Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovoluji si vám předložit návrh usnesení k podpoře občanského vzdělávání v České republice. Jedná se o usnesení, které volně navazuje na seminář, jež se uskutečnil na půdě Poslanecké sněmovny 30. října tohoto roku.
Pořádal jsem ho s podporou výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Tímto bych chtěl ještě jednou poděkovat jeho předsedovi a všem členům a zároveň také všem účastníkům z řad Poslanecké sněmovny, neboť vlastně za každý politický klub vyjma KSČM, ale přizváni byli úplně všichni, se zúčastnil nejméně jeden poslanec tohoto semináře.
Usnesení, které vám nyní předkládám, bylo vypracováno u příležitosti 25. výročí od listopadových události 1989, chcete-li od začátku sametové revoluce.
Dvacet pět let od sametové revoluce je jistě důvodem k ohlédnutí a bilanci stavu české demokracie a s tím také souvisí otázka, co pro její kvalitu můžeme udělat. Významnou cestu představuje právě občanské vzdělávání. V této souvislosti bych chtěl citovat amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta, který řekl: "Demokracie nemůže uspět, pokud ti, kteří vyjadřují svoji volbu, nejsou připraveni volit moudře." Občanské vzdělávání, v některých zemích označované též jako politické vzdělávání, představuje výchovně vzdělávací aktivity, které posilují občany v tom, aby se informovaně, odpovědně a aktivně podíleli na spravování veřejných věcí a na rozvoji a kultivování občanské společnosti. Při tomto tvrzení vycházíme z historické zkušenosti, že bez aktivního přístupu a podílu občanů na věcech veřejných zůstávají demokratické instituce pouze prázdnými skořápkami.
Občanské vzdělávání posiluje demokracii proti totalitárním systémům, proti politickému extremismu i nejrůznějším typům manipulací. Není to české specifikum či vynález, i když v českém prostoru má možná překvapivě poměrně dlouhou tradici, která se však z povědomí z různých důvodů poněkud vytratila.
Na zasedání Národního shromáždění československého roku 1919 zazněla jako tisk 428 zpráva kulturního výboru o zákoně a organizaci lidových kurzů občanské výchovy, z níž si dovolím volně ty nejdůležitější pasáže citovat. Cituji: Nevyhnutelnou podmínkou a nejzávažnějším předpokladem existence svobodného národního státu jest politická vyspělost státních občanů. Jen tehdy lze v prvé míře očekávati zdar veškerého národního života ve státu, když všichni jeho příslušníci jsou si plně vědomi nejen svých státoobčanských práv, nýbrž i svých povinností k státu, a jsou prodchnuti pospolitým duchem příslušenství k jednomu a témuž státnímu útvaru i láskou ke své vlasti. Cituji dál z tohoto dokumentu: Stát sám jest povinen vzít ve své péči jako jeden ze svých nejpřednějších a nejvznešenějších úkolů politickou výchovu veškerého občanstva státního. Úkolem této politické výchovy jest napřed překlenouti onu propast mezi státem a občanstvem. A závěrečná citace z tohoto dokumentu: Každý občan jest povinen přispívati svou hřivnou ke zdaru státu. Bez usilovného spolupůsobení občanů nemůže svobodný stát prospívati. To vše vštípiti v mysli státních občanů jest úkolem politické výchovy. Tuto výchovu prováděti bude stát jednak ve školách, jednak zvláštní lidovou výchovou. Tolik citace tohoto dokumentu z roku 1919.
Dnes, když nás jen několik málo let dělí od stého výročí demokracie v našich zemích, víme, že demokracie není samozřejmá. Vždyť podstatnou část tohoto období si naši občané prožili v totalitě, ať už nacistické, ještě déle pak komunistické. Tato historická zkušenost nám musí být mementem. Nemusíme se vydávat nutně specificky českou cestou. S občanským vzděláváním jako funkčním systémem jsou zde zkušenosti v tradičních západních demokraciích. Je mnoho inspirativních zemí, ale pro kulturní a historickou blízkost je mi nejbližší Německo, kde má občanské vzdělávání tradici již od druhé světové války, v plném rozvinutí ve výchovně vzdělávacím procesu od 70. let minulého století.
Jakou cestou prosadit a posílit občanské vzdělávání? To bylo předmětem jednání říjnového semináře "25 let české demokracie" a bude předmětem dalších diskusí mezi politiky, politology, učiteli a dalšími odborníky domácími i zahraničními, včetně veřejnosti. Je otázkou, zdali cesta podpory občanského vzdělávání povede přes posílení současných předmětů, například občanské výchovy, rozšířením jejich obsahů a časové dotace nebo jinými způsoby. Za velmi důležité považuji, aby se tato odborná a společenská diskuse vůbec otevřela. I vy dnes k tomu můžete přispět.
Chtěl bych zde zdůraznit, že podpora občanskému vzdělávání je jasně vyjádřena v programovém prohlášení vlády, a podporu občanskému vzdělávání přislíbili také všichni zástupci politických klubů, kteří se zúčastnili semináře, o kterém jsem se již zmínil.
Děkuji vám za pozornost a nyní bych přikročil k tomu, abych zde přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny k podpoře občanského vzdělávání, který je veden jako sněmovní dokument 1700. "Poslanecká sněmovna u příležitosti 25. výročí obnovení svobodného samostatného a demokratického právního státu na území České republiky a k podpoře rozvoje systému demokratického občanského vzdělávání v České republice s ohledem na ústavní zákon č. 1/1993 Sb. ze dne 16. prosince 1992, Ústavu České republiky, s ohledem na usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, s ohledem na duchovní a mravní odkaz prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka a prvního českého prezidenta Václava Havla, s ohledem na členství České republiky v Evropské unii a NATO, jež ji řadí do rodiny evropských a světových demokracií. A vzhledem k tomu, že a) nevyhnutelnou podmínkou a nejzásadnějším předpokladem existence svobodného demokratického právního státu je rozvinuté demokratické smýšlení jeho občanů, b) svoboda, demokracie a právní stát jsou hodnotami, o které musí každá nová generace s plným občanským nasazením pečovat a chránit je, c) stát založený na demokratických hodnotách se nesmí vázat ani na výlučnou ideologii ani na náboženské vyznání. Za prvé, vyjadřuje úctu a uznání všem občanům, kteří se zasloužili o rozvoj svobody, demokratického právního státu a občanské společnosti v České republice. Za druhé, podtrhuje klíčový význam občanského vzdělávání v demokratickém duchu pro udržitelnost svobodného a demokratického právního státu v České republice.
Za třetí, prohlašuje, že občanské vzdělávání v demokratickém duchu je opakem indoktrinace a politické propagandy, kterou provozují nedemokratická politická zřízení. Za čtvrté, zdůrazňuje, že cílem občanského vzdělávání je vychovávat svobodné občany, tedy občany, kteří jsou schopni vlastního kritického úsudku o veřejných záležitostech, kteří jsou nakloněni osobnímu aktivnímu zapojení do veřejného dění a respektují při tom základní lidská a politická práva ostatních občanů.
5. Zdůrazňuje, že občanské vzdělávání v České republice musí být založeno na demokratických principech, kterými se rozumí zákaz indoktrinace, prezentaci kontroverzních témat z více různých úhlů pohledu a podporu samostatného myšlení občanů.
6. Vyjadřuje svoji podporu rozvoji systému občanského vzdělávání v České republice.
Dámy a pánové, prosím vás o podporu tohoto usnesení a děkuji vám za pozornost.
