Rozsáhlý projekt analýz zaměřených na hodnocení zdravotního stavu populace a na evaluaci silných a slabých míst v poskytování zdravotní péče zahájilo vedení Jihomoravského kraje ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR, Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR a Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity. Základním zdrojem informací je nový Národní zdravotnický informační systém a dále lokální data z vybudovaných datových skladů nemocnic. Jedním z výstupů projektu budou predikce pravděpodobného vývoje v klíčových segmentech péče a s nimi spojené koncepce navrhující opatření pro zlepšení zdraví obyvatel a zvýšení dostupnosti kvalitní péče. Analytické podklady budou pravidelně publikovány ZDE.
Úvodní seminář k projektu pořádaný 30. 5. 2022 shrnuje hlavní závěry dosavadních analýz se zaměřením na zdravotní dopad epidemie COVID-19. Jako model dokládající význam predikcí představuje pravděpodobný vývoj segmentu péče v závěru života pacientů a související koncepce paliativní péče v regionu. Koncepční rozvoj zdravotních a zdravotně sociálních služeb je jednou z hlavních priorit Jihomoravského kraje.
„Data z našich nemocnic v regionu jsou odrazovým můstkem pro nastavení dalšího vývoje jihomoravského zdravotnictví. Díky nim známe silné i slabé stránky. Rozsáhlá analýza populačních dat nám umožní nastavit zdravotnictví podle toho, kteří lidé potřebují nebo budou potřebovat lékařskou péči, a to v co nejvyšší kvalitě,“ vysvětlil jihomoravský hejtman Jan Grolich.
„Jsem velmi rád, že právě Jihomoravský kraj je jedním z prvních, kde začíná koncepční tvorba zdravotnických koncepcí opřená o reálná data. Nejen proto, že jde o můj rodný region, ve kterém působím i jako lékař, ale také proto, že jde o kraj v mnoha směrech reprezentativní pro celou populaci ČR. Řadu výstupů projektu tak budeme moci převzít i jako vzor pro práci ministerstva,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. „Za jeden z nejvážnějších výstupů dosavadních analýz považuji doložený propad návštěvnosti preventivních programů během epidemie COVID-19. Tomu musíme věnovat intenzivní pozornost, neboť hrozící pozdní záchyt závažných onemocnění, například nádorů, by měl velmi negativní dopad. Velmi vyzývám všechny občany, kteří z různých důvodů prevenci během epidemie zanedbali, aby co nejdříve využili nabídky preventivních prohlídek a screeningů plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění“.
Populace JMK velmi významně stárne, přibývá obyvatel v seniorním věku a pacientů s dlouhodobými zdravotními potížemi. Počet osob produktivního věku (15-64 let) připadajících na jednu osobu v postproduktivním věku (65 let a více) klesne ze stávající hodnoty 3,2 na 2,8 v roce 2030 a 2,4 v roce 2040. Demografické stárnutí sebou nevyhnutelně nese nárůst nemocnosti, v dalších 20 letech musíme počítat s nárůstem počtu onkologických a kardiologických onemocnění a pacientů s vážným diabetem až o 20 % za každých deset let. Zdravotní stav populace JMK nadto není uspokojivý, byť v rámci ČR patří spíše k lepším. Více než 67 % seniorů ve věku 65+ trpí nějakou vážnou chronickou nemocí.
Jihomoravský kraj patří mezi velmi málo regionů ČR, které zajišťují plnohodnotné a kompletní spektrum zdravotních služeb pro své obyvatele. Migrace obyvatel za péčí mimo region je velmi nízká a zdůvodnitelná objektivními faktory. Zdravotnictví kraje tak pokrývá více než 96 % všech potřeb populace na území kraje. Pro vybrané oblasti vysoce specializované péče je JMK nadto přirozeným spádem i pro obyvatele sousedních regionů. Zejména akutní nemocniční péče v kraji dosahuje dlouhodobě nadprůměrných výsledků v hodnotách nemocniční mortality a přežití dosahovaného u vážně nemocných pacientů.
Robustnost a kapacitu zdravotních služeb JMK prověřila také epidemie COVID-19. Populace kraje patřila k nejvíce zatíženým v rámci ČR. Zejména v počtu těžkých průběhů nákazy v přepočtu na 100 tis. obyvatel převyšovala zátěž nemocnic v JMK srovnatelné regiony až o 15 %. Celkem nemocnicemi v JMK prošlo během epidemie více než 30 000 pacientů s komplikacemi COVID-19, z toho více než 5 000 s velmi vážným průběhem nákazy vyžadujícím vysoce intenzivní péči. Tato zátěž se nevyhnutelně promítla do propadu plánované nemocniční péče, počtu operací, a také bohužel do návštěvnosti preventivních programů. Propady v prevenci byly nejvyšší v roce 2020 (až o více než 18 %) a ani v roce 2021 se je nepodařilo zcela vyrovnat. Přesto v celkovém pohledu zvládli jihomoravští poskytovatelé zdravotních služeb, a zejména nemocnice, tlak epidemie nadprůměrně. Výsledky nemocniční péče byly srovnatelné nebo mírně lepší než průměr ČR a zdravotnictví zajistilo více než 95 % akutní péče o obyvatele JMK na území kraje bez nutnosti významné migrace.
Stabilita a vysoká dostupnost zdravotních služeb ale nemusí být trvalé, analýzy odhalily řadu slabých míst a potenciálních rizik, na jejichž minimalizaci je nutné se zaměřit. Mezi nejvážnější patří významná nevyrovnanost kapacit v primární a ambulantní péči. V kraji registrujeme významný převis nabídky služeb ambulantních specialistů (v JMK 957 obyvatel na 1 ordinaci, v Brně 542 obyvatel na 1 ordinaci) ve srovnání s kapacitou samostatných ordinací praktických lékařů (v JMK 1 308 obyvatel na 1 ordinaci, v Brně 1 279 obyvatel na 1 ordinaci). Situaci nadto zhoršuje významné demografické stárnutí praktických lékařů, téměř 39 % služeb zajišťují lékaři ve věku 60 let a více. Ještě kritičtější situace je v segmentu praktických lékařů o děti a dorost, kde je více než 40 % kapacit zajišťováno lékaři v důchodovém věku. Tato fakta se již nyní promítají do klesajícího počtu ordinací praktických lékařů, ročně cca o 1 %. Koncepční posílení péče v této oblasti musí být jednou z hlavních priorit zdravotní politiky kraje.
Mezi další slabá místa hodná zřetele patří zejména výrazná nevyváženost lůžkového fondu a nedostatek lůžek pro následnou a dlouhodobou péči. S touto oblastí úzce souvisí představená koncepce péče v závěru života o dlouhodobě chronicky nemocné pacienty. Jde o jednu z oblastí, která koncepční zásah potřebuje. Ačkoli dostupná data ukazují na zlepšení dostupnosti domácí péče a paliativní péče pro dlouhodobě nemocné, přesto má v těchto ukazatelích kraj velmi značné rezervy. Významný podíl dlouhodobě nemocných tak umírá na akutních lůžkách nemocnic, často s opakovanými hospitalizacemi v samotném závěru života. Detailní analýza dat celého regionu odhalila, že téměř 62 % nevyléčitelně nemocných obyvatel kraje prochází v závěru života komplikovanou trajektorií konzumace zdravotních služeb, která není optimální. Posílení nemocničních paliativních týmů a zejména návazné péče v přirozeném domácím prostředí nemocných je cestou ke zlepšení kvality života umírajících i jejich blízkých.
