Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já tak možná striktně odmítající nebudu, ale samozřejmě mám také celou řadu otázek, které by mě zajímaly v souvislosti se zřízením Fondu podpory investic.
První věc, která mě zaujala, je transformace Státního fondu rozvoje bydlení. Proč je to transformace? Proč to není zánik tohoto fondu a vznik nové organizace, lidově řečeno, nové firmy? Protože ta činnost bude skutečně trošku jiná a myslím si, že čisté by bylo dokončit činnost Státního fondu rozvoje bydlení, ukončit tu společnost, tu instituci zrušit zákonem a novým zákonem zřídit Státní fond podpory investic, pokud se tady dohodneme, že takovýto Státní fond podpory investic potřebujeme. Samozřejmě se jedná o organizaci, která bude zajišťovat dotační tituly, půjčky a já si vzpomínám, když vznikal Státní fond rozvoje bydlení, tak v té době to bylo také proto, že se tam ukládaly peníze, které přecházely z roku na rok jako každému fondu, že to nebyl konec ročního období.
Odpor občanských demokratů k různým fondům je všeobecně známý. Myslíme si, že stát by měl tyto věci řešit napřímo, ale samozřejmě situaci chápeme, takhle to nastaveno je, ale na druhou stranu je potřeba k tomu přistupovat velmi obezřetně. Já si vzpomínám na dobu, kdy Státní fond rozvoje bydlení opravdu frčel mezi, řekl bych, obcemi a městy, protože produkty, které tam byly, jsme využívali. Řekl bych, že doba ustrnula, že dneska význam není takový, jako býval před lety a chápu, že je potřeba s fondem něco udělat, protože tak, jak funguje doposud, je podle mne dlouhodobě neudržitelná věc. Samozřejmě jsem říkal, že se jedná o dotace, o půjčky. Když slyším slovo dotace, tak už prostě zbystřím, protože nejlepší by bylo, kdyby žadatelé - obce a města - dostávaly peníze přímo v rozpočtovém určení daní, které by se muselo ale změnit - samozřejmě. A pokud je budou dostávat prostřednictvím tohoto fondu, nebo přímo žadatelé, ale obec se bude zaručovat, jako to bylo vždycky, nevím, jaké máte zkušenosti s fondem, já mám ty, že jsme si půjčovali pro občany na rekonstrukci bytových jednotek, bytových domů a vždycky obec musela ručit svým rozpočtem. A dokonce jsme si dávali záruky, třeba různé prodejny a podobně, abychom mohli dostát slibu těm občanům, kteří o to projevili zájem, ale co bylo nejhorší, tak se nám to projevovalo v dluhové službě, přitom město vlastně nedlužilo vůbec nic, akorát převzalo dluhy žadatelů, kteří si od státu vypůjčovali.
Já si tedy myslím, že nějaká cesta z toho ven být musí. Já bych doporučoval tento návrh zákona postoupit do druhého čtení a probrat to ve výborech, protože odsoudit to můžeme vždy, tento pokus jako třeba neúspěšný, ale myslím si, že bychom se tomu měli věnovat na výborech, kam to půjde, protože ono to skutečně tak jednoduché nebude. Nepřeceňoval bych, že se výrazně zvedne vliv Ministerstva pro místní rozvoj. Kdo jiný než patřičné rezorty, ministerstvo, má mít vliv v dané oblasti. To je možná právě na diskusi na výborech, jak to je myšleno. Ale na druhou stranu se chci zeptat. Jak bude zajištěn přísun peněz do tohoto fondu? Žijeme v době, kdy ekonomika zpomaluje, kdy se ochlazuje tempo a vidíme tady i někdy až zoufalé pokusy, které si možná novináři upravují k obrazu svému, že prostě Ministerstvo financí hledá další zdroje peněz, ať to jsou různé formy dalšího zdanění sektorových daní a podobně, což my odmítáme, a na druhou stranu říkáme, že tady založíme fond, do kterého poplynou peníze na investice. Mimochodem mě zaujala myšlenka, že se z toho budou moct podporovat prodejny, byznys, vesnické prodejny. Já jsem tady o tom hovořil v souvislosti s EET, kdy jsem vlastně říkal, že socialismus tady opět zvítězil, že staré heslo o tom, že co se hýbe, jen to pěkně zdaňme a co se nehýbe, zase pěkně dotujme, tak tady přichází stoprocentně do praxe. Opravdu mám s tímhle vážný problém. Chápu, že určitá podpora bytové výstavby vzhledem k situaci, která dneska v České republice je, i když v Praze je úplně jiná a ve velkých městech, než je tomu na venkově, třeba u nás v horách, ale prostě ta situace tady je, chápu to, takže by mě zajímalo, jaké peníze do tohoto fondu potečou. Jestli to budou peníze pravidelné, každý rok nějaký podíl ze státního rozpočtu, protože bez peněz nemá cenu takovouto instituci zakládat, to si řekněme na rovinu.
Pak by mě také zajímalo, protože ten úřad bude dělat úplně jiné činnosti, i když ono je to podobné, dotace jako dotace -si někdo řekne, ale zda na to bude fond vybaven personálně, materiálně, budovou, jestli stačí ta, kde dneska fond sídlí, jestli toto všechno bude stačit a jestli tady vlastně de facto nevytváříme další náklady státu jenom proto, že chceme přerozdělovat další peníze, o kterých v tuto chvíli možná ani nevíme, kolik jich máme a kde jsou. Takže tam vidím spoustu ale, ale za mne by bylo lepší skutečně ten starý Státní fond rozvoje bydlení jakoby dojet a ukončit činnost této instituce, aby tady vznikl nový fond - Státní fond podpory investic, mimochodem není to poprvé, co to tady slyšíme, paní ministryně to deklarovala už na začátku své politické kariéry na ministerstvu, takže tady vlastně plní to, co nám tady slibovala. A teď je otázka, jestli ten slib takto, jak nám předkládá, je to ono, s čím se chceme ztotožnit. Já tam mám opravdu spoustu ale, myslím si, že ten záměr nemůže být samospasitelný, že to nevyřeší všechny problémy, které v republice máme, ale podle mne základ našeho konání je v tom, zda ten stát na to vůbec bude mít peníze, abychom tady pak nevyhlašovali něco, co vlastně v praxi bude nepoužitelné. Nakonec se ukázalo, že i některé programy Fondu rozvoje bydlení v praxi nebyly tak účinné, jak se očekávalo.
A tady bych spíš očekával větší diskusi právě zaprvé naplňování toho fondu a potom, co všechno opravdu z toho chceme financovat, co chceme podporovat, jakým způsobem chceme těm lidem půjčovat a na co jim chceme půjčovat, nebo na co chceme jim ty peníze poskytovat jako dotace.
Je to spousta otázek. Já si dokonce myslím, že podpora investic je velmi podivné slovo. My říkáme, že investice vlastně by se podporovat úplně neměly, že spíš to bereme jako pobídkový systém, a že investice by měla být něco, co prostě se samo jakoby ty peníze zužitkují a vrátí. Nicméně chápu, že v tom resortu bydlení to může být obtížné. Na druhé straně říkat, že stát řeší za lidi bydlení a právo na bydlení, tady bych byl velmi opatrný. Myslím si, že každý, kdo si pořídí jakoukoli nemovitost, tak se musí rozlišit dvě fáze. Ta jedna je investice do té nemovitosti a pak jak tu investici vlastně bude spravovat, jak ta investice bude zužitkována. A ta starost o majetek je kolikrát nákladnější než ta vlastní investice. Takže tady bych byl velmi opatrný. Prostě lidé, kteří chtějí mít vlastní bydlení, tak do toho musejí investovat svůj vlastní kapitál, svoje vlastní umění se pohybovat v té společnosti, vydělat si ty peníze, protože pokud to za ně bude platit stát, tak to nedobře skončí.
Takže na závěr mi dovolte zopakovat tady ty svoje připomínky, když už tedy jsme v těch dotačních titulech a půjčkách, tak s velkým sebezapřením říkám, pojďme to pustit do dalšího čtení, bavme se o tom, jak by to mělo fungovat. Ale co mě zajímá, jsou zdroje, a ne že to bude každý rok jinak, ale mělo by to být určitým podílem státního rozpočtu a co vlastně všechno za to chceme udělat, čeho chceme dosáhnout, a aby i ta společnost věděla, jednotliví členové, že prostě nic není zadarmo a i na ty dotace musí někdo vydělat. A pro mě je velký problém v tom, že na ty dotace vydělává někdo jiný, než je spotřebovává.
Děkuju za pozornost.
