

vzdálenost z Terezína do polské Osvětimi čítá zhruba 500 kilometrů. V dnešní době moderních dopravních prostředků je to vzdálenost, kterou lze urazit za pár hodin. Před sedmdesáti lety to byla ale velmi často vzdálenost mezi životem a smrtí. Tuto cestu smrti z Terezína absolvovalo přes 87 tisíc židů – Češi, Němci, Nizozemci, Rakušané, Maďaři, Dánové či Slováci. Někteří skončili v Osvětimi, jiní pokračovali do dalších koncentračních táborů.

Jeli tehdy vstříc vyhlazovací mašinerii koncentračního tábora, vstříc lidskému barbarství a nelítostné smrti. Jen nepatrná hrstka z nich, asi 3600 lidí cestujících z Terezína, dokázala tyto hrůzy přežít a podat o nich šokující svědectví.

Terezín se stal předpeklím pro polskou Osvětim a ostatní tábory, ve kterých přišlo za druhé světové války o život přes šest milionu lidí. Tragické osudy mnohých z nich nelze dost dobře popsat, neunese je žádný papír, nepopíše je žádný sebelepší projev, často je ani nelze vyprávět. Jsou to osudy, nad nimiž se slova ztrácí.

Dnešní den, 70 let po hrůzách holocaustu a tragických událostí v Osvětimi, zahajujeme další ročník mezinárodní konference Let my people live! Konference, která má za cíl si tehdejší nacistické barbarství nejen připomenout, ale zároveň hledat odpovědi na aktuální otázky nebezpečí a zla, jež nás ohrožuje i dnes.

Vítám jako předseda vlády, že se tato v pořadí již čtvrtá konference k tématu holocaustu odehrává právě v srdci Evropy. Jsem osobně rád, že si Evropský židovský kongres pro letošní rok vybral Českou republiku, tedy místo, kde si temné dějiny nacistického teroru velmi dobře pamatujeme.

Praha má čest hostit na této konferenci předsedy národních parlamentů, zástupce Evropské komise a Evropského parlamentu z více než 30 zemí celého světa. Jsem rád, že jste do Prahy přijeli a děkuji vám za vaši účast.

Vaše účast je totiž mimořádně důležitá, stejně jako naše dnešní sounáležitost, neboť holocaust a lidské barbarství neznaly hranice zemí ani národností, ničily zaslepeně, xenofobně, rasisticky a nemilosrdně napříč Evropou.

Tato konference je jasnou demonstrací společného odmítnutí této pokřivené kapitoly lidské historie, stejně jako snahy ji popírat nebo zatajovat. Odmítnutí jakéhokoliv opakování zla, teroru a vraždění ve jménu antisemitismu, nacionálního, rasového či náboženského fundamentalismu.

Bohužel, semena zla, ze kterých se před 70 lety zrodila vyvražďovací mašinérie koncentračních táborů, okolo nás klíčí i dnes.

Naše společnost čelí novým hrozbám, novým ohniskům konfliktů a novodobým teroristům, kteří vraždí ve jménu své pravdy a svého pokřiveného vidění světa.

Naše dnešní setkání se koná ve stínu tragických pařížských atentátů, při kterých bylo teroristy zavražděno 16 lidí. Tyto činy odhalují rysy našeho společného nepřítele, zla, jehož clem je usmrtit, poničit či alespoň omezit hodnoty naší civilizace, našeho lidství, naší svobody a demokracie.

Francie a spolu s ní celý svět ovšem také jasně ukázaly, že jsme odhodláni se podobnému teroru bránit a že máme odvahu své hodnoty navzdory krvavým útokům zachovat.

Vážené dámy, vážení pánové,

když jsem 11. ledna šel pařížskými ulicemi bok po boku společně s představiteli vlád z více než 60 zemí světa, cítil jsem obrovskou sílu. Sílu našich zemí, našich národů, našich občanů a naší společnosti postavit se zlu a nedopustit opakování podobné tragédie.

Podobnou sílu cítím i dnes na této konferenci, která odmítá jakékoli formy či náznaky antisemitismu, teroru a násilí a kde v publiku sedí rovněž zástupci z řady desítek zemí.

Demonstrace jednoty, síly a odhodlání bránit a rozvíjet naše hodnoty je v dnešních dnech, týdnech i těchto letech mimořádně důležitá. Odpovědnost je na každém jednom z nás. Silní můžeme být jen tehdy, pokud budeme nadále postupovat společně a odhodlaně rozvíjet demokracii, svobodu a základní lidské hodnoty.

Dámy a pánové,

přál bych si, aby dnešní fórum vyslalo z České republiky jasný vzkaz a výzvu k síle a odvaze společně čelit zlu, k jednotě v prosazování demokracie, tolerance a svobody konkrétními činy.

Hodnota člověka je univerzální sama o sobě, člověka nelze vylučovat ze společnosti, nelze omezovat jeho přístup k hledání životního štěstí, ke vzdělání nebo třeba práci proto, že se někde narodil, že má nějaké rodiče, víru po předcích nebo barvu kůže.

Vyzývám k jednotě a odvaze vytvářet spravedlivou společnost, která bude prostupná, soudržná, otevřená, společnost, která bude bez ghett a diskriminace.

Vážené dámy, vážení pánové,

dovolte mi, abych popřál této konferenci úspěch a nám všem optimismus a sílu.

Děkuji.