PRAY FOR PARIS
To, co se stalo ve Francii je tragédie. Napadá mě, proč si teroristé ze všech zemí vybírají nejčastěji právě Francii? Není přece sama, kdo s islamisty bojuje! A druhá věc, může teroristický útok něco zásadního změnit v přístupu EU k uprchlíkům? Možná to bude znít drsně, ale proč bychom vůbec za těchto okolností měli uprchlíkům pomáhat? Máme svých problémů dost, a co se děje v Africe nám může být přeci jedno. A kdyby nebyla na BV obrovská naleziště ropy, myslím, že by nám byly ukradeny i tyto země. Navíc je evidentní, že o naši pomoc nestojí a velmi často ji zneužívají!
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Vaše otázky jsou na místě, nicméně obávám se, že na ně neexistují univerzálně platné odpovědi. Dle skutečnosti, že byly v letošním roce již opakovaně spáchány teroristické útoky ve Francii, nelze asi úplně usuzovat to, že by se teroristé zaměřili výhradně na tuto zemi. Vzpomeňme, že v minulosti se již staly podobné události také v Londýně, Madridu a zejména pak 11. září 2001 ve Spojených státech. Pravdou je, že kvůli množství imigrantů, které již v minulosti Francie přijala a z nichž se mnozí - oni sami nebo jejich potomci v dalších generacích - radikalizovali, má islamistický terorismus v této zemi určité zázemí. Přesto se ale obávám, že obdobné riziko v současné době hrozí všem západoevropským státům. Vždyť právě v případě tohoto posledního tragického útoku vedou stopy vyšetřování také do sousední Belgie.
Zda tato tragická událost může něco změnit v přístupu EU k současné imigrační vlně, to zatím těžko odhadovat. Nicméně já bych to očekávala. Potvrzuje se můj předpoklad, že imigraci nemáme pod kontrolou a že spolu se statisíci uprchlíků, z nichž někteří si jistě naši solidaritu a pomoc zaslouží, do Evropy pronikají také islamisté a teroristé napojení na Islámský stát. Evropská reakce proto musí spočívat jednoznačně ve zpřísnění kontrol imigrantů, v posílení vnější Schengenské hranice proti jejich nelegálním průnikům a v úsilí udržet co nejvíce těchto lidí za hranicemi Evropy, kde jim můžeme samozřejmě také poskytnout pomoc a ochranu v různých záchytných táborech. Evropská unie v tomto ohledu učinila zatím již velmi málo, a to přesto, že podobným událostem se dalo předcházet, a přesto, že této krizi čelíme již bezmála rok.
Lidem v nouzi bychom určitě měli pomáhat, nicméně nesmí se tak dík na úkor naší vlastní bezpečnosti, naší svobody a zachování našich vymožeností.
Jana Černochová
