i já bych ráda vystoupila a vyjádřila se k dnešnímu sněmovnímu tisku, který tady již máme v tuto chvíli s tím, že chce být znovu prodloužen nouzový stav o dalších třicet dnů. Určitě si pamatujeme, že když byla Sněmovna, kde se předkládalo těch 58 dnů, tak už se nám tady říkalo, že s největší pravděpodobností už k tomu danému stavu nedojde. Samozřejmě to prodloužení nouzového stavu, nebo vůbec že tady máme nouzový stav, je spojeno s tím válečným stavem na Ukrajině, ale musím konstatovat, že to, co se v současné chvíli děje na území České republiky ohledně přijímání uprchlíků z Ukrajiny, je jeden velký zmatek a chaos.
Já jsem to řekla několikrát, že ta první vlna, kterou jsme zvládli a především ji zvládli občané svojí pomocí, jak humanitární, finanční, starostové, hejtmani, hasiči, policisté, lékaři a záchranáři, tak ta se zvládla. Ale teď je tady ta druhá vlna a to je ta vlna adaptační a integrační. Tam tedy musím říct, že je mnoho věcí a všechno to stojí na jedné věci. To je na té, že se nám nejdříve slibovalo, že tady budeme mít migrační plán do konce března, potom do 14. dubna a pořád tady ten plán nemáme.
Mě velmi překvapilo, když pan ministr vnitra v neděli vystoupil v České televizi a řekl, že už tady nemáme 340 tisíc uprchlíků, ale že jich tady máme 200 tisíc. Mě překvapilo, že pan redaktor se nezeptal, jestli by to mohl nějakým způsobem pan ministr vnitra doložit. Protože když se dneska zeptáte kteréhokoliv starosty, hejtmana, tak vám neřekne - a neví to, protože bohužel ty systémy nefungují, nejsou propojené - kolik uprchlíků na svém území má.
Jsem hrozně ráda, že po nějaké době, kdy se s panem ministrem vnitra přeme, kdy tedy musím říct, že se na mě i mračí, že pořád chci ten plán, tak že přiznal, že ta evidence prostě není. Pravdou je, že určitě vynakládá úsilí. Teď přišel s tím dalším systémem, který bude nad všemi těmi systémy. Ale on se pravidelně schází s hejtmany a každý týden říká. Ano, dojde k propojení toho HUMPO a dojde k propojení s informačním systémem cizinecké policie. Ale pořád to není. Ty týdny utíkají a my opravdu bez té evidence se neposuneme nikam.
To je klíčový údaj, podle kterého musí ti starostové a hejtmani plánovat další věci, které jsou navázané na školství. Musí vědět, kolik budou potřebovat kapacit v mateřských školách, v základních školách, středních školách. Kde tedy vidím obrovskou mezeru, je v oblasti zdravotnictví. Protože tam si myslím, že se tomu podle mého názoru nevěnuje taková pozornost, která by se tomu měla věnovat.
Musím to říct i ze své zkušenosti, protože jsme měli v pondělí krajské zastupitelstvo, kde jsme měli jako jeden z bodů informace ohledně uprchlické krize. Velmi mě tedy překvapilo, že pokud jsme chtěli po vedení kraje údaje ohledně kapacit v rámci školství a v rámci zdravotnictví a i jsme k tomu dali usnesení, tak to usnesení nebylo podpořeno, nebylo přijato. Když jsme také chtěli, aby se zastupitelé zabývali tou situací - to znamená, protože každý kraj k tomu má zřízené výbory jako my máme na půdě Sněmovny, to znamená školský výbor - tak to také nebylo podpořeno. Já si myslím, že jsou to jedny z nejklíčovějších věcí, s čím by se v tuto chvíli měli krajští zastupitelé zabývat. Měli by se k tomu sejít a měli by to řešit.
Takže mě velmi ten přístup překvapil a velmi mě tedy překvapilo, že krajští zastupitelé "nemají v Karlovarském kraji nárok" na údaje, kolik je volných kapacit a jestli tedy by to mohlo být v současné chvíli namodelováno na ty počty, o kterých víme. Také mě překvapil v Karlovarském kraji ten počet, že tedy u nás je zhruba zaregistrovaných 11 tisíc a podle toho, co jsme se tam dozvěděli, tak z toho je 4,5 tisíce dětí. Mě ten počet docela oproti tomu, když hovoří pan ministr vnitra v rámci žen a dětí, tak mě trochu překvapil, ale ony se ty údaje mohou rozcházet, protože nemáme pořád ta řádná čísla.
Zároveň pan ministr vnitra řekl, že v tuto chvíli probíhá v některých městech pilotní projekt ohledně toho, na co my také poukazujeme a to je to, že tím, že není ta řádná evidence, tak my prakticky nevíme, kde ti lidé jsou. Zároveň může i dojít ke zneužívání té pomoci, té pětitisícové dávky. Tady musím říct, že jsem, pane ministře, od jednoho statutárního města obdržela ten výstup a musím tedy říct. Vy hovoříte o tom, že 70 % těch lidí bylo zastiženo na té adrese. Tak já kdybych to vzala, tak 427 lidí bylo zastiženo, ale pak 117 jich nebylo zastiženo, ale bylo řečeno, že se na adrese zdržují, popřípadě krátkodobě odcestovali na Ukrajinu, kdy lze očekávat, že se vrátí.
To je to, o čem my hovoříme, že může dojít k takzvané sociální turistice i ohledně vyplácení té dávky. Já jsem zaregistrovala, že pan ministr práce a sociálních věcí v současné chvíli také dělá opatření. To především taková, že ti lidé budou popřípadě muset dojít na ten úřad práce. Ale já jsem pořád přesvědčena o tom, že všechna tato opatření měla přijít daleko dříve, že je to všechno pozdě. Že kdybychom udělali ta opatření dříve, která jsme vám říkali, popřípadě moji kolegové na bezpečnostním výboru, kdy to říkali už v březnu... Pane ministře, bylo by dobré, když lidé přicházejí, aby měli to razítko v tom pasu. Už v březnu jsme vám to říkali na bezpečnostním výboru.
Zároveň moji kolegové říkali, že by bylo dobré, aby docházelo k tomu, že aby ti lidé třeba byli vyfotografováni. Nebo aby - z tohoto pohledu vím, že to určitě na začátku nebylo jednoduché - ale myslím si, že teď ten čas je už tak dlouhý, že některá ta opatření se mohla daleko dříve nastavit.
Je tady i vidět, že třeba, když cizinec vůbec nebyl zastižen, nepodařilo se ověřit, zda se na adrese nachází, tak je opravdu vidět, že jsou ty údaje velmi rozlišné, že ti lidé nejsou na těch adresách. Já jsem třeba včera viděla reportáž v televizi ohledně pronajímání těch fyzických osob a velmi mě překvapilo, jak ten člověk, který pronajímal, tak říkal, jak je velmi jednoduché vyplnit ten formulář na získání finančních prostředků za to ubytování. Že tam musí tedy uvést nějaké číslo ohledně toho člověka, ale že tam může zaškrtnout i kolonku, že pokud to neví, tak přesto jsou mu ty finanční prostředky vyplaceny.
Teď kdybych to zhodnotila s tím v rámci zvyšování cen energií, co lidé musí všechno podstoupit ohledně vyplňování tolika formulářů, tak jsem přesvědčena o tom, že to, co my neustále říkáme, že tady máme dvě krize. Máme tady krizi uprchlickou, o které jsme tedy přesvědčeni, že není dobře řízena. Pak ale máme tady tu krizi hospodářskou, kterou tedy neřešíte vůbec. Myslím si, že zvyšování cen energií, pohonných hmot, potravin, že tady máme obě krize a je nutné obě ty krize řešit najednou.
To, že nemáme plán, je určitě velmi špatně a bez toho plánu se v žádném případě neobejdeme. Já musím říct, že velmi sleduji mediální výstupy, kdy jste řekl, že je strašně nutné, aby nouzový stav byl prodloužen, a to především ohledně ubytování, a že to je také vázané i na rychlé proplácení peněz krajům. Já bych se chtěla zeptat, kolik jste do současné chvíle krajům dali finančních prostředků. Já vám na to odpovím. Nula. Takže za osmdesát dní kraje neobdržely ani korunu.
Vy jste dnes tady správně, a za to bych vám chtěla poděkovat, řekl, že skoro žádný resort neutratil žádné finanční prostředky, pouze resort Ministerstva vnitra zhruba 82 miliónů. No víte, pane ministře, ony ty prostředky utratily města, obce a kraje, a to už v mnohamiliónových částkách. Ale od státu neobdržely ani korunu.
Vy jste řekli krajům, že dostanou 10 miliónů, ty jsou v rozpočtu v rámci právě těchto krizových řízení, ale kraje neobdržely ani tuto částku, která v žádném případě nepokryje jejich náklady ohledně krajů, ale ony musí vyplácet právnickým osobám, to znamená městům, obcím, penzionům, hotelům, s těmi ony uzavírají smlouvy a musí jim to proplácet.
Takže tohle mě velmi překvapilo, že to je tedy důvod pro prodloužení nouzového stavu.
Pak mě tedy velmi překvapilo, že dalším důvodem pro prodloužení nouzového stavu je, aby bylo možné propojovat ty systémy. A já se ptám, proč nejsou propojené po tolika dnech.
Takže za 80 - 90 dnů jsme to nezvládli a teď za 30 dnů to zvládneme? Můžu tomu věřit, že se to zvládne, když se to nezvládlo doteď? To datum se pořád posouvá. Včera jsem se dozvěděla, že tedy zase nějaké údaje budou až 1. června. Tak já nevím, já prostě pořád říkám, že údaj o tom, kolik tady lidí je, jaké mají vzdělání, jaké jsou profese, jestli tady chtějí zůstat nebo nechtějí zůstat, chápu, že na to nemůžou odpovědět úplně, ale je nutné, abychom měli takový dokument, který nám namodeluje právě situace jak příchodu uprchlíků, tak kteří tady popřípadě zůstanou, kteří budou vázáni právě na oblasti školství, zaměstnanosti a zdravotnictví.
No a teď největší problém, který tady je, je s tou situací, která je v Praze na Hlavním nádraží, kde tedy - já pořád poukazuji na to, že byť jste 14. dubna nepředložil žádný plán, ale nějaký dokument, který v žádném případě žádnou strategií a plánem není, tak tam byla uvedena jedna věc, že Správa hmotných rezerv pořídí 17 modulárních jednotek pro 150 lidí, ale já pořád nevím, kde ty modulární jednotky jsou a proč se tedy v Tróji stavěly vojenské stany a proč tam nemohly být modulární jednotky.
Pak vnímám, že jste otec dětí a já jsem také maminka dětí a říkáte, já se nemohu koukat na to, jak ty děti spí na tom nádraží. Ale oni tam spí pořád dál. Každý den a včera překročilo to číslo 600 a nikdo to neřeší. Je to každý den horší a horší. Včera pan primátor Hřib oznámil, že 31. května ukončí činnost neziskové organizace, které na Hlavním nádraží pomáhají. Tak co se bude dít 31. května? Kde tedy budou ti lidé 1. června?
A můj dotaz je hlavně ten, že vy jste tady dneska řekl, že my nechceme popřípadě schválit a prodloužit nouzový stav a že až se schválí lex Ukrajina, takže už nebude potřebný nouzový stav. A proč jste s tím lex Ukrajina nepřišel před dnešním schvalováním prodloužení nouzového stavu? Vždyť my jsme lex Ukrajina schvalovali 11. března. Já si myslím, že už do té doby jsme tady popřípadě mohli reagovat právě na některé ty věci a mohla tomu předcházet ta novela a všechny věci, které se tedy zjistily, daleko dříve než zase aby se tady nouzový stav prodlužoval.
Řekněme si na rovinu, že ty věci, které dnes jsou v nouzovém stavu, tak se prakticky pak jakoby přemístí do lex Ukrajina. Pravdou je, že já jsem dnes dostala ten sněmovní dokument, protože dnes jste ho předložil, takže já si ho určitě nastuduji a budeme k němu určitě vést rozpravu. Ale překvapilo mě, že tady zaznívá, že nechceme nouzový stav, ale já si myslím, že jste mohl už s tím lex Ukrajina přijít ještě předtím, než vyprší nouzový stav, což je 31. května.
Takže já opravdu vnímám, že ty věci nejsou dělány dobře a vnímám to tak, že prodloužení nouzového stavu, byť vnímám, že ho starostové a hejtmani potřebují, tak je především proto, že nemáme ten plán. Já jsem prostě přesvědčená o tom, že kdybychom ten plán měli, kdybychom na ty věci daleko rychleji reagovali, tak jsme je mohli promítnout do novely zákona takzvaného lex Ukrajina a v žádném případě jsme již nouzový stav prodlužovat nemuseli.
Já, pane ministře, určitě vím, že budete reagovat a popřípadě podle vaší reakce si když tak také ještě dovolím reagovat.
Děkuji vám všem za pozornost.
