Jako člen Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny jsem s malými zemědělci v každodenním kontaktu. Zeptal jsem se jich přímo, co si o tom všem myslí. Odpovědi na mé dotazy nejsou pro ministra příliš potěšující. Ministrovi je vyčítáno, že nevyužil zavedení vyšší dotace na omezené množství tzv. prvních hektarů na farmě, které umožňují evropské předpisy, ani zjednodušený režim pro malé farmáře či vyšší podporu mladým a začínajícím zemědělcům. Ministr se brání, že malé zemědělce zvýhodnil v rámci některých dotací Programu rozvoje venkova. Ty ovšem, jak vědí všichni zemědělci, nejsou na rozdíl od výše zmíněných dotací nárokové. Dostat se k nim představuje pro malé zemědělce značnou byrokratickou zátěž. Ministr se navíc ohání pár miliony korun, které jeho resort vložil do farmářských slavností a Roku rodinných farem. To ale znamená pouze drobné v porovnání s desítkami miliard korun z nárokových dotací, ke kterým mají malí zemědělci ztížený přístup.

V Zemědělském výboru chci proto prosazovat, aby stát nediskriminoval malé zemědělce a rodinné farmy. Měli by mít stejné nároky na dotace, jako ostatní. Pokud chceme podporovat kvalitní potraviny, rozvoj venkova a hospodaření šetrné k přírodě, musíme jít touto cestou. Obávám se, že ministr Jurečka se po ní zatím nevydal.