já bych ráda zařadila několik bodů na jednání této Poslanecké sněmovny. První bod s názvem Migrační pakt a jeho dopad na Českou republiku. Ráda bych zmínila, že tento týden na půdě Evropského parlamentu, bude to přesně zítra ve večerních hodinách proběhne zásadní hlasování, a to k migračnímu paktu, který zavádí takzvanou povinnou solidaritu, kterou se do migračního paktu s největší pravděpodobností podařilo prosadit v rámci našeho českého předsednictví, které měla tato vláda v minulém roce.
Chtěla bych připomenout, že povinná solidarita zavádí to, že Evropská komise si určila minimální počet na přerozdělení nelegálních migrantů, což je číslo 30 000. A pokud ten daný stát nepřijme takového migranta, bude muset za jednoho zaplatit 20 000 euro. Chtěla bych zdůraznit, že se jedná o minimální počet na přerozdělení. V žádném případě o maximální počet.
Kdybych to vzala na čísla, kolik migrantů vstoupilo na půdu Evropské unie v minulém roce, tak bychom se dostali na číslo 1 200 000. Pokud bych z tohoto migračního paktu, který, znovu zdůrazňuji, za Českou republiku v červnu minulého roku schválil a podpořil ministr vnitra Vít Rakušan, kde je uveden jasný distribuční klíč, kde kritériem je HDP a počet obyvatel, tak na Českou republiku by to znamenalo 70 až 80 000 nelegálních migrantů. Pokud bychom to přepočetli na finanční částku, kterou by Česká republika popřípadě musela zaplatit, kdyby se rozhodla, že nepřijme tyto migranty, je to částka 40 miliard korun. Ano, slyšíte dobře.
Chtěla bych říct, že je neskutečné, že ministr vnitra pro takovýto migrační pakt zvedl ruku. Chtěla bych připomenout, že v roce 2018 se podařilo zabránit kvótám díky tlaku V4. Když se podíváme na hlasování o migračním paktu minulý rok v červnu: Polsko proti, Maďarsko proti, Slovensko se zdrželo hlasování, protože mělo úřednickou vládu. Když se hlasovalo po trialogu, všechny státy Vé čtyřky měly konzistentní názor, to znamená Polsko proti, Maďarsko proti, Slovensko proti. Česká republika se v tu chvíli zdržela hlasování. Když jsem tady na půdě Poslanecké sněmovny poslouchala Víta Rakušana, že je to z důvodu toho, že tam je vyšší administrativní zátěž, tak jsem si říkala, jestli dobře slyším - protože povinná solidarita v tom migračním paktu zůstala.
Zároveň je nutné říct, že v migračním paktu je i takzvané krizové nařízení a to říká, že každý rok dojde k tomu přerozdělování. A pokud dojde k tomu, když se 60 % těch nelegálních migrantů nepřerozdělí, tak to může Evropská komise nařídit. Zároveň je nutné zdůraznit - a to mi velmi vadí, a myslím si, že by to mělo vadit každému - že právo veta můžete na půdě Evropské unie využít v otázkách bezpečnostních, ale migrace z toho byla vyjmuta. To znamená, že se o tom, jestli budou tyto nelegální migranti přerozděleni, nebo popřípadě jestli za ně budou dané státy platit, tak se o tom vždy bude hlasovat kvalifikovanou většinou. A některé, a můžeme se dostat do situace, že nás tyto státy mohou přehlasovat. To znamená, že můžeme být i donuceni k tomu tyto nelegální migranty přijmout.
Co je na tom úplně hrozné, že pan Rakušan se tady chlubil, jak vyjednal výjimku. Žádná výjimka pro Českou republiku v migračním paktu není. Je tam 23 kritérií, která se stanoví, a není tam, že musí, ale že může. To znamená, že taková situace a takováto výjimka v žádném případě nemůže být naplněna.
O migračním paktu a o jeho dopadu na Českou republiku je velmi nutné hovořit. Opakujeme to neustále, že nikdo nemá omezovat naši suverenitu, naši kulturu, naši hodnoty a nikdo by nám neměl diktovat, kdo bude v naší zemi žít. Pan ministr vnitra neustále hovoří, že tento migrační pakt přináší větší ochranu vnější hranice. Já bych ho chtěla požádat, kdyby ukázal tu pasáž, kde ta ochrana vnější hranice je. To, co by tam právě mělo být, a to, co by bylo velmi účinné a po čem všichni voláme, je právě důsledná ochrana vnější hranice a návratová politika. Takže to je první bod, Migrační pakt a jeho dopad na Českou republiku. Já bych si dovolila tento bod zařadit. Vidím, že pan ministr vnitra a ještě jsem ho dnes tady neviděla, nevím, zda je přítomen, z důvodu toho asi není dnes přítomen, si dovolím zařadit tento bod zítra jako první bod, protože je asi logické, že by ministr vnitra Vít Rakušan měl být u takového bodu přítomen.
Druhý bod, který si dovolím zařadit, je s názvem Česká pošta a její privatizace ministrem vnitra Vítem Rakušanem. Nemusím připomínat, že 1. července minulého roku bez jakékoliv komunikace se starosty a primátory se uzavřelo 300 poboček České pošty. Říkalo se, že se to dělá z důvodu ekonomiky, z důvodů úsporných, dodneška jsme nevěděli žádnou analýzu, podle čeho se ty jednotlivé pobočky zavíraly, jestli to byly ekonomické dopady, protože řada těch poboček byla například bezbariérových. A když se s některými starosty bavíte, tak vám jasně řeknou, že právě když pak za nimi přijelo vedení České pošty, tak viděli, jak transakce se na té jednotlivé poště, která se zavřela, se zvyšovaly, přesto Česká pošta bez jakékoliv analýzy takovou poštu zavřela a městům a obcím nedala vůbec šanci, aby si tam zřídili Poštu Partner, aby se snažily získat třeba nějaký podnikatelský subjekt, který by tu poštu provozoval tak, jako je rakouský model, to znamená, že ty pošty jsou rozmístěné, jsou do toho zapojeny právě podnikatelské subjekty, které již mají třeba nějaké provozovny a tu poštu si tam pouze přidají.
