Od roku 2026 by mohli čeští občané volit pouze v jednom dni namísto dosavadních dvou. Počítá s tím novela zákona o správě voleb. „Reagujeme tak na fakt, že Česká republika je poslední ze zemí v EU, kde probíhají dvoudenní volby. Výpadek jednoho volebního dne bude kompenzován možností volit o 7:00 do 22:00. Nejvýraznější změnou, kterou ovšem nepocítí veřejnost, ale samotné úřady, bude zavedení informačního systému správy voleb, který se stane novým jednotným informačním zázemím pro administraci voleb. Obcím zjednoduší práci tím, že propojí seznamy voličů a nahradí tak dnešních cca 6500 stálých seznamů voličů. Jednotlivé seznamy nejsou v současné době vzájemně propojené, což ztěžuje zamezení dvojímu hlasování. Informační systém rovněž digitalizuje podávání kandidátních listin nebo usnadní komunikaci kandidujících subjektů s obcemi při sestavování okrskových volebních komisí,” okomentoval novinky v zákonu předseda poslaneckého klubu STAN Josef Cogan