Já stále dokola v té veřejné debatě opakuji také argument, že to, co se tady dneska snažíme schválit, ocení až další generace, protože vlády, parlamenty, Poslanecké sněmovny i Senát budou měnit svoje složení, a ona skutečně tahle úprava míří ke stabilizaci a k větší nezávislosti médií veřejné služby. Mimochodem hlavně proto, že obě média veřejné služby významně odstiňuje od vlivu aktuální vlády, respektive její většiny v Poslanecké sněmovně. To je skutečně hlavní záměr, který tato úprava přináší.

Do té diskuse o těch číslech by se nechtěl pouštět. Ta osmnáctka podle mého názoru dává smysl ve všech ohledech. A kdyby tady přišel argument, který je platný, a ten já beru, že to prodraží fungování České televize o dva miliony korun, tak musím říct ovšem při sedmi miliardovém rozpočtu. A když se potom podíváte na jakýsi test proporcionality, kolik ty dva miliony v těch sedmi miliardách znamenají a jak významná změna, kterou dneska přinášíme a o kterou se pokoušela řada předešlých politiků i Poslaneckých sněmoven, tak samozřejmě to vychází velmi výrazně příznivě pro tu úpravu, kterou přinášíme v tom testu proporcionality, který srovnává jaksi tyhle dva fenomény.

Abych to řekl úplně srozumitelně, protože zatím to byla z mé strany taková technicistní debata, my se tady dostáváme do situace, že sněmovní kapři si mají vypustit svůj rybník a některým kaprům ve Sněmovně se to prostě nelíbí. Ale to my nejsme. My nejsme ti, kterým se to nelíbí. My se tady ocitáme v relativně historickém okamžiku a já pevně věřím, že tuhle věc dotáhneme, byť se té novele věnujeme v Poslanecké sněmovně už osm měsíců, což je tedy také argument na to, jak rychle to tlačíme tím procesem. Zatím děkuji za pozornost a těším se ještě na další výměnu názorů.