Myslím si, že to je velká škoda, že jsme touto cestou nešli, ale tak ušetřili jsme 700 milionů korun. Propustili jsme doručovatelky, propustili jsme lidi na přepážkách a teď se dozvídáme, že si Česká pošta bude obnovovat svůj vozový park a utratí za to více než jednu miliardu korun.
Zároveň, že bude Česká pošta vyřizovat sociální dávky, že se budou kontaktní pracoviště úřadů práce uzavírat, v tuto chvíli už by se to mělo realizovat na padesáti poštách. Ale co je nejvíce smutné a k čemu nemáme odpovědi, je to, co jsme se dozvěděli před několika týdny, a to je, že by do České pošty měl přijít investor, jasně se v rámci transformace řeklo, že zůstane Česká pošta státní podnik a vytvoří se takzvaná Balíkovna komerční část akciová společnost. Když jsme se ptali, protože nejdříve pan ministr vnitra říkal, že transformace České pošty bude stát 8 miliard, pak říkal 4 miliardy, pak 3 miliardy, a ptali jsme se, kde má finanční prostředky schválené v rozpočtu na rok 2024, po mnoha otázkách jsme se dozvěděli, že tyto finanční prostředky v rozpočtu nemá.
V tuto chvíli se dozvídáme, že do Balíkovny akciové společnosti by měl přijít investor. Zároveň, když jsem hovořili s médii, tak mi říkali, že tento investor by měl právě do této Balíkovny přinést 3 miliardy korun a že by to mohlo pomoci v rámci problémů České pošty. Já si především myslím, že pokud k takovému kroku mělo dojít, že by to mělo probíhat v souladu s právními předpisy a myslím si, že bychom měli mít jasné a konkrétní informace, které by nám řekly, jak tato privatizace bude probíhat a především proto, že teď je nám jasné, proč neměl ministr vnitra schválené finanční prostředky na transformaci České pošty.
Myslím si, že pan ministr jasně věděl, že tento krok nastane, přesto celou dobu o tom mlčel a o tomto kroku nikomu neřekl. My pořád do současné chvíle nevíme, co bude obnášet transformace České pošty. Nevíme, kolik bude stát finančních prostředků. Jediné, co víme, že prakticky služba pro občany a ty jednotlivé věci, posílání dopisů a tak dále, zůstane pod státním podnikem, mohli bychom to nazvat to nevýdělečné, a to výdělečné se přesune do Balíkovny do akciové společnosti, a tam přijde investor a budeme Českou poštu zčásti privatizovat. Já z tohoto místa znovu vyzývám pana Víta Rakušana, ministra vnitra, který je zodpovědný za chod České pošty, aby se konečně k privatizaci České pošty a k transformaci České pošty jasně vyjádřil a zodpověděl nám všechny otázky.
Myslím si, že by si to zasloužili všichni i zaměstnanci České pošty a všichni občané. Znovu říkám, pan ministr vnitra říkal, že se nesníží kvalita a dostupnost poštovních služeb. Zeptejte se občanů, jestli se snížila kvalita a dostupnost poštovních služeb. Nejenom, že už se dnes nedoručuje každý den a doručuje se jednou za tři dny, tak se teď dozvídáme, že některé České pošty budou otevřeny jenom v některých dnech v týdnu. Tak jestli toto je zlepšení kvality a dostupnost poštovních služeb, tak pro mě to určitě tedy zvýšení kvality není. Takže doufám, že bod Česká pošta a její privatizace ministrem vnitra Vítem Rakušanem bude zařazen ve středu jako druhý bod po migračním paktu, aby to měl pan ministr vnitra všechno v jednom balíčku a mohl nám na všechny tyto věci odpovědět.
A pane místopředsedo, poslední, o co bych chtěla požádat. Já jsem, s mojí kolegyní Renatou Oulehlovou, poslankyní z Karlovarského kraje. Mnohokrát se tady hovoří o nejenom tomto kraji, že tento kraj potřebuje pomoci, když se podíváme na sněmovní tisky, tak dneska sněmovní tisky už jsou někde kolem... sněmovní tisk kolem sedm set, a je tady návrh Zastupitelstva Karlovarského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon o soudech, soudcích a přísedících. Tento návrh zákona, protože Karlovarský kraj nemá krajský soud a je tady návrh, že by mohl sedět nebo mohl by být zřízen tento soud v Chebu, kde je v tuto chvíli okresní soud a jsou tam prostory právě pro krajský soud. Zaregistrovala jsem zároveň, že senátoři za hnutí STAN měli někdy v minulém nebo předminulém týdnu podvýbor, kde právě apelovali na to, aby tento zákon byl konečně v Poslanecké sněmovně projednán, takže já dneska očekávám, že právě hnutí STAN určitě předřazení tohoto sněmovního tisku a návrhu Zastupitelstva Karlovarského kraje podpoří.
Chtěla bych požádat, aby tento bod byl zařazen na pátek 12. 4. jako první bod, popřípadě na úterý 16. 4. také jako první bod. To je z mé strany všechno. Doufám, že jste si to, pane místopředsedo, všechno poznamenal... (Předsedající: Já poprosím ještě o přesný název toho posledního.) Popřípadě to tady mám písemně a přinesu vám to, až bude mluvit další řečník.
Děkuji mnohokrát.
