Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové,
já bych se také velmi ráda vyjádřila k novele zákona o státní službě. Chtěla jsem říct, že mě mrzí, že tady není Marek Benda, protože, ale vidím ho, jsem za to moc ráda, protože budu chtít určitě zodpovědět nějaké dotazy. Nejdříve bych si dovolila zareagovat na pana Michálka, který mě se svým projevem opravdu velmi překvapil. Člověk, který dlouhodobě spolupracuje s rekonstrukcí státu, tak mi tady řekne, že tento návrh zákona podporuje rekonstrukce státu. Přinesete mi to černé na bílém? Že tento návrh zákona novelu zákona podporuje rekonstrukce státu. Já bych jen chtěla říct, že když jste se tady opravdu velmi ošklivě obouval do mé kolegyně Bereniky Peštové, tak bych vám opravdu chtěla říct, že - a to, co řekl i pan Králíček - že byste si měl, když něco říkáte, tak byste si měl dávat pozor na to, že když něco říkáte, tak to také musíte dělat. Česká pirátská strana, která je zastoupena ve vedení Karlovarského kraje, tak bych vám tady mohla vyjmenovat tolik kauz, které pod jejich křídly jsou, ať už jsou to netransparentní výběrová řízení zadaná napřímo, lidé v různých komisích, dosazení lidí do různých pozic a tak dále, tak mě opravdu překvapuje, že vy si sem stoupnete a toto tady v tuto chvíli řeknete.
Myslím si, že používat to, že tohle je transparentní - to, co je tady v tuto chvíli předloženo, tak bych především chtěla říct, že já osobně jsem byla v tom roce 2015 na ministerstvu vnitra, když jsme museli tento zákon schválit. A víte, co bylo důvodem schválení novely zákona o státní službě, který nám musela schválit Evropská komise? Bylo to čerpání evropských fondů. A pokud bychom s návrhem toho zákona, ale zákona, který splní ty tři věci, o kterých tady hovořila moje kolegyně Klára Dostálová, a to je profesionalizace, ale především depolitizace a stabilizace, tak pokud by nebyly obsahem té novely v roce 2015, tak bychom žádné finanční prostředky v rámci čerpání evropských fondů nedostali. Já osobně jsem byla i ve výběrové komisi na státního tajemníka a musím říct, že i já jsem v tu chvíli vnímala a říkala jsem: no, tak my tady v tuto chvíli musíme přijmout tento zákon, a protože jsem bývalá starostka a bývalá hejtmanka, tak jsem samozřejmě chápala, že tedy došlo k nějakým postupům. Nejdříve mělo dojít k odpolitizování té státní správy na té úrovni měst, obcí a krajů. Proto se tady v Poslanecké sněmovně přijal zákon o úřednících, a poté přišla právě novela služebního zákona. A chtěla bych se zeptat, protože tak, jak vy to teď z pozice té vládní koalice vnímáte, tak to samé je na těch krajích, na městěch, na obcích. Vždyť se zeptejte některého starosty, jestli má možnost si vyměnit tajemníka na obci nebo ředitele krajského úřadu. No, nemá! To je úplně na stejné úrovni. Také se starosta a hejtman dostává do pozice, že přijde do vedení kraje, ale v čele krajského úřadu stojí ředitel a jemu jsou podřízeni všichni úředníci.Jeden pan poslanec tady dnes vystupoval a říkal no, ale ti náměstci přece na tom kraji, tak oni jsou politicky. Ano, ale ty lidi zvolili ve volbách a poté, když je ustavující zastupitelstvo, tak na ustavujícím zastupitelstvu si zastupitelé ze svého vedení zvolí politicky hejtmana, náměstky, radní a tak dále. Ale já tedy říkám a znám spoustu svých kolegů hejtmanů a nebudu je tady jmenovat, kteří řešili věc ohledně ředitele krajského úřadu. Ten je prostě dnes prakticky neodvolatelný. Že hejtman, který přišel do pozice hejtmana to řešil tak, že si udělal organizační strukturu a udělal si ředitele kanceláře úřadu, protože věděl, že není možno, že není prostředek na to ohledně odvolatelnosti ředitele krajského úřadu. Já tady v tuto chvíli otevírám otázku, že jestli to tedy chcete udělat na té centrální úrovni, tak abyste se o tom začali bavit i v rámci zákona o úřednících, protože to samé je i na té úrovni v rámci měst, obcí a krajů. A myslím si, že když jste to udělali v prvním patře v zákoně o úřednících, v druhém patře v rámci zákona o státní službě a já jsem opravdu v tom roce 2015 na těch poradách u pana ministra vnitra Chovance neustále slyšela, jestliže se to nedotáhne, jestliže tam nebude to potvrzení od Evropské komise, zastaví nám to čerpání evropských fondů.
A já se tedy ptám - a na to bych chtěla odpovědět - jestli máte kladné stanovisko od té Evropské komise. Jestli vám dala na tento návrh, který tedy je poslanecký, který se neprojednal standardní cestou - překvapilo mě velmi, že tedy - ano, každý poslanec může předložit návrh. Ale zároveň předseda Legislativní rady vlády, kterým je dneska pan ministr pro legislativu, tak já vůbec nechápu, když dal do - protože to je ta standardní cesta - když od 16. do 27. května udělal připomínkové řízení v rámci všech rezortů, tak proč to stáhl, vůbec na ty připomínky nečekal a 18. května předložil tento zákon vládě.
Opravdu si myslím, že tento zákon by měl být podroben diskuzi. Ale hlavně jak se tady mnohokrát hovoří o tom, že je ohroženo čerpání fondů, Národního plánu obnovy. Odpoví mi někdo a dá mi tady garanci, že novelou tohoto zákona nepřijdeme o čerpání evropských fondů, nepřijdeme o prostředky z Národního plánu obnovy? Dá mi na to někdo garanci? Přinese někdo papír, že ten zákon je v rámci těch třech cílů...
A znovu říkám, já jsem na Ministerstvu vnitra v roce 2015 byla. Vím, jak to bylo těžké, jak to bylo sledované a vím také, když minulá vládní koalice přišla se změnou, tak to opět bylo sledované tou Evropskou komisí a nebylo jednoduché jen malou část změnit a podmínkou bylo to odpolitizování. To, co se povedlo na úrovni měst, obcí a krajů, tak právě chyběl ten poslední krok v rámci centrálních úřadů, což jsou ta ministerstva. A to jsme dokázali novelou služebního zákona v roce 2015. Díky tomu jsme mohli čerpat evropské fondy v obrovském objemu finančních prostředků.
Pokud bych se podívala na tu současnou novelu, tak já nemám problém s tím, aby se otevřel širší okruh lidí, kteří budou přijímáni do těch pozic. V žádném případě nemám problém s tím, aby bylo výběrové řízení jednokolové, aby to bylo administrativně zdlouhavé. Ale mně strašně moc vadí, že z odborných náměstků se stanou ředitelé sekcí. To znamená, že ty pozice se zdvojí a prakticky dva lidi budou dělat to, co dneska dělá jeden člověk. A to mi vadí.
Zároveň to, že státnímu tajemníkovi budou podřízeni pouze ti ředitelé sekcí a ti lidé, kteří jsou pak na těch nižších úrovních. Ale zase v čele krajského úřadu stojí ředitel. Jemu jsou všichni podřízeni. Prakticky to odpolitizování bylo, že v čele toho rezortu stojí státní tajemník a tomu jsou všichni podřízeni, všichni. I ti odborní náměstci, všichni. O všem rozhodoval ten státní tajemník. Proto byl státní tajemník pro státní službu, který je sice na Ministerstvu vnitra, ale jemu jsou podřízeni všichni státní tajemníci na všech ostatních rezortech.
Takže to je první věc, která mi velmi vadí a kde vidím opravdu to, že skončí to odpolitizování a že prakticky ministr přijde, přivede si samozřejmě politické náměstky a to, co dneska dělal náměstek, tak bude dělat ředitel sekce.
