Z pohledu paměti národa se vznik samostatného Československa odehrál zcela nedávno, z pohledu lidského života v hluboké minulosti. Skuteční pamětníci monarchie vlastně už neexistují.

V letošním roce je vzpomínka na 28. říjen 1918 ještě významnější, protože jsme si připomínali také 600 let od upálení Jana Husa., který byl vždy nositelem české národní identity. Oslava výročí obnovení státnosti Čechů,Slováků a Moravanů by se měla vždy pojit se vzpomínkami na osobnosti-vlastence naší historie. Mistr Jan Hus patří mezi české vlastence, kteří předběhli svou dobu a jeho myšlenky a slova si připomínáme dodnes.

" Protož, věrný křesťane, hledaj pravdy, slyš pravdu, uč sě pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti: nebť pravda tě vysvobodí od hřiecha, od ďábla, od smrti dušě a konečně od smrti věčné, jenž jest odlúčenie věčné od milosti Božie”

Dalším významným nositelem české národní identity byl také svatý Václav. Tento zakladatel české křesťanské tradice se svou činností na počátku 10. století zasadil o christianizaci raného českého státu a přestože vládl relativně krátce, zachránil český národ před osudem Lužických Srbů, z části vyvražděných, z části asimilovaných rozpínavým německým sousedem.

O existenci českého státu a českého národa naši předkové museli bojovat, umírat a vyjednávat. 28.říjen není jenom svátkem vzniku státu, je to také svátkem svobody, demokracie a ochrany české národní identity.

V dnešní době často skloňujeme pojmy evropanství, omezování národní identity a omezování suverenity států v rámci Evropské unie. Není nutné navzájem se strašit těmito pojmy. Evropanství může existovat jako doplňková identita k vědomí vlastní národní identity. Národní identita a evropanství nemusí jít proti sobě, ale mohou se vzájemně doplňovat. Evropanství se však nesmí snažit národní identitu nahradit.