Takřka neznámá oblast v Moldávii, přežívající po krvavém konfliktu v 90. letech, se znovu ozvala a touží po připojení k Rusku. Ruskojazyčná enkláva vklíněná mezi Moldavsko a Ukrajinu vyhlásila svou nezávislost na Moldávii už v roce 1991, podobně jako jiné sovětské republiky při demontáži SSSR. Krvavý konflikt, který vznikl mezi Moldavany a etnickými Rusy, stále není zapomenut.
V Tiraspolu, které je hlavním městem této nikým neuznané republiky, stále vzhlíží ke světlým zítřkům V. I. Lenin. SSSR jako by v této oblasti nikdy nezanikl, zakonzervován celých 23 let.
Krymský příklad vzbudil naděje všech etnických Rusů v postsovětském prostoru na spojení s Ruskem. Celá tato etnicky promíšená oblast se může proměnit v sud prachu ne nepodobnému jako v Jugoslávii.
200 000 občanů Ruské federace, kteří žijí v Podněsteří, se pro připojení k RF vyslovili v referendu již v roce 2006. Nyní se předseda Nejvyššího sovětu PDR Michail Burla obrátil s výzvou k předsedovi Státní dumy RF Sergeji Naryškinovi o změnu ruské legislativy za účelem připojení Podněsteří k Rusku.
Kde se zastaví ruská rozpínavost, pokud se Podněsterské republice podaří to co Krymu? S jídlem roste chuť, a v Rusku jsou po „vítězství na Krymu“ naladěni na další vítězství i přes slova Vladimíra Putina, vylučující zájem o další ukrajinská území. Začíná mít tato expanze podobu Hitlerovy doktríny, která prosazovala spojit všechny etnické Němce do jednoho státu? Prohlášení ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova o ochraně všech Rusů v zahraničí tomu jednoznačně nasvědčují.
Není divu, že představitelé pobaltských republik začínají být ze svého silného souseda nervózní. Mají taktéž ze sovětské doby výrazné ruské menšiny. Na jejich případnou „pátou kolonu“ je tak zaděláno. Zde se ukazuje, jak byly tyto státy prozíravé, že o vstup do NATO požádaly již dávno.
Ukrajinský krize tak hrozí v přelití do okolních zemí bývalého SSSR. Mnohé problémy, jako třeba v Podněsteří, byly jen zakonzervovány, aniž by byly již v minulosti vyřešeny. Na Ukrajině se ujaly vlády strany reprezentující nacionalistické hnutí západní Ukrajiny, které je již historicky antagonistické k Rusku. Obavy etnických Rusů z ukrajinského nacionalismu obratně využil Vladimír Putin k zásahu na Krymu. Panuje zde obava, zda zůstane jen u tohoto poloostrova nebo bude tato nebezpečná expanze pokračovat. Jak ale vyřešit problém Podněstří, když etničtí Rusové s rumunskými Moldavany ve společném státě prostě žít nechtějí. Zvláště když se již chystá k podpisu asociační dohoda pro Moldavsko, které si činí na toto území nárok. Nehrozí tu tedy skutečné „Heims in Reich“?