To druhé, které mi velmi vadí, je zavedení toho funkčního období, toho pětiletého. Znovu říkám, jestli to chceme zavést, zaveďme to tedy i v rámci zákona o úřednících. Proč by měli být - proto otevírám tu otázku a chtěla bych znát na to vaši odpověď. Protože já vám pořád opakuji, že první krok byl zákon o úřednících, kde se to odpolitizování a ta stabilizace a profesionalizace udělaly na městech, obcích a krajích. Ten poslední krok, který chyběl, byl na těch ústředních orgánech státní správy. Ten jsme udělali a teď se vracíme.
Takže když se chceme vrátit, tak tedy musíme udělat i novelu zákona o úřednících. Je tady řada starostů, hejtmanů, lidí, kteří jsou ve vedení těch měst, tak se k tomu určitě vyjádří, jak je velmi těžké, pokud přijde hejtman nebo starosta a řekne - já bych chtěl udělat výběrové řízení na vedoucího odboru, řeknu, stavebního úřadu. To ale není ve vaší pravomoci, to je v pravomoci tajemníka nebo ředitele krajského úřadu. Vy do toho vůbec nemůžete vstupovat, pane starosto ani pane hejtmane, v čele.
Znovu říkám, samozřejmě v rámci zákona o obcích je nastaveno, že v čele obecního úřadu stojí starosta. Ten důvod je jednoduchý. Muselo se to takto natavit, protože v malých obcích nemůže být tajemník. Na některých menších obcích není ani rada. Takže to je ten důvod. To je ten důvod.
Takže moje otázka je. Dojde k omezení čerpání evropských fondů, Národního fondu obnovy? Budeme to řešit i na úrovni měst, obcí a krajů? Proč to neprošlo tím procesem? Já třeba vůbec nechápu, proč to nepočkalo do toho 27. května, proč se k tomu nemohly tedy ty rezorty vyjádřit. Myslím si, že i to by bylo alespoň správné. Že každý rezort by měl možnost se k tomu návrhu vyjádřit.
Pan Michálek - byť mě asi nemohl poslouchat, proto odešel prostřednictvím paní předsedající - říkal, že ten zákon napsalo Ministerstvo vnitra. Ale přesto si myslím, že ty rezorty - předkládají ho poslanci - a ty rezorty... Nebo respektive proč máme Legislativní radu vlády? Vždyť je tam velká odbornost těch lidí, nejlepší odbornost. Musím říct, že když jsem přišla na Legislativní radu vlády obhajovat nějaký zákon, tak není jednoduché odcházet s kladným stanoviskem z Legislativní rady vlády. Musím říct, že řada ministrů a náměstků tam jde několikrát, aby docílila a dostala od nich souhlasné stanovisko.
Mnohokrát jsme se bavili i o tom, že ta Legislativní rada vlády ten zákon prakticky schválí a my pak tady přijdeme s našimi pozměňovacími návrhy a je otázkou, jestli by se třeba i o ona pak popřípadě k tomu neměla vyjadřovat. Protože pak někdy koukáme, co se tady některými pozměňovacími návrhy schválí.
Já v žádném případě nemohu tento zákon v prvním čtení podpořit. Myslím si, že by měl být opravdu podroben široké diskuzi. Vůbec si nedokážu představit, že někdo by k tomuhle i z řad odborníků, nebo tak jak tady bylo hovořeno - Rekonstrukce státu nebo některých těchto organizací - mohl dát kladné stanovisko. Já si to vůbec nedokážu představit.
Protože opravdu v čele těch ministerstev dneska stojí ti státní tajemníci. Státní tajemník je podřízen všem lidem na tom ministerstvu, i těm odborným náměstkům, všem. Prakticky kdo tam je politicky. Je tam samozřejmě ministr, je to jeho kabinet, jsou to ti lidé. Jsou to ti lidé, kteří nejsou pod zákonem o státní službě. Ale všichni lidé, kteří jsou pod zákonem o státní službě, jsou podřízeni té hlavní osobě, která stojí v čele toho rezortu a to je státní tajemník.
Takže to je vše z mé strany. Budu určitě ráda, pokud dostanu některé odpovědi na mé otázky a určitě podporuji ten návrh kolegyně Kláry Dostálové, která jasně říká, že by k tomu měla být vedena diskuze a že by ten zákon měl být přepracován.
Děkuji vám za pozornost.
