Dovolte mi, abych se přihlásila k pozměňovacím návrhům, které jsem dala do systému pod čísly 1823 a 1824. Tyto pozměňovací návrhy se týkají ustanovení § 2 odst. 3 zákona, doplňuje se vynětí informování o probíhajícím trestním řízení z působnosti zákona o svobodném přístupu k informacím. V současné době jsou tak orgány činné v trestním řízení bohužel zahlceny řadou žádostí o informace, které směřují k běžícím trestním řízením a tyto orgány pak každé neposkytnutí informace musejí složitě odůvodňovat.
Navrhovaná právní úprava se tak vrací k původnímu smyslu stávajícího znění § 11 odst. 4 písm. a) zákona, tedy vyloučit možnost žádat o informace o probíhajícím trestním řízení.
V praxi o poskytování informací na základě zákona se velmi často vyskytují i žádosti směřující k poskytnutí řady různých vnitřních informací, které nejsou ani vnitřními pokyny ani personálními předpisy podle stávající právní úpravy uvedené v § 11 odst. 1 písm. a) zákona. Jedná se například o informace o interních a probačních postupech, přípravné materiály na různá soudní jednání a řízení u správních orgánů, přípravné materiály na jednání poradních orgánů či pracovních koordinačních skupin, ale též žádosti o informace k zadání zkušebních otázek před výběrovými řízeními v personální oblasti, záznamy z pracovních cest apod. Tyto informace nijak nezasahují do práv osob, stojících vně povinného subjektu, přitom ale není vždy žádoucí je poskytovat, neboť by to v důsledku mohlo vést k narušování výkonu působnosti povinného subjektu.
Žádat o informace je nejenom ústavně zaručeným právem, vyplývajícím z článku 17 Listiny základních práv a svobod, ale současně je s tímto právem spojena i určitá míra odpovědnosti.
Vyřizování žádostí o informace je spojeno s formálním procesem, a proto je na místě, aby ten, kdo ho iniciuje, byl alespoň základním způsobem identifikován a tato identifikace byla stvrzena.
Jako v případě jiných podání se nově vyžaduje podpis žádosti o informace, a to buď fyzický nebo elektronický, v případě podání žádosti elektronicky, u žádostí zaslaných cestou datových schránek vyplývá stvrzení identifikace žadatele právě z tohoto způsobu podání žádosti. Navržená právní úprava nemá v žádném případě za cíl omezit možnost žádat o informace, ale ne tak, že ti lidé budou vystupovat jako anonymové.
Současně se navrženou právní úpravou určitým způsobem posiluje odpovědnost žadatele za podanou žádost o informaci.
Dosavadní znění § 17 odst. 5 zákona vychází mlčky z předpokladu, že po zaplacení úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací budou tyto informace žadateli poskytnuty.
To znamená, že povinný subjekt by měl tyto informace připravit, vyhledat ještě před zaplacením úhrady, tedy v situaci, kdy neví, zda požadovaná úhrada bude, či nebude zaplacena. To samozřejmě stírá význam citovaného ustanovení jako ochrany povinných subjektů před zbytečným vyžadováním nadměrně rozsáhlých informací, resp. povinným subjektům částečně hradit náklady práce spojené s touto činností. Navíc může vést k situaci, kdy původní žadatel sice úhradu nezaplatí a informace nedostane, ale později o ně požádá někdo jiný, můžeme se třeba i domnívat, že to může být nějaká nastrčená osoba, komu je povinný subjekt poskytne zadarmo, protože informace bude mít již shromážděny a nebude je muset pro tuto žádost vyhledávat. Zákon by tedy měl výslovně stanovit, že i s vyhledáváním informací bude započato až po zaplacení úhrady.
Pozměňovací návrh, ke kterému se hlásím pod číslem 1824, ten se týká problematiky, která vyplynula z judikatury Nejvyššího správního soudu. Je to například rozsudek číslo jednací 8AE 55/201166 ze dne 22. 10. 2014, kdy musí povinné subjekty umožňovat uplatňování práv osobám, které by mohly být poskytnutými informacemi dotčeny, zejména v případech, kdy jsou požadovány informace týkající se projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby, osobních údajů a obchodního tajemství. Tyto osoby mají dle citované judikatury právo plynoucí ze základních zásad činnosti správních orgánů, zakotvených v zákoně 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, to je v průběhu vyřizování žádosti mají být povinným subjektem vyrozuměny o podané žádosti i v případě, i uvažovaném způsobu rozhodnutí jim musí být v přiměřené době umožněno se k věci vyjádřit.
Základní lhůta pro vyřízení žádosti o poskytnutí informace činí 15 dnů. V této lhůtě by měl povinný subjekt identifikovat okruh dotčených osob, zpracovat vyrozumění o podané žádosti, případně o uvažovaném způsobu jeho vyřízení, nebo vyrozumění doručit dotčeným osobám a poskytnout jim přiměřenou dobu pro jejich případnou reakci. Nemá-li povinný subjekt k dispozici kontaktní údaj umožňující elektronickou komunikaci s dotčenými osobami, případně tyto osoby nejsou tímto způsobem základní lhůty pro vyřízení žádosti dosažitelné, například z důvodu nemoci nebo dovolené, může docházet k situacím, kdy podstatný podklad od dotčené osoby nemá povinný subjekt k dispozici ve lhůtě pro poskytnutí informace a nemůže jej nijak využít.
Dále navrhuji zjednodušení vyřizování žádostí o poskytnutí informace v případech, kdy informace je poskytována formou listinné či elektronické kopie dokumentu, v němž je provedena v souladu s právními předpisy pouze anonymizace osobních údajů. Návrh vychází ze zkušeností povinných subjektů, že žadatelé zpravidla nemají zájem primárně o osobní údaje obsažené v jimi požadovaném dokumentu, ale účelem jejich žádosti je získat ostatní v něm obsažené informace, přičemž svoji žádost ovšem příslušným způsobem neformulují, mnohdy i proto, že nemají přesnější představu o rozsahu a obsahu dokumentu, jehož kopii požadují. Pro případy, kdy by osobní údaje považoval žadatel za důležitou součást informace, kterou hodlá získat, měl by možnost tuto skutečnost povinnému subjektu sdělit způsobem, jaký zákon o svobodném přístupu k informacím stanoví pro podání písemné žádosti samozřejmě předpisově. A povinný subjekt by byl povinen v sedmidenní lhůtě vydat rozhodnutí. Pro případ, že by tak povinný subjekt neučinil, měl by žadatel možnost podat na jeho postup stížnost.
To je asi tak všechno k odůvodnění k těmto mým pozměňovacím návrhům. Pozměňovací návrh, který vyplynul z Ministerstva obrany a následně jej projednal výbor pro obranu, ten už tady odůvodňoval pan kolega poslanec Vích, tak samozřejmě jenom avizuji, že i tento návrh podpořím.
Děkuji za pozornost.
