Prostředkem k tomu jim je magický šém. Neovládaný Golem v určitém okamžiku působí zkázu, aby se nakonec díky pekaři Matějovi vše v dobré obrátilo a Golem se stal „pomocníkem“ v Matějově pekárně.
Tak mě tak nějak napadlo, že soudobá česká ekonomika má také svůj šém, a tím je zákon o veřejných zakázkách. Měl by sloužit k tomu, aby zkrotil golema české ekonomiky – velké korporace, podnikatelské a zájmové lobbystické skupiny. Ale ne vždy je v těch správných rukách a stále to nějak nefunguje. Stačí vyjmenovat nejbolestivější problémy českých veřejných zakázek. Za prvé, důraz na cenu: cena jako jediné reálné kritérium vede k tomu, že veřejné zakázky získávají firmy, které nabídky podhodnocují v domnění, že se pak zahojí na vícepracích (viz rekonstrukce D3 u Velké Bíteše). Za druhé, veřejné zakázky získávají firmy, které v minulosti v jiných zakázkách selhaly a např. o výstavbu dálnic dále soutěží stavební firmy, po nichž zůstávají zvlněné a nebezpečné dálnice. Za třetí, díky netransparentním vlastnickým vztahům realizátorů veřejných zakázek si tyto zakázky politici a úředníci zadávají sami sobě (viz dnešní zpráva Transparency International). Nemalý objem takto vysoutěžených peněz mizí v zahraničních daňových rájích. Za čtvrté: malí zadavatelé, jako jsou obce, jsou zatěžováni vysokými administrativními nároky a často paralyzováni při realizaci menších veřejných zakázek. A mohl bych pokračovat.
To vše a další problémy, o kterých se nezmiňuji, ve výsledku působí, že veřejné zakázky vedou ke špatně fungujícímu státu, který neumí zajistit kvalitní infrastrukturu a který podporuje „podnikatele“, kteří by za normálních okolností neměli šanci uspět.
Tzv. technickou novelu zákona o veřejných zakázkách, kterou současná vláda v demisi předala nedávno senátu k projednání, považuji za zcela nedostatečnou. Řeší jen úzký okruh problémů a nepřináší zásadní změnu.
A jaké jsou, dle mého, hlavní priority při řešení neutěšeného stavu zadávání veřejných zakázek? Důležitým procesem, v němž předchozí sněmovna zůstala stát v půli cesty, je zvýšení transparentnosti veřejných zakázek, respektive uchazečů o ně včetně subdodavatelů. To znamená nepřipustit do soutěže o veřejné zakázky ty uchazeče, u nichž není známa relevantní vlastnická struktura. Dalším kokem je přijetí zákona o státní službě, který by měl definovat postavení úředníků ve veřejné sféře a pravidla jejich chování. Navrhuji zredukování režimu „ochrana důvěrných informací", za nějž se schovává snaha zatajovat relevantní informace o jednotlivých veřejných zakázkách. Navrhuji zpřísnění pravidel pro zápis nekvalitních či selhavších dodavatelů do Rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek. Navrhuji zpřísnění kontroly a režimu veřejných zakázek malého rozsahu, např. proto, aby bylo zabráněno dělení zakázek.
Opatření, která jsou nezbytná pro zlepšení této oblasti, je mnohem více. Rozhodně je nelze zahrnout do jednoho článku, jehož cílem je poukázat na to, že problém zadávání veřejných zakázek nebude vyřešen ani současnou novelou zákona o veřejných zakázkách. A chci také zdůraznit, že uspokojivé vyřešení tohoto problému vidím jako jednu z nejvýznamnějších priorit, pokud budu moci zastávat pozici ministra pro místní rozvoj.
Jsem přesvědčen, že šém, kterým jsem nazval zákon o veřejných zakázkách, bude po volbách v dobrých rukách a bude sloužit svému účelu - dobře fungujícímu státu.
J. Zimola, jihočeský hejtman a stínový ministr pro místní rozvoj
