Byla jsem u toho. Myslím inauguraci. A dnes čtu spoustu názorů a komentářů… Většinou závisejících na sympatiích k novému prezidentovi … nebo naopak. Jaký ale opravdu bude, to ukáže až čas…
K onomu slavnostnímu dnu bych proto podotkla jen několik. vět… Snaha tu evidentně byla. Vytvořit pocit něčeho historicky mimořádného. Šlo přitom “pouze” o inauguraci, nic míň, ale také nic víc.
Neměnil se režim, pouze skončily jedny volby. Určité momenty daného dne mohou být zase jen ukázkou vkusu…
Většina hostů by patrně nemávala z okna a nepředběhla nového prezidenta pro ovace sobě… Našli se však takoví… Ale budiž - jsou zvyklí na diváky, a hned jim nedošlo, že tentokrát nečekají na ně…
Desky s textem slibu - inu také věc názoru… Přece jen jde ale o slib prezidenta, takže více očí by neškodilo…
A přihlásit se chvíli po slibu k ukradené a zrestaurované standartě, tedy schvalovat trestný čin krádeže, to je sakra odvaha. Pro vyjádření jakéhokoli názoru přece nelze cokoli kdekoli krást…
Projev… Ten chce pár dnů. Nicméně hned několik věcí tam drhlo. Nejvíce ono “díky vám opět pravda zvítězila.” Jako bychom do této doby žili ve lžích. To si snad mohl dovolit říct Havel v roce 1990.
Ne Pavel teď. Přílišná sebestřednost “ave já”. Nezvítězila pravda, ale hlavně, byť nejenom, skvělý marketing a nekritická přízeň médií. Trochu skromnosti a pokory by proto neškodilo…
A žijeme-li stále v demokracii, pak mají hosté inaugurace právo netleskat… Nebo tleskat méně… Když necítí, že je až tak čemu... Viz komentáře k tomu, jak kdo více či méně (ne)tleskal...
Den inaugurace je za námi. A na prezidenta dopadne běžná agenda. Třeba podpis zákona o snížení valorizace důchodů. Nezávidím mu to...
Ale přeji si, aby nepodepsal. Byl by to důležitý vzkaz lidem.