Jana Černochová je první z českých ministrů obrany, kteří v této zemi oficiálně jednali. „Je mi ctí, že mohu zavítat do Libanonu k historicky první návštěvě na úrovni ministra obrany. Libanon je bezpochyby naším významným partnerem v blízkovýchodním regionu, který přispívá k jeho stabilizaci,“ prohlásila na úvod jednání s Mauricem Slimem. Ten ocenil dlouhou historii vzájemných vztahů a vyjádřil víru v jejich další posílení. „Jsem přesvědčen, že právě podepsané Memorandum o porozumění otevře dveře další spolupráci mezi našimi zeměmi,“ dodal ministr obrany Slim.

Válka na Ukrajině těžce dopadá i na Bejrút

Blízkovýchodní stát v posledních letech prochází hlubokou hospodářskou krizí, kterou ještě umocnily pandemie Covid-19, výbuch v bejrútském přístavu, migrační vlna ze Sýrie i válka na Ukrajině. Téměř 80 % veškerého zboží se do Libanonu dováží, což platí i o dodávkách obilí z východní Evropy, na nichž je Bejrút závislý.

Válka na Ukrajině má tak na dění v této zemi přímý dopad. I přesto se Bejrút vůči ruské invazi jasně vymezil již na počátku konfliktu. „Velmi si vážím rozhodnutí Libanonu opakovaně podpořit Ukrajinu na poli OSN a hlasovat ve prospěch rezolucí Valného shromáždění odsuzujících ruskou agresi i ruskou anexi části území Ukrajiny,“ prohlásila ministryně obrany Černochová.

„Libanon je proti jakékoli formě agrese a nezávislost každé země musí být respektována,“ zdůraznil ministr obrany Maurice Slim. „Pevně doufám, že mír a stabilita budou v Evropě brzy znovu nastoleny, neboť její obyvatelé si současnou situaci nezaslouží,“ dodal.

Materiální pomoc pro Libanon pokračuje

Ministerstvo obrany vnímá Libanon jako klíčovou zemi v boji proti terorismu a ochraně proti nelegální migraci. Ke stabilizaci politické a hospodářské situace přispívá se souhlasem vlády ČR cestou poskytování materiální pomoci pro libanonské ozbrojené a bezpečnostní složky. Od roku 2021 bylo do Libanonu dodáno téměř 47 tun pomoci, zejména základních potravin a zdravotnického materiálu.

Ministryně obrany Jana Černochová se proto kromě svého protějšku setkala i s vrchním velitelem libanonských ozbrojených sil generálporučíkem Josephem Aounem a ředitelem Státní vnitřní bezpečnosti brigádním generálem Eliasem Baissarim.

„Jsem potěšena, že se mi naskytla příležitost osobně přivézt další část materiální pomoci, a to sonografické přístroje pro vojenskou nemocnici v Bejrútu a zdravotnické centrum Státní vnitřní bezpečnosti. Pro státní nemocnici v Baalbeku jsme navíc zajistili dar v podobě defibrilátoru,“ zdůraznila ministryně Černochová, která tato tři zařízení navštívila a přístroje osobně předala.

Význam mezinárodní pomoci si libanonští představitelé silně uvědomují, neboť ta se úzce pojí se zajištěním základních funkcí státu. „Materiální i finanční podpora od našich zahraničních partnerů je klíčová pro udržení schopností ozbrojených sil, a tak zachování bezpečnosti a stability v zemi. Jsem velmi vděčný za veškerou pomoc, kterou nám Česká republika dosud poskytla,“ zdůraznil generálporučík Aoun.

V Libanonu odpočívají dva českoslovenští vojáci

Ministryně obrany během jednání hovořila také o historii. Na území Libanonu se nachází dva válečné hroby československých vojáků, oba z období druhé světové války. Prvním, jenž je pohřben na Vojenském hřbitově Commonwealthu v Bejrútu, je podle nejnovějšího výzkumu Vojenského historického ústavu Praha téměř s jistotou Karel Weiner, který je současně naším prvním padlým na Blízkém východě.

Druhý válečný hrob se nachází na libanonské letecké základně Rayak a patří poručíku Bohuslavu Novákovi. Ten bojoval jako pilot v jednotkách svobodných Francouzů. „Dovolte mi, abych za Ministerstvo obrany ČR poděkovala za péči o československé válečné hroby na vašem území,“ ocenila úsilí ministryně Černochová.

Památku československých vojáků ministryně obrany osobně uctila u hrobu Karla Weinera a památníku padlých na Vojenském hřbitově Commonwealthu.