Především slova B. Šťastného: „Jestliže se paní Němcová omlouvá za to, že lidé, kteří řadu let pracovali ve prospěch ODS i této vlády ve veřejné službě a po odchodu z politického života pokračují jako zástupci státu v některých organizacích, tak já se musím omluvit za to, že jsem paní Němcovou volil do pozice předsedkyně sněmovny,“ jsou zcela jasným signálem, že přes „fackování“ voliči, kterým ODS v několika posledních volbách prošla, úpěnlivě dbá na svých nepsaných „programových“ zásadách: protekcionismus, klientelismus, hamižnost….

Každá normálně fungující soukromá firma, a dokonce i obyčejný státní podnik, pokud nepatří mezi „strategické“ s volnými křesly pro politické vysloužilce, dbá na to, aby ve výkonném managementu i ve statutárních orgánech byli lidé kompetentní, kteří za sebou mají zkušenosti s řízením lidí a manažerskou ekonomkou.  Čím větší podnik, tím jsou přísnější kritéria i vlastní výběr. Těmto firmám totiž jde o stovky miliónů či miliardy a o práci pro stovky zaměstnanců.  Jen ODS upřednostňuje svůj vlastní zájem a je ochotna riskovat osud velkých firem, tím že je nechá spravovat lidmi, jejichž jedinou odbornost kvalifikací je praxe v lobbingu (např. Vondra a Šnajdr pracovali jako lobbisté).

Není s podivem, že ČSA se léta zmítají v problémech. Pokud to tak půjde dál, problémů bude přibývat.  Jediným lékem snad nakonec je prodej těchto firem investorům, kteří jejich řízení svěří do rukou profesionálům a „trafikanty“ vyženou.

Pro to, aby ODS sehnala trafiky pro všechny svoje členy, by měla začít přemýšlet o znárodňování privátních firem. I když vlastně na druhou stranu při tempu, kterým strana ztrácí své voliče a i vlastní členy, si s těmi státními podniky vystačí. Hold, komu není rady, tomu není pomoci. A kmotrovské struktury v ODS ukazují, že nebudou dbát rad ani zvenku ani od svých osvícenějších a slušnějších spolustraníků. 

J. Zimola, jihočeský hejtman