Memorandum k přijetí standardů kvality specializovaných služeb podepsal v úterý 29. listopadu 2022 jihomoravský hejtman Jan Grolich spolu s firmou IKEA, koalicí neziskových organizací NeNa a brněnskou organizací Magdalenium.
Podpis Memoranda o dlouhodobé spolupráci na naplnění závazku efektivního a systémovému řešení problematiky domácího a genderově podmíněného násilí přispěje k užší spolupráci neziskových organizací a kraje. Případné finanční náklady ze strany Jihomoravského kraje budou kryty z rozpočtu odboru sociálních věcí.
„Domácí násilí je jedna z nejodpornějších věcí, které se v naší společnosti dějí. Musíme udělat všechno proto, aby oběti dostaly kvalitní a specializovanou pomoc. Jako kraj tomu chceme věnovat větší pozornost,“ sdělil jihomoravský hejtman Jan Grolich.
„Cením si toho, že můžeme na této problematice jako kraj spolupracovat. Domácí násilí se nesmí přehlížet a je důležité o něm mluvit. Jedním z našich cílů je změnit fungování dosavadních struktur a služeb tak, aby se účinná pomoc stala dostupnější a byla přesněji zacílená. Chceme realizovat vzdělávání těchto služeb, aby byly schopné reagovat na potřeby obětí domácího násilí. A plánujeme také navýšit počet míst ve specializovaných bezpečných azylových domech v Jihomoravském kraji alespoň o deset rodinných míst do roku 2024,“ doplnila radní pro sociální a rodinnou politiku Jana Leitnerová z Jihomoravského kraje.
IKEA ve spolupráci s partnery před dvěma roky spustila projekt Za bezpečný domov. Věnovala téměř 4 miliony korun na přímou pomoc obětem domácího násilí, kterou jí pomáhá efektivně zacílit Koalice NeNa.
„Domov je středobodem všech našich aktivit. Nevnímáme ho jen jako místo, které si lidé zařizují nábytkem, ale především jako místo, kde by se měl každý cítit bezpečně. Oběti domácího násilí se bohužel doma bezpečně necítí. Proto jsme s projektem Za bezpečný domov před dvěma lety přišli. Věříme, že memorandum přispěje k užší spolupráci neziskových organizací a místních samospráv, a pomoc se tak snáze dostane k těm, kteří ji potřebují,“ řekl Richard Citnar, market manager IKEA Brno.
Jitka Poláková, ředitelka společnosti proFem, která společně s organizacemi Acorus a ROSA tvoří koalici NeNa, podpis memoranda vítá. „V případě implementace pravidel péče o osoby, které se potýkají s domácím násilím, jde o vůbec první případ spolupráce mezi krajem, soukromým subjektem a neziskovým sektorem. Konečně se stalo něco, co už tu mělo být dávno a já tento krok považuji za velmi důležitý pro nás, a především pro oběti domácího násilí, které si specializovanou péči zaslouží. Jsem nesmírně ráda, že součástí memoranda jsou i standardy, které nastavují, jak se ke specifické skupině obětí domácího násilí chovat, protože i dnes ve společnosti převládá celá řada mýtů, které je třeba vyvracet. Dnešní událost je jasným důkazem, že situace obětí domácího násilí nejen v Jihomoravském kraji nám není lhostejná a chceme jim společně pomoci,“ uvedla Poláková k dnešním podpisu prohlášení.
Čtvrtým signatářem je brněnské Magdalenium, organizace, která odborně pomáhá těm, kdo byli a jsou vystaveni jakékoliv formě domácího násilí. Pomocnou ruku nabízejí už dvacet let všem, kdo ji potřebují.
„Jsme velmi rádi, že dochází k této významné chvíli. Jsme rádi za naše klienty, kteří tento krok budou vnímat velmi citlivě a dodá jim sílu k řešení jejich nelehkých situací. V průběhu covidových opatření i následně po nich jsme zaznamenávali nárůst obětí. Zvýšilo se především množství akutních telefonních hovorů. Ukázalo se, že je mnoho obětí i mezi seniory. Především seniorky začaly vyhledávat služby specializovaného azylového domu, který provozujeme," objasnila současnou situaci kolem domácího násilí v kraji Kristína Brtníková, statutární zástupkyně Magdalenium, z.s.
Jihomoravský kraj je službami na pomoc obětem domácího násilí hlavně ve východní části dostatečně pokrytý, na západě kraje je služeb výrazně méně. Zařízení azylových domů jsou rozmístěna po celém kraji a zajišťují tak dostatečnou dostupnost pro většinu obyvatel. Intervenční centrum je v kraji pouze jedno (v Brně) a v příhraniční oblasti je dostupnost služby nedostatečná. Naopak zařízení krizové pomoci se nachází jen v západní části a pro velkou část obyvatel kraje má služba nedostatečnou dostupnost.
Počty Policií ČR evidovaných trestných činů týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 ntz) v letech 2015 až 2019 v JMK
2015 78 (R) 55 (O)// 2016 73 (R) 57 (O)// 2017 55 (R) 41 (Z)// 2018 61 (R) 44 (O)//2019 81 (R) 47 (O)
Zdroj MPSV. (R)= registrováno, (O)= objasněno
