14ti členná delegace poslanců vedla rozhovory s palestinskými představiteli, zástupci Palestinské legislativní rady, místopředsedou palestinské vlády i vyjednávači mírového procesu. Hlavní prioritou palestinského vedení je stanovit finální datum ukončení,, izraelské okupace.“ V polovině září se palestinský prezident Abbás obrátil na Radu bezpečnosti OSN, aby schválila rezoluci, která potvrdí závazek vzniku palestinského státu, včetně hranic, zajistí plné stažení Izraele z palestinských území, vyřeší otázky východní části Jeruzaléma a odstranění blokády Gazy. Během jednání upozorňovali, že Evropa poskytuje značné finanční prostředky na podporu mírového procesu a měla by se více politicky angažovat. V této souvislosti zejména ocenili Švédsko ,které Palestinu jako stát uznalo. Začátkem prosince také francouzští poslanci schválili nezávaznou rezoluci a obrátili se na svoji vládu, aby uznala Palestinu jako stát. Nakolik tyto jednostranné kroky přispějí k mírovému procesu ukáže budoucnost. Nepochybně je třeba zejména podpořit realisticky uvažující politiky, kteří hledají mírová jednání.
Letní konflikt v pásmu Gazy mezi hnutím Hamás a Izraelem, který skončil po 50 dnech bojových operací příměřím zprostředkovaným Egyptem, spíše prospěl nesmiřitelně naladěným politikům. Pokud by se konaly volby na Palestinských autonomních územích nyní, Hamás by je s převahou vyhrál. Přesto, že se koncem září zástupci Fatáhu a Hamásu dohodli na společné vládě národní jednoty, jejich vztahy jsou dále napjaté. V rámci konfliktu zemřelo asi 2000 Palestinců, z čehož se odhaduje, že polovinu tvořili ozbrojenci Hamásu a ostatních teroristických organizací. Izraelská strana přišla o 64 vojáků. Obrovské ztráty jsou však materiální, statisíce lidí zůstalo bez přístřeší. Donorská konference v Egyptě slíbila pomoc ve výši 5,4 miliard USD na obnovu Gazy, ale reálná rekonstrukce této oblasti je v nedohlednu. Izrael se obává, že tyto prostředky by mohly být využity spíše na nákup zbraní, nebo stavbu vojenských tunelů, než na civilní obnovu Gazy. V kontextu těchto událostí se delegace Rady Evropy chtěla podívat i na území Gazy, což izraelské úřady odmítly s odůvodněním, že na území ovládaném teroristy není schopno zajistit pro členy delegace bezpečnost.
Otázka nepovolení vstupu delegace do Gazy byla často diskutována na oficiálních jednání v Izraeli,kdy delegaci přijal i předseda Knessetu J. Edelstein. Během diskusí byla evropská delegace seznámena také s nebezpečím ze strany íránského atomového programu. Z úst izraelských zástupců zaznělo, že pokud se nepodaří znemožnit Íránu získat atomovou bombu, hrozí destabilizace celého Blízkého východu, protože i další státy v oblasti se budou snažit zajistit si tuto ničivou zbraň. Velkou hrozbou jsou také teroristická uskupení operující na území Iráku a Sýrie.
Členové podvýboru Rady Evropy diskutovali uznání palestinského státu a zaznívala z jejich řad často kritika Izraele. Myslím si, že Česká republika by měla mít eminentní zájem na řešení konfliktu a podporovat koncepci dvou států za předpokladu, že se Izraelci s Palestinci domluví a nebude ohrožena existence Izraele, se kterým nás pojí historické vazby a dobré vztahy v mnoha oblastech.