Dle odhadů žije v Německu kolem 16 milionů přistěhovalců a jejich potomků, což představuje 20% celkového počtu obyvatel.
Největší skupinu mezi nimi tvoří 6 milionů přistěhovalců, kteří přišli v 50. a 60. letech do Německa pracovat zejména z Turecka, nebo ze zemí bývalé Jugoslávie. V 80 a 90. letech Německo integrovalo další čtyři miliony etnických Němců z Ruska a jiných částí východní Evropy. Současně se odhaduje, že 2,6 milionu lidí využívá možnosti volného pohybu osob. V loňském roce Německo přijalo dalších 1,1 milionu migrantů především z arabských zemích.
Po uzavření tzv. balkánské cesty se počet migrantů výrazně zmenšil, ale přesto Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) zaostává s přijetím a zpracováváním žádostí o azyl. V současné době čeká 400.000 migrantů na zpracování žádostí o azyl a zároveň kolem 300.000 o něj ještě nemělo příležitost požádat. V průměru musí žadatel čekat osm až devět měsíců než se dozví, zda mu bude dovoleno v Německu zůstat. Během této doby nemůže pracovat, nemůže absolvovat jazykový kurz a čeká v nejistotě.
Práce je klíčem k integraci, ale přibližně tři ze čtyř uprchlíků z Afghánistánu, Iráku a Sýrie nemají dokončené odborné vzdělání a pro úspěšnou integraci je nutností znalost němčiny a pracovní kvalifikace. Bohužel mnoho zejména mladých migrantů očekává rychlé vydělání peněz a ne investování do vzdělávání či odborné přípravy.
Německý sociální systém již dnes zatěžuje zhruba 4 miliony vlastních nekvalifikovaných sil pobírajících sociální dávky a podle odborníků budou náklady na sociální zajištění uprchlíků činit každoročně 17 miliard euro, což je například skoro polovina českého státního rozpočtu. Pro Českou republiku, která nemá dostatek finančních prostředků na sociální systém pro vlastní občany, není forma řešení problematiky stárnutí obyvatelstva podle německého příkladu či příkazu příliš vhodná. V ČR bychom se měli se spíše zaměřit na výraznější podporu automatizace výroby a podporu prorodinné politiky.
Navíc po narůstajících konfliktech při řešení důsledků migrační krize v zemích EU již i německým občanům dochází trpělivost s politikou otevřených dveří, kterou zvolila německá kancléřka A. Merkelová. Posilují strany jako je např. Alternativa pro Německo. …Nenávist a netolerance však není řešením. Evropská unie a evropská politika má garantovat svým občanům mír, bezpečnost a rozvoj.