To byla mimo jiné témata, o kterých spolu v Českých Budějovicích ve čtvrtek 22. května 2014 diskutovali hejtman Jiří Zimola a ministr zemědělství Marian Jurečka.
„Zhruba za týden to bude rok od ničivých povodní, které jih Čech zasáhly. Proto byla jedním z témat našeho setkání protipovodňová opatření, která jsou z části též v kompetenci ministerstva zemědělství. Bavili jsme se o novele zákonů, která by mohla v budoucnu zabránit dalším škodám i ztrátám na lidských životech,“ uvedl Zimola.
Ministerstvo zemědělství má podle Jurečky letos na protipovodňová opatření vyčleněnu částku 650 milionů korun. „ Zatím ale nevíme, kolik z toho půjde do jednotlivých krajů, protože je třeba zohlednit spolufinancování ze strany žadatelů,“ řekl.
Rožmberk by se musel vykoupit
Zimola s Jurečkou se v rámci tohoto tématu věnovali hlavně navýšení retence – kapacity, rybníka Rožmberk a úpravě jeho hráze. „Rožmberk je vynikají a staletími prověřené protipovodňové opatření. Navýšením jeho retence se může ještě výrazněji zabránit podstatným škodám ve městech a obcích pod ním. Jsem proto rád, že pana ministra toto téma zaujalo a je připraven o něm dále jednat,“ uvedl Zimola.
Zvýšení kapacity Rožmberka a úprava hráze by si vyžádaly náklady zhruba 100 milionů korun. Problém je ale v tom, že rybník patří soukromé společnosti a bylo by jej nutné kvůli tomu vykoupit. Dokud totiž jeho vlastníkem není stát či kraj, tak žádná taková opatření provádět nelze.
„Jsem připravený se začít zabývat tím, že vše musí nejprve odstartovat teoretická debata a hlavně skutečnost, zda a za jakých podmínek by byl vlastník ochoten Rožmberk prodat,“ zdůraznil Jurečka.
Zimola ho doplnil, že by tato jistě nemalá investice na druhé straně určitě přispěla k tomu, že by se na protipovodňových opatřeních mohlo ušetřit jinde.
Proč se zbavovat slepice, co snáší zlatá vejce
Hejtman i ministr se dotkli i privatizace a prodeje Budějovického Budvaru.
Jurečka k těmto krokům momentálně nevidí žádný důvod. „Proč se zbavovat slepice, která snáší zlatá vejce,“ vysvětlil.
A Zimolu jeho výrok zjevně potěšil. „Jsem moc rád, že pan ministr nebude vyvíjet žádné kroky, které by mohly existenci Budvaru ohrozit,“ sdělil.
Chutná hezky. Jihočesky a Regionální potravina pod jednou značkou
Řešení v podání Zimoly a Jurečky má zřejmě blízko i částečně nesourodé vyhlašování soutěží Chutná hezky. Jihočesky a Regionální potravina.
„My Jihočeši zde máme zavedenou osvědčenou značku Chutná hezky. Jihočesky, ministerstvo zemědělství se zase snaží centrálně propagovat regionální potraviny a oběma institucím jde o to, aby se odstranily určité třecí plochy. To znamená, aby se v jeden den nevyhlašovala soutěž Chutná hezky. Jihočesky a za týden aby se nevyhlašovala Regionální potravina Jihočeského kraje vyhlašovaná ministerstvem zemědělství, protože vítězové mohou být totožní,“ vysvětlil Zimola.
Jurečka potvrdil, že je ochoten udělat kroky, jak tyto dvě soutěže sladit. „Jsem rád, že zvítězil selský rozum a pan ministr je o tom připraven jednat s agrární i potravinářskou komorou a i ve spolupráci s kraji tuto věc řešit,“ řekl hejtman. „To souznění si představuji například tak, že se bude konat jedna soutěž nazvaná například Regionální potravina Jihočeského kraje Chutná hezky. Jihočesky,“ dodal Zimola s tím, že kraj i ministerstvo na tyto soutěže dávají vlastní prostředky a není tedy od věci tyto peníze sloužící k propagaci regionálních potravin sloučit.
Kontaminovaná prasata jako pozůstatek Černobylu
Radost z jednání hejtmana a ministra mohou mít také myslivecké spolky, v jejichž lokalitách se vyskytují divoká prasata kontaminovaná radionuklidy v důsledku havárie jaderné elektrárny Černobyl v roce 1986. V současné době jim totiž nařizuje stát, aby každý ulovený kus prošel kontrolou prokazující jeho závadnost či nezávadnost. A to je samozřejmě stojí nějaké peníze, částečně jim na to přispívá i kraj.
