Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládám celkem tři pozměňovací návrhy.
Začnu tím, který je v systému jako sněmovní dokument 94, a týká se školství a vzdělávání. Věřím, aspoň podle předvolebních debat to tak bylo zřejmé, že školství a vzdělávání je prioritou téměř všech zde zúčastněných stran. Možná úplně všech, abych se nějak špatně neuřekl. Věřím, že naleznete pochopení i podporu pro tento předložený pozměňovací návrh, kterým se nejdříve navrhuje v příloze č. 3 k vládnímu návrhu zákona v kapitole 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, že se ukazatel Výdaje celkem zvyšuje o 3 mld. 850 mil. s tím, že v příloze č. 3 k vládnímu návrhu zákona v kapitole 396 Státní dluh se ukazatel Výdaje celkem sníží o tuto částku, tedy o 3 mld. 850 mil.
Dále, že v příloze č. 4 k vládnímu návrhu zákona se ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy navyšují o částku 3 mld. 850 mil., to znamená v ukazateli Výdaje celkem se nám čísla adekvátně posunou a nahradí nově, mám to všechno přesně vyčíslené, nechci tím zdržovat, je to ve zmíněném sněmovním dokumentu.
V příloze č. 4 k vládnímu návrhu zákona se ukazatele kapitoly 396 Státní dluh snižují o částku 3 mld. 850 mil. Zase se to objeví v ukazatelích Výdaje celkem a obsluha státního dluhu adekvátní číselnou náhradou.
Krátce ke zdůvodnění. Především reaguji tímto pozměňovacím návrhem na odlišnou situaci státních a nestátních škol. Když řešíme otázky platů učitelů, tak myslím především na své kolegy učitele, a nechtěl bych v žádném případě, aby tady vznikaly nějaké kategorie učitelů. Ony bohužel vznikají. Učitelé to velmi těžce, ne nelibě, ale těžce nesou a vnímají to jako velkou nespravedlnost. Není možné, aby se s tím po 25 letech, ještě více než 25 letech, co máme alternativy v podobě soukromých a církevních škol, prostě nic nedělo. Kdy jindy než teď v době hospodářského růstu. Říkat, že teď je to nesystémové, teď to řešit nebudeme, počkáme, až se domluvíme - víme, jak ty domluvy váznou. Pak zase nastane nějaká krize nebo nějaké problémy a nikdo to nevyřeší. Pokud je to opravdu priorita, tak se přestaňme přetahovat o slovíčka a pojďme to řešit. Je tedy potřeba opravdu srovnat církevní a soukromé školy se státními, a ne aby to dostávaly až s ročním zpožděním, a to ještě s nějakými dalšími otazníky.
Také vím, že podle vyjádření většiny parlamentních stran bylo cílem v oblasti školství obecně dosažení výše platu učitelů na úroveň 130 % průměrné mzdy k roku 2021. Nevíme, jak bude vysoká průměrná mzda, zdá se nám to daleko, ale právě poukazuji na to, že skutečně nevíme, jaká bude hospodářská situace a nemůžeme si dovolit to nechat na poslední rok ještě pod tlakem odborů nebo s hrozbou stávky. To je podle mě nesystémové a špatné. Naopak musíme na řešení najet hned. Některé strany dokonce slibovaly ne 130, ale 150 %, takže byly ještě odvážnější. Navýšení platů o 15 % u pedagogických pracovníků škol zřizovaných obcemi, dobrovolnými svazky obcí či kraji pro rok 2018 činí u soukromých a církevních škol částku 850 mil., se kterou tedy předložený rozpočet nepočítá. Normativ pro soukromé a církevní školy je vypočítáván jako průměrný normativ škol zřizovaných obcemi, dobrovolnými svazky obcí, či kraji. *
Navýšení platů pedagogických pracovníků na školách zřizovaných obcemi, dobrovolnými svazky obcí či kraji od 1. 11. 2017 se tak promítá do platů pedagogických pracovníků škol církevních a soukromých pouze dvěma dvanáctinami. Navržená úprava kompenzuje mzdovou diskriminaci pedagogických pracovníků církevních a soukromých škol. A dále, to je podstatná informace související s tímto pozměňovacím návrhem, navrhujeme pro rok 2018 další navýšení platů a mezd pedagogických pracovníků škol všech zřizovatelů o pět procent, což činí tři miliardy korun. Takže aby bylo opravdu zřejmé, že to myslíme vážně a že to nebylo teď jenom v rámci předvolebního tlaku, ten posun, protože to se nedá říct, ať si to přivlastňuje kdokoliv, že to takhle plánovalo ministerstvo, to si přiznejme, že to bylo opravdu až pod tlakem s hrozbou stávek a před volbami, takže žádné systémové přípravy tomu nepředcházely, když tím někdo protiargumentuje.
Jdu ke sněmovnímu dokumentu 93. Ten se týká kultury a velmi známé kauzy, často mediálně přetřásané, otáčivého hlediště v Českém Krumlově, to nemusím blíže popisovat, dobře to znáte. Český Krumlov, památka UNESCO a druhý největší zámecký komplex v České republice. Navrhuji zvýšení výdajů, kapitola 334, Ministerstvo kultury, výdajový blok příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury, Národní památkový ústav o 50 milionů korun a zároveň snížení výdajů v kapitole 396 státní dluh, ukazatel obsluha státního dluhu o 50 milionů korun.
Zdůvodňuji to takto: Uvedenou částku použije Národní památkový ústav pro nákup objektu Kvítkův Dvůr se souvisejícími pozemky, které jsou aktuálně v rukou soukromníka. Tento nákup umožní prodloužení zámecké zahrady Státního hradu a zámku Český Krumlov o divadelní trakt, do kterého bude situováno nové otáčivé hlediště. Tímto se umožní ukončení dlouholetého sporu mezi Českou republikou a UNESCO spočívající v existenci otáčivého hlediště v zámecké zahradě. Takže věřím, že je to poměrně srozumitelná a jednoduchá věc a že nalezne vaši podporu.
Do třetice, a tím už budu končit, sněmovní dokument 92, který se týká především oblasti vědy, výzkumu a inovací a konkrétně Akademie věd České republiky. Navrhuji navýšení rozpočtu výdajů kapitoly 361, Akademie věd České republiky, na závazném ukazateli výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem, včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů, o sto milionů korun na rok 2018.
Za druhé snížení výdajů v kapitole 396, státní dluh, ukazatel obsluha státního dluhu, o sto milionů korun na rok 2018. Opět zde předpokládám, že se shodujeme v naprosté většině v tom, že věda, výzkum a inovace je ta cesta, kde Česká republika na rozdíl od jiných oblastí, kde jsme pozici dávno nebo nedávno ztratili, ale docela ztratili na dlouhou dobu, tak tohle je oblast, kde prorazit můžeme. K předložení tohoto pozměňovacího návrhu mě vedla, přiznám úplně, jak to bylo, vlastně situace na školském výboru, kdy se o tom diskutovalo a kdy mnozí kolegové z jiných stran vlastně říkali, že by to bylo správné a adekvátní, tak já jako zpravodaj, který dlouhodobě podporuje Akademii věd, jsem říkal, že se ujmu toho pozměňovacího návrhu, což jsem udělal, a proto ho předkládám, a protože to tam nikdo nerozporoval, opravdu předpokládám, že se na tom můžeme shodnout. To předpokládané využití těch navýšení o sto milionů korun by bylo využito na posílení neinvestičních prostředků pracovištím Akademie věd ČR na rozvoj výzkumných organizací ve výši 85 milionů korun a na realizaci strategie Akademie věd 21 ve výši 15 milionů korun. A protože je ještě hodně přihlášených, já bych to mohl teď rozebírat, dlouhodobě se tím zabývám, říkám, jsem dlouhodobý podporovatel Akademie věd, je to tam hodně podrobně rozepsáno, v té důvodové zprávě, kterou máte k dispozici, poněvadž je to v systému, tak jen zakončím tady to své expozé konstatováním, že požadované navýšení o sto milionů korun by velmi přispělo k tomu, aby v příštích letech mohl pokračovat výrazný růst kvality a společenského významu výsledků pracovišť Akademie věd ČR v duchu jejího motta "Špičkový výzkum ve veřejném zájmu."
Vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím vás ve třetím čtení potom o podporu mých pozměňovacích návrhů a děkuji vám za pozornost.
