Nedodržení nesmyslně koncipovaného nařízení, které je terčem široké kritiky, může v konečném důsledku znamenat pro majitele domu pokutu až sto tisíc korun.
Průkaz energetické náročnosti budovy, tedy onen „energetický štítek“, má sloužit jako sumář informací o spotřebě energie, tedy provozních nákladech dané budovy a také bude obsahovat doporučení, co je potřeba na domě opravit. Cílem této normy, která vychází z evropské směrnice, by mělo být snížení spotřeby energií, které povede k úsporám. Myšlenka ve své podstatě ne úplně špatná, štítek poskytne kupujícímu informaci o skutečném stavu objektu, ale provedení opět značně pokulhává. Z nařízení se stala další byrokratická zátěž, na které profitují akorát soukromé firmy zpracovávající informace pro vystavení štítků, tzv. energetičtí specialisté. Náklady spojené s pořízením energetického označení padají na bedra majitele budovy, a tudíž je více než pravděpodobné, že tyto náklady, které se pohybují v řádech tisíců korun, se promítnou do prodejní ceny či výše nájmu.
Praxe uplynulých měsíců ukázala, že nařízení nefunguje. Dle dostupných údajů je zájem o energetické štítky mizivý, a to jak ze strany kupujících, tak ze strany prodávajících. A není se čemu divit, vždyť existenci štítku dokáže nahradit vyúčtování plynu a elektřiny z předchozích let, ze kterých se spotřeba energie a energetická náročnost dá odvodit také a není potřeba vynakládat k získání těchto informací další tisíce korun. Následující měsíce ukáží, jak bude záležitost postupovat. Bude riziko pokuty pro majitele motivací, aby pořizovali svým nemovitostí štítky, když o ně kupující nebude mít zájem? Já jen doufám, že nyní nenastane zběsilý hon na chytání „hříšníků“.
Jiří Zimola
hejtman Jihočeského kraje a stínový ministr životního prostředí