dovolte mi, abych se také vyjádřil k vládnímu návrhu na poměrně brutální osekání veřejné podpory zdravotnictví pro letošní rok, protože nic jiného ten vládní návrh jak snížit prakticky o čtvrtinu výši pojistných odvodů do systému veřejného zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce v praxi není. A navíc jde o návrh, který má začít platit už od 1. července letošního roku a tak by nás docela zajímalo, jestli vláda má nějaké informace, nebo předpoklady o tom, že ke konci června přijde takové hospodářské oživení, taková konjunktura, takové zvýšení daňových výnosů mezd, a tím pádem i povinných odvodů, které tuto díru, těch 14 miliard zaplní.
Jedná se snad o předpoklady výnosů z daně spotřební, anebo z daně z přidané hodnoty. Víme, že díky vysokým cenám pohonných hmot tyto výnosy jsou na skutečně vysoké výši. Pokud ovšem tyto informace nemají, bylo by rozumné ten návrh stáhnout, protože je to hazard se zdravím našich občanů, s našimi zdravotníky, zaměstnanci ve zdravotnictví, kteří si takovéto zacházení od státní moci v žádném případě nezaslouží.
Přes třicet let bývalo v oblasti rozpočtu rezortu zdravotnictví, je obecně dobrým zvykem, že se platby veřejného zdravotního pojištění za tak zvané státní pojištěnce, tedy odvody za děti, seniory, nezaměstnané, nemajetné a další pravidelně s růstem cenové hladiny zvyšovaly. Já mám tady takovou brožuru, jmenuje se to Programové prohlášení vlády České republiky z ledna 2022 a tady se píše v kapitole Zdravotnictví, že do konce volebního období prosadíme pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce. Já myslím, že do konce volebního období je to příliš vzdálené a bylo by velmi pozitivní, kdyby k této pravidelné valorizaci docházelo průběžně. Ono totiž jde o to, že tato akce, tento škrt dopadne především na ty nejpotřebnější, na ty nemajetné. A když si vzpomenu na známé přísloví, že kdo chce vědět, jak se žije v určité zemi, že by se měl starým a chudým lidem podívat do úst, jestli si mohou dovolit zubaře nebo nemohou. Já žiju na venkově, kde starých a chudých lidí je poměrně hodně a musím říct, že to, co mají v ústech nebo spíš nemají, je hrozné a snažím se najít nějaký způsob, jak třeba lidem, kteří jsou bezdomovci a žijí úplně na okraji systému, jak jim pomoct v této péči, v protetice zubařské, aspoň té základní. Zatím se ukazuje, že to je nepřekonatelný administrativní problém, aspoň pro ty zubaře.
Takže jenom proto, aby si vláda mohla odškrtnout ten nejobjemnější bod ze seznamu svých rozpočtových škrtů, které jsou právě škrty na těch nejslabších a nejohroženějších občanech, protože vláda snižovala i objem výdajů např. na péči zdravotně postiženým, závislým na péči jiných osob, nebo objem příspěvků nízkopříjmovým matkám samoživitelkám. Mám přítele, který má postiženou dceru a to děvče je na úrovni desetiletého dítěte, možná menšího. Umí sice nastoupit do autobusu, ale už neví, kam jede a kde má vystoupit. Nicméně když žádali o podporu na mobilitu, když žádali o asistenci, bylo jim to zamítnuto s tím, že se musí šetřit.
Takže jak opakovaně sdělují příslušní odborníci, zamýšlené vládní opatření povede k urychlenému vyčerpání finančních rezerv u těch zdravotních pojišťoven, které jimi ještě disponují a které jsou z povahy určeny na tak zvané horší časy. A to samozřejmě vůbec nezohledňuje, že nyní nám přišlo dalších 300 000 státních pojištěnců ve formě uprchlíků z Ukrajiny. Takže tyto rezervy, které jsou určeny na horší časy, nejsou určeny na krytí negativních následků rozpočtového exhibicionismu.
Mimochodem Svaz zdravotních pojišťoven, který sdružuje šest pojišťoven s asi 4,7 milionu pojištěnců, už uvedl, že pokud se platby veřejného zdravotního pojištění významně nenavýší, bude nezbytně nutné snížit úhrady poskytovatelům zdravotní péče. A k tomu si ještě musíme uvědomit, že již delší dobu zdravotní pojišťovny neplánovaně hradí položky, s nimiž se původně nepočítalo, jako je např. masivní opakování testování na covid-19. Prezident Svazu zdravotních pojišťoven České pojišťovny Ladislav Fridrich například uvádí: Původně se na letošní rok počítalo s deficitem 14 miliard, který by fondy pojišťoven ještě jakž takž pokryly s tím, že by jim na konci roku 2022 na účtech zůstalo 9 miliard. Větší část tohoto zůstatku by pak navíc již jen kryla dosud nesplacené závazky za rok 2022 a dalších 14 miliard poklesu, což bude nevyhnutelný efekt onoho vládního návrhu na snížení plateb povinného zdravotního pojištění za státní pojištěnce, už tyto zůstatky ale pokrýt nemohou a část nezaplacených nákladů se tak posune do dalšího roku, přičemž prostor pro příznivější výběr pojistného od zaměstnavatelů pro snížení nákladů je dost úzký, protože za většinou růstu nákladů stojí změna dohodnuté výše plateb a změna úhradové vyhlášky za rok 2022, která zvedla námi dohodnuté výdaje o 18 miliard.
Nezapomínejme také na to, že se blíží poměrně obtížné ekonomické období, kdy může narůstat nezaměstnanost, může narůstat počet lidí, kteří budou mít existenční a finanční problémy a můžeme očekávat růst nezaměstnanosti s tím, jak se kvůli energetické krizi budou zavírat podniky, takže ten výběr pojistného se sníží a zdravotní pojišťovny budou muset hledat úspory například na bonifikacích anebo v lékové politice, což nejsou radostné vyhlídky. Ale bohužel vláda je v tomhle ohledu opravdu hluchá a slepá a podle mého názoru také krajně nezodpovědná, protože ignoruje i naléhavé hlasy zaměstnanců ve zdravotnictví a jejich organizací, které proti snížení plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce protestují a volají o pomoc.
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče České republiky a Lékařský odborový klub např. ve svém společném stanovisku uvádějí: Snížená částka na platbu za státní pojištěnce je nejenom v rozporu s platnou legislativou, ale je především krokem, který může vážně destabilizovat finanční poměry ve zdravotnictví. Chceme vás proto upozornit na rizika, která návrh snížit platby za státní pojištěnce přináší. Uvádíme čísla z oficiálních materiálů Ministerstva zdravotnictví. Predikované příjmy veřejného zdravotnictví pro rok 2022 se započítáním plánovaných 14 miliard za státní pojištěnce by činily 431,2 miliardy korun. Předpokládaný deficit veřejného zdravotního pojištění pro rok 2022 i se zvýšenými prostředky za státní pojištěnce by činil minus 17 miliard korun. Zrušením navýšení plateb za státní pojištěnce by se deficit veřejného zdravotního pojištění zvýšil o dalších 14 miliard korun, takže by činil 31 miliard korun. K tomu navíc veřejné zdravotní pojištění za rok 2022 nepočítalo s dalšími náklady na nemoc covid-19. To obnáší jednak zmíněné testování i vakcinaci. Na základě epidemiologické situace a rozhodnutí vlády probíhá rozsáhlé testování se zatím odhadovaným objemem kolem 3 miliard korun plus dohodnutý nákup léků za covid-19 Ministerstvem zdravotnictví v částce okolo 2 miliard korun, které budou následně opět hradit zdravotní pojišťovny, takže se jedná o další dodatečné výdaje v objemu přes 6 miliard korun. Kvůli vládnímu záměru snížit pojistné odvody za státní pojištěnce budou mít zdravotní pojišťovny významné ekonomické problémy, které se zákonitě musí promítnout do poskytování zdravotní péče, a to zvláště v roce 2023. Zdravotní pojišťovny již dnes sdělují, že pro rok 2023 budou jednotlivým poskytovatelům nabízet regresivní marži, což znamená snížení úhrad a to se bezpochyby negativně odrazí v poskytování zdravotní péče. Tolik lékařské odbory.
