První pozměňovací návrh, který jsem do systému nahrál pod číslem 4836, navrhuje změnu § 86 autorského zákona týkající se práv vysílatele a jeho vysílání. Stávající právní úprava práv vysílatelů vycházející z předchozích autorských zákonů poskytuje vysílatelům širší ochranu, než jakou vyžaduje mezinárodní právo, a zároveň také než právní úpravy v jiných státech, včetně ostatních členských států Evropské unie.
V důsledku této skutečnosti dochází k tomu, že zástupce zahraničních vysílatelů, společnost média management Europe, vymáhá de facto výlučně na území České republiky po provozovatelích a ubytovacích zařízeních nepřiměřeně vysoké autorské odměny za vysílání na hotelových pokojích. To vše i přesto, že provozovatelé hotelů nezískávají z případného zpřístupnění vysílání na svých pokojích žádnou ekonomickou výhodu, kdy stanovení ceny za hotelový pokoj s okolností, zda je nebo není zpřístupněno zahraniční vysílání, nesouvisí. České hoteliéry v podstatě jako jediné v rámci Evropské unie tak stíhá povinnost platit licenční poplatky za zahraniční kanály vysílané na jejich pokojích, přičemž tyto odměny nejsou zanedbatelné. Navrhovanou novelizací dojde ke srovnání podmínek pro vysílatele na vnitřním trhu Evropské unie, což přispěje k vytvoření spravedlivějšího a vyváženějšího obchodního prostředí v oblasti duševního vlastnictví.
Další pozměňovací návrh, který jsem do systému nahrál pod číslem 4850, a jeho cílem je zajistit další nerušený chod Státního fondu kinematografie, nově Státní fond audiovize prostřednictvím podrobnějšího vymezení činnosti kanceláře fondu a oprávnění a úkolů jeho ředitele. Hlavní důvod, proč musí být zákonem i nadále definována kancelář fondu, souvisí s rozdělením rolí v rámci této organizace. Kancelář pod vedením ředitele fondu koordinovaně a koncepčně zajišťuje veškerou činnost fondu, která se netýká otázek strategie a posuzování žádostí včetně rozdělování a administrace státní podpory, podporuje činnost fondu s jeho výdaji a je mezi jinými servisním orgánem rady fondu.
Dalším důvodem této správy, a to zejména úkolů ředitele fondu, je nutnost předejetí možným výkladovým nejasnostem spočívajícím v určení, kdo je oprávněn v jednotlivých agendách fondu pověřovat jeho zaměstnance prováděním jednotlivých úkolů. A to jak ve vztahu k radám fondu, tak i k novému orgánu fondu, kterým je představenstvo.
Třetí pozměňovací návrh, který jsem do systému nahrál pod číslem 4851, obsahuje úpravu, která předpokládá, že žadatel o podporu nemusí mít podíl na příjmech aritmeticky shodný s částkou podpory, což je těžké garantovat a je mírně omezující, ale musí mít adekvátní podíl na příjmech z užití. To znamená, že při různorodosti obchodních modelů může žadatel s dalšími investory a koproducenty najít rovnováhu udělení práv, aby každý z investorů získal odpovídající výnosy, typické je například dělení podle teritorií, kde vysílatel má výnosy v území svého působení a výrobce z ostatních území, obě strany tak dosahují ve svých teritoriích odpovídajících výnosů a žadatel je schopen fondu případné prostředky splatit.
Čtvrtým pozměňovacím návrhem, který jsem nahrál do systému pod číslem 4852, je navrhováno změnit úpravu § 7 zákona o audiovizi tak, aby se předmětná povinnost oznámení audiovizuálního díla Národnímu filmovému archivu vztahovala pouze na videoherní díla, která budou podpořena ve formě podpory audiovize podle § 31. U ostatních videoher, které nebudou podpořeny podle § 31, se navrhuje zavést možnost dobrovolné evidence, pokud se tak výrobce videohry rozhodne. Zužuje se tak okruh povinných osob jen na takové výrobce, kteří jsou příjemci podpory podle zákona o audiovizi. Předmětné řešení nadále sleduje zamýšlený cíl, jímž je uchování informací o dílech, která mají přesah do kulturního dědictví České republiky, ale přitom nebudou tvůrci ve videoherním průmyslu nepřiměřeně zatěžováni, protože se evidence podle § 7 nově bude vztahovat i na videohry, je potřeba také upravit seznam povinně ohlašovaných skutečností podle § 7 odst. 4 tak, aby odrážel odlišnosti mezi videohrou a kinematografickým dílem.
Pozměňovací návrh odstraňuje povinnost oznamovat skutečnosti, které nejsou pro videohry relevantní, například pro videohry není relevantní oznamovat všechny odlišné střihové verze. A navíc přidává povinnost oznamovat nové skutečnosti, které jsou u videoher žádoucí. To je například stručný popis videohry.
No a konečně poslední, pátý pozměňovací návrh, který jsem do systému nahrál pod číslem 4898, navrhuje v České republice zvýšit pobídky pro animovaná díla. To trošku navazuje na to, co tady říkal už pan kolega poslanec a zároveň ministr Martin Baxa. To systém finančně nezatíží, neboť tato díla představují menší část trhu. Stávající úprava českých pobídek dosud neodráží enormní zájem okolních států o budování a posilování výrobní infrastruktury pro animaci jako významný druh kreativního průmyslu. Například na Slovensku jsou podporována animovaná díla pobídkami 35 procenty, v Polsku 35 procenty a v Maďarsku dokonce 40 procenty.
Česká právní úprava je proto pro obor animace nekonkurenceschopná. Z celkového ročního objemu pobídek, které činí přibližně 1,2 miliardy korun, jsou animované projekty podpořeny pouze zlomkem, a to je zhruba 0,7 %, čili zhruba 8,7 milionu korun za rok, a současná jednotná výše pobídek tak neplní v oboru animace svou funkci. Řešením je úprava odlišné výše pobídek pro animovaná díla a tím zvýšení konkurenceschopnosti českého audiovizuálního prostředí, které nabídne zahraničním zakázkám podmínky srovnatelné se státy alespoň střední a východní Evropy. A ta pobídka je ve výši 35 %.
Pro tuto chvíli vám děkuji za pozornost. K pozměňovacím návrhům se později přihlásím k podrobné rozpravě.
Díky.
