Posledních několik měsíců obnažilo nemilosrdně absolutní neschopnost Evropské unie řešit jakékoliv problémy jinak, než že by je „přerozdělily mezi členské státy“. Zatímco se už známá epidemie valila Evropou, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala uzavírání hranic a podporovala práva násilných imigrantů, které tlačil do Evropy turecký diktátor Erdogan. Podle již dříve vyzkoušeného a fungujícího modelu vydírání Erdogan trochu přitlačil a z EU vypadly (nemalé) peníze. Úspory von der Leyenové to přece nejsou, tak proč mu je nedat?! Nemohu se ubránit dojmu, abych ve vztahu EU-Erdogan neviděl klasický stockholmský syndrom.

Teplé trůny se začínají kymácet

EU nebyla schopná zajistit férovou distribuci zdravotnických pomůcek mezi členské státy, ani včas motivovat a finančně podpořit prudké zvýšení jejich výroby. Naopak, kroky které vedení Evropské komise podnikalo, byly vedeny úmyslem zpochybňovat snahu národních států postarat se samy o sebe. Když na tento soubor nepopiratelných důkazů nejenom neschopnosti, ale dokonce škodlivosti, začali napříč EU poukazovat „populisté, extremisté, radikálové, xenofobové, islamofobové, odpůrci imigrace“ a prostě všichni, kteří se nazývají patrioty, bylo europapalášům jasné, že jejich teplá místa ve vedení EU se začínají kymácet. Situace je pro ně natolik kritická, že zalezli dokonce už i jejich věrní nohsledové z politických neziskovek.

Miliony na oblbování

Co vedení EU dokázalo v minulosti, že umí? Vyhrožovat, pokutovat, sankcionovat, odsuzovat, cenzurovat, vydírat a případně selektivně podplácet členské státy. Tak se vydalo vyzkoušenou cestou. Tomu vezmeme, tomu dáme, tomu pohrozíme, toho pochválíme a uděláme z pár jeho poslanců placené předsedy výboru pro studium čehosi kdesi a novináři již přilezou sami s nataženou dlaní. Takže co tu máme? Přerozdělení kohezních fondů na „boj s koronavirem“ ve výši cca 37 miliard eur. Přeloženo z eurospeaku do češtiny to znamená: zemědělcům vezmeme, šíbrům dáme a oni nás za to pochválí. Pro správný pohled médií na krizi a EU bylo vyčleněno dalších 5 milionů na „podporu nezávislých médií“ v rámci projektu „Evropský plán na obranu demokracie před hybridními hrozbami“, který má „pod palcem“ eurokomisařka a místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Musím se přiznat, že představa, že EU podpoří česká nezávislá media jako Parlamentní listy, Protiproud nebo Nová republika u mě vyvolala záchvat smíchu. Když to přeložíme, vidíme, že ony miliony budou vynaloženy na roztočení mašinérie EU propagandy na další oblbování a rozdělování veřejného mínění v Evropě. Tragickou postavou je v této špinavé hře právě výše zmíněná bývalá Češka, nyní EU-ropanka, místopředsedkyně Jourová. Myslím, že historickými předchůdcem a precedenty této figury byli například někteří ministři protektorátní vlády. Jiný příklad srovnatelné zaprodanosti mě nenapadl.

Kde nechal tesař díru?

Suma sumárum, EU svoji neschopnost a škodlivost už ani nezakrývá, zřejmě spoléhá, že přerozdělením financí vyděsí a uplatí v EU tolik politiků, že lidový odpor ji nebude ohrožovat. Konec konců, o úrovni demokracie v EU jsem psal před 14 dny ZDE. Jsem si jist, že světlou budoucnost s EU po zkušenostech z poslední doby už vidí jenom ti, které EU výborně platí a které děsí představa, že by si museli najít smysluplnou a užitečnou práci. Pro mě je jedinou odpovědí na pandemii i na (dočasně přerušenou) migrační invazi CZEXIT!