Určitě k nim nepatří podpora spotřeby domácností na dluh, která se z větší části rozplyne v dovozu a podpoří se tak pracovní místa v zahraničí. Kromě snižování administrativy, udržování vyrovnaných veřejných rozpočtů či podpory vědy a výzkumu má smysl snad jen podpora exportu.
Co všechno dělá vláda
Co si lze představit pod pojmem „podpora exportu“? Jedná se o celou řadu činností a opatření. Exportérům se pomáhá získávat informace o zahraničních trzích, zprostředkovávají se potřebné kontakty, organizují se podnikatelské mise. Stát disponuje dvěma institucemi - Českou exportní bankou a pojišťovnou EGAP, pomocí kterých poskytuje výhodnější úvěry, pojištění vývozu do nestabilních zemí a záruky. Stručně řečeno, doplňuje nabídku soukromých bank a pojišťoven. Toto všechno vláda dělá, ačkoli je kritizována za nedostatek prorůstových opatření. Ve státním rozpočtu se počítá se zvyšováním pojistných fondů pojišťovny EGAP asi o miliardu korun. Na zvýhodněné úvěry prostřednictvím České exportní banky se použije asi 600 milionů korun. Dalších 150 milionů je připraveno na dlouhodobé exportní půjčky s pevnou úrokovou sazbou, které poskytují komerční banky. Všechna tato opatření dokážou podpořit český export v řádu desítek miliard korun ročně, což znamená desítky tisíc pracovních míst.
Stát také může vyjít vstříc v daňové oblasti, především prostřednictvím nastavení nediskriminačních podmínek. Například při projednávání daňové reformy se mi podařilo prosadit ustanovení, pomocí kterého lze vytvořit opravnou položku i na ty pohledávky z úvěrů, které byly poskytnuty na vývoz do zemí mimo Evropskou unii. Současně se stát může podílet na zmírňování rizik, kterým exportéři čelí. Je to například výše zmíněný systém půjček s pevnou úrokovou sazbou. Aby mohl být tento systém využíván již letošní rok, budu předkládat změnu příslušného zákona v zájmu urychlení legislativního procesu.
Práce pro „obyčejné lidi“
Z levé části politického spektra a od odborů se zřejmě dozvíme, že vláda nemyslí na „obyčejné lidi“ a pomáhá firmám. Přitom právě ty exportující zaměstnávají drtivou většinu oněch „obyčejných lidí“. Podpora exportu znamená tvorbu a udržení pracovních míst právě těch „obyčejných lidí“, kterým potom roste kupní síla, což se následně projeví v silnější domácí spotřebě. Nejdříve si však na domácí spotřebu musíme vydělat, nemůžeme si ji opatřovat uměle na dluh.