Otázkou zůstává míra odvodového zvýhodnění OSVČ proti zaměstnancům. Výdajové paušály máme téměř nejštědřejší z vyspělých zemí a přestaly hrát úlohu, ke které byly původně určeny, tj. ke snížení administrativních nákladů, nikoli odvodové povinnosti. Z čísel o výběru daně z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění vidíme, že nepoměr mezi OSVČ a zaměstnanci je značný. U sociálního pojištění tolik nevadí, protože pak OSVČ dostanou nižší důchod. Největší problém spatřuji u zdravotního pojištění, kde každý dostává stejnou péči bez ohledu na to, kolik do systému přispěl.

Samostatné téma představuje zneužívání formy OSVČ, tedy tzv. švarc systém. Zpřísnění a zintenzivnění kontrol nelegálního zaměstnávání od počátku tohoto roku dostalo nepravdivou nálepku „šikanování poctivých živnostníků“. Zapomíná se, že živnostníci nemají na čele napsáno, kdo je poctivý a kdo nikoli. Pokud chceme odhalit ty nepoctivé, neexistuje jiná cesta než kontrolovat i ty poctivé. Právě ti by měli mít největší zájem na důsledných kontrolách, protože jinak získá nepoctivá menšina konkurenční výhodu na trhu, což může vést až k ekonomické likvidaci těch, co se chovají podle pravidel.

Jistě se shodneme na tom, že stát má „nalajnovat hřiště“ a důsledně vynucovat plnění pravidel. Samozřejmě i kontroloři jsou jenom lidé a mezi desítkami tisíc kontrol dojde k jednotlivým omylům, které však média ráda vypichují. Neznamená to ale, že zpřísnění kontrol musíme kvůli několika excesům ihned zavrhnout. Vždy přece máme možnost podat stížnost nebo lze záležitost řešit u soudu. I ti největší zastánci švarc systému pak musejí uznat, že pokud vedle sebe pracují u pásu dva dělníci, z nichž jeden má živnostenský list a druhý zaměstnaneckou smlouvu, není něco v pořádku.

O tom všem bychom měli vést diskusi bez zbytečných emocí a planých výkřiků o „šikanování“ nebo naopak o „parazitech“.

Helena Langšádlová, místopředsedkyně TOP 09

Vyšlo v LN