Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vás informovala o výsledcích jednání mimořádné Evropské rady, které se konalo dne 6. března v Bruselu. Mimořádné jednání bylo svoláno v kontextu reakce Evropské unie a členských států na geopolitické změny, a to zejména změnu zahraniční politiky nové administrativy Spojených států. Tyto změny mohou mít dopad nejenom na Ukrajinu, ale samozřejmě i na bezpečnost celé Evropy.
Hlavními tématy jednodenního jednání proto byly Ukrajina a evropská obrana. Části jednání k Ukrajině se účastnil osobně také prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj.
K Ukrajině tady mám v podkladech od pana premiéra následující informace. Evropská rada vedla diskuzi o možnostech podpory Ukrajiny v situaci, kdy Spojené státy ohlásily zastavení vojenské pomoci. Cílem jednání bylo nalézt shodu na navýšení podpory jak finanční, tak vojenské.
Kvůli maďarskému vetu se však nepodařilo přijmout připravené písemné závěry. Přijaté závěry jsou proto jen procedurální, nicméně odkazují na text, který podpořilo 26 členských států.
V tomto společném textu je zmíněna potřeba komplexního, spravedlivého a trvalého míru, přičemž jsou uvedeny také principy, které by měly být dodrženy. Ty principy jsou: žádný mír o Ukrajině bez souhlasu Ukrajiny, Evropa musí být součástí jednání, příměří jako cesta ke komplexnímu a udržitelnému míru, potřeba bezpečnostních záruk pro Ukrajinu a také právo Ukrajiny rozhodovat o své budoucnosti.
Vláda České republiky apelovala na dodržení zmíněných principů mírů. To je, v přípravné fázi prosadila do textů závěru právo Ukrajiny rozhodovat o své vlastní budoucnosti a apelovala na to, aby členství Ukrajiny v organizacích, jakými jsou Evropská unie a NATO, nebylo předem vyloučeno. V rámci podpory takzvaného míru prostřednictvím síly se 26 členských států shodlo na potřebě zvýšení podpory Ukrajině, a to zejména vojenské a finanční. V tomto kontextu byla připravovaná iniciativa vysoké představitelky, která by měla vést ke konkrétnímu závazku další vojenské podpory. Pro udržitelný a stabilní mír je dle vlády České republiky potřeba dobře vyzbrojené a silné Ukrajiny. Proto vláda kladla důraz na urychlení a zintenzivnění podpory mimo jiné i prostřednictvím české muniční iniciativy. Právě návrh vysoké představitelky, který prioritizuje i dodávky munice, by mohl přinést další potřebné financování podpory Ukrajiny. Lídři Evropské unie také vyjádřili připravenost evropských zemí přispět k bezpečnostním zárukám Ukrajiny v rámci mírového uspořádání, a to i ve spolupráci s NATO a dalšími stejně smýšlejícími zeměmi. Mně je jasný, že když se toto odehrávalo 6. a dneska je nějakého 18.? 19., děkuji, tak že ten překotný vývoj, který vidíme v těch posledních dnech, tak vlastně i na tomhle tom textu ukazuje, kolik věcí se prakticky za ty dva týdny změnilo. A musím říct, že zaplať pánbůh se změnilo. To znamená, pomoc byla obnovena. Stejně tak jako bylo obnoveno sdílení informací ze strany zpravodajských služeb. Probíhaly další summity, další meetingy. Mimochodem dneska právě i pan premiér jede opět do Bruselu. A těch událostí tedy za ty dva týdny se stalo na téma Ukrajiny opravdu hodně. Mimo jiné i to, že jsme tady v sobotu měli na návštěvě ukrajinského ministra obrany, tedy můj protějšek, pana Umerovova. Co se týče toho jednání s ním, tak víceméně to je všechno to, co bylo v médiích. Probírali jsme i záležitosti nejenom Evropské rady, ale probírali jsme samozřejmě i aktuální situaci na Ukrajině. K té evropské obraně – mám tady v podkladech, že tady se jedná o pokračování debaty z únorového neformálního setkání členů Evropské rady, dokonce to je únor. Přičemž byla znovu potvrzena jednota EU v potřebě posílit obranu a bezpečnost. Závěry k této části tedy byly jednomyslně přijaty. Důležitým vstupem do diskuse byl předem představený plán Evropské komise o možnostech financování obrany. Ve svém plánu komise navrhuje 5 možných opatření. Prvním tím opatřením je vytvoření nového finančního nástroje, který bude členským státům jsme poskytovat vratné půjčky kryté rozpočtem Evropské unie. A to do souhrnné výše 150 miliard euro. Finance by dobrovolně čerpali jednotlivé členské státy, které by díky tomu dosáhly na nižší úrok. Fond by měl být zacílen především na společné nákupy od evropských zbrojovek, aby došlo k dalšímu posílení evropské průmyslové základny. Dalším navrženým opatřením je aktivace národní únikové doložky v rámci paktu o stabilitě a růstu. Která by členským státům poskytla větší flexibility ve využívání veřejných prostředků na obranu. Znamenalo by to, že část výdajů na obranu by se nezapočítávala do hodnocení schodku státního rozpočtu podle pravidlo Evropské unie, což samozřejmě je krok správným směrem. Vláda České republiky obě tato opatření podporuje. Je připravena diskutovat o konkrétních modalitách. Uvědomujeme si probíhající změnu mezinárodního řádu. A proto jsme již učinili konkrétní kroky, když jsme schválili dva týdny zpátky ten záměr navýšení financování obrany o 0,2 % HDP ročně do roku 2030. V rámci třetího opatření komise navrhuje určité rozvolnění podmínek využití fondů a programů, například koheze pro investice související s obranou. Zde je pro Českou republiku využitelnost relativně omezená kvůli úspěšně probíhajícímu čerpání, a tedy velmi malému množství volných prostředků. Podporujeme ale související posílení flexibility ve využívání fondů. Čtvrté opatření se věnuje nutnosti pokračovat ve změnách politiky Evropské investiční banky. Tohle je velmi důležité pro nás, aby mohla rozšířit rozsah financování obranného sektoru. Zítra, tedy 20. března, má zasednout její správní rada a dále rozšířit možnost financování obrany. Jedná se o dlouhodobou prioritu naší vláda. A v tlaku na Evropskou investiční banku budeme pokračovat, protože máme za to, že je zde stále prostor pro větší financování zbrojních firem. A ostatně to bylo jednání, které jsme zahajovali my s panem ministrem Stanjurou s ostatními zeměmi, kde jsme na ten problém, v souvislosti s taxonomií, ostatní státy upozorňovali a řešili to i v rámci našeho bankovního sektoru. Poslední návrh opatření se týká mobilizace soukromého kapitálu, kdy komise apeluje na pokračování práce na dokončení propojování kapitálových trhů. Vláda České republiky proto uvítala plán představený Evropskou komisí a podpořila rychlé předložení všech legislativních návrhů. K tomu by mělo dojít právě dnes. Závěry Evropské rady v souladu s naší pozicí reflektují důraz na podporu obranného průmyslu, přičemž vyzdvihují význam společných nákupů a agregaci poptávky. Lídři Evropské unie se zároveň shodli na nutnosti zjednodušení legislativy a povolovacích procesů v oblasti obrany. Komise by měla co nejdříve připravit konkrétní legislativní návrh. Vláda České republiky tento krok jednoznačně vítá. Prosazujeme razantní usnadnění povolovacích procesů tak, aby bylo možné urychleně navýšit kapacity obranného průmyslu. V tuto chvíli vám, vážené senátorky a senátoři, děkuji za pozornost.
