Státní a ostatní svátky jsou nedílnou součástí života české společnosti. Odráží více než tisíciletou historii našeho národa a připomínají významné osobnosti, události, kulturní a náboženské tradice. (Neúnosný hluk v sále.) Současný kalendář obsahuje 13 svátků, které jsou stanoveny zákonem č. 245/2000 Sb., o státních svátcích a ostatních svátcích a významných dnech a o dnech pracovního klidu. Nový rok a Den obnovy samostatného českého státu slavíme první den kalendářního roku. Znamená to, že dnů pracovního klidu je tedy pouze 12.
Toto číslo nás řadí k evropskému průměru. V některých zemích, jako např. v Norsku, Španělsku, Belgii více svátků, jinde jako na Slovensku stejně. Část našich státních a ostatních svátků každoročně připadne na sobotu nebo neděli. Dnů pracovního klidu tedy bývá reálně mezi 7 až 10 ročně. V průběhu 20. století doznaly státní a ostatní svátky několika významných změn. Nejvíce v roce 1990, kdy byl mezi ostatní svátky např. vepsán Štědrý den. Nepřehlédnutelné místo v našem kalendáři rozhodně náleží velikonočním svátkům, které jsou nejvýznamnějšími křesťanskými svátky a zároveň nedílnou součástí křesťanské kultury na našem území. Cílem tohoto předkládaného návrhu je zařazení Velkého pátku mezi ostatní svátky, stejně jako je tomu v případě vánočních svátků, Nového roku a jiných.
Je třeba zmínit, že Velký pátek již náležel mezi tzv. státem uznané svátky podle zákona č. 248/1946 Sb. z 20. prosince 1946. Znovu to potom potvrzoval následující zákon z roku 1948 a 1949, kde se již vedle Velkého pátku objevuje také Velikonoční pondělí. Zákon č. 93/1951 již Velký pátek mezi státními svátky neuvádí, zůstalo tedy pouze Velikonoční pondělí. V současnosti je Velký pátek státním svátkem v řadě evropských zemí. Zvláštní místo pak zaujímá především v zemích s protestanskou náboženskou tradicí. Význam tohoto dne nelze ohraničovat. pouze konfesním pohledem. (Hluk v sále.) Velikonoční svátky vnímá společně s Vánocemi i silně bezkonfesní společnost jako významné svátky především s ohledem na kulturní tradice a zvyky s nimi spojené.
Je třeba vycházet i ze současné společenské a mezinárodní situace, kdy je potřeba jasně podpořit naši křesťanskou identitu, která byla důležitým zdrojem našich humanistických, civilizačních a koneckonců i demokratických tradic. Důležitý je rovněž sociální aspekt klidného prožití velikonočních svátků. Zavedením tohoto svátku podpoříme prorodinnou politiku a přispějeme tak k lepšímu skloubení pracovního a rodinného života. Žáci základních škol a studenti středních škol totiž mají tento den již řadu let prázdniny. Rodičům tak zařazení Velkého pátku mezi dny pracovního klidu pomůže vyřešit problém s hlídáním dětí a umožní rodinám strávit čas společně.
Dopady navrhované právní úpravy na státní rozpočet vyčísluje ekonomická analýza Ministerstva financí. Podle ní by výpadek jednoho pracovního dne bez jakéhokoliv nahrazení výstupu v jiné dny představoval pro ekonomiku ztrátu ve výši asi 0,4 % ročního reálného HDP. (V sále je obrovský hluk.) V podmínkách běžné ekonomické praxe bude dopad podstatně mírnější. Při vyčíslení dopadu byly použity dvě metody - odvětvová analýza přidaných hodnot a statistický odhad.
Dopad na podnikatelské prostředí bude stejný jako v případě ostatních dnů pracovního klidu. Podle analýzy, která je zveřejněna v důvodové zprávě, nebude nijak významný.
Navrhovaná změna není ani v žádném rozporu s ústavním pořádkem, ani neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána, ani není v rozporu s právními akty Evropské unie. Navrhovaná právní úprava si klade za cíl schválení Velkého pátku jako ostatního svátku a je legislativně jednoduchá. Neklade si ambici měnit ostatní svátky nebo významné dny nebo další části zákona, proto se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.
Vážení kolegové, úplně na závěr bych chtěl konstatovat, že vláda vyjádřila s předloženým návrhem souhlasné stanovisko. Pod návrhem je 94 podpisů poslanců. Velmi si vážím skutečnosti, že svůj podpis připojil také premiér této země, dále pan vicepremiér Babiš a pan vicepremiér Bělobrádek. Děkuji rovněž všem předsedům politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, kteří svůj podpis připojili, a všem předsedům poslaneckých klubů, jakožto i všem dalším poslancům a zejména také některým dalším kolegům, kteří se mnou návrh konzultovali. Za všechny jmenuji alespoň kolegu Šincla.
