Tato migrační vlna samozřejmě zasáhla především běžné Jordánce, kteří jsou stejně chudí jako tito uprchlíci, ale nedostávají žádnou mezinárodní podporu od neziskovek. Současně obrovský příliv levných pracovníků výrazně snížil úroveň mezd, a tím i už tak mizernou životní úroveň místních Jordánců. A tak tato situace vyvolala v zemi značné sociální napětí, v jehož důsledku v Jordánsku došlo k růstu cen, stávkám a k nepokojům.
O zhoršení bezpečnostní situace v zemi díky těmto uprchlíkům zde záměrně nepíšu. Proč to celé píšu? Chytrému napověz.
Řítí se na nás ekonomická katastrofa a naše současná ultraliberální a extremistická vláda není schopná, jí zabránit. Benzín a motorová nafta překročí cenu 60 Kč/l, tím se zdraží prakticky vše, co se musí někam vozit. Plyn a elektřina drasticky zdražují nezávisle na tom. Vedle toho se předražené emisní povolenky rovněž promítnou do zdražení všeho. Nezapomínejme na předpokládanou inflaci české koruny až 10% v roce 2022.
Co na to řeknou starobní a invalidní důchodci, kteří již nyní mají co dělat, aby přežili? Co na to řeknou matky samoživitelky? Co ten milion jedinců i rodin pod hranicí chudoby, které mají problémy přežít?
Co na to dělníci v montovnách, při mizerných platech, které tak nízko udržují dovážení (agenturní) pracovníci ze zahraničí? Kde je jaká pomoc těmto lidem?
Co nás tedy čeká? Připravte se na oblečení z Číny nebo second-handů, omezení zábavy, rekreace, dovolených, kultury, návštěv restaurací. Autem se svezeme jen málokdy, a to jen v nejnutnějších případech. Zoufalé počítání na konci měsíce, jestli po zaplacení všech faktur zbude dětem alespoň na nějaké kroužky?
Čeká nás další rozdělení české společnosti, poté co se dělila na očkované a neočkované, protiruské a proruské, přijde nyní rozdělení na bohaté (ty, kdo přežívají) a chudé (ty, kdo mají vážné finanční problémy)? Poroste míra nenávisti mezi oběma skupinami.
Tuší vůbec vláda, co to znamená?
Když slyšíme naše vládní představitele, zejména jejich válečnické třeštění, nutně dojdeme k závěru, že si všechno představují jako počítačovou hru, kde jde o to pobít nepřátele a nemyslet na to, jaký dopad to bude mít na vlastní lidi. Jenže válka ani ekonomická krize nejsou počítačové hry. Tady se zasažený virtuální bojovník znovu nezvedne a nezačne pálit, nýbrž je v nejlepším případě pochován, anebo prostě jen zapomenut. Stejně jako dokonale pauperizované obyvatelstvo nezačne místo chleba, na který nebude mít, pojídat ty pověstné koláče Marie Antoinetty. A když do toho všeho do země začnou proudit zástupy migrantů z Ukrajiny, tu a tam promísené jinými národnostmi (ačkoli třeba Afričany od hranic Ukrajiny odhánějí dosti brutálně sami ukrajinští pohraničníci), bude na totální ekonomický a sociální pád do propasti dokonale zaděláno.
A naše vláda k tomu všemu mlčí. Proč? Protože nemá co kloudného říct. Smutná bilance jen pár měsíců po volbách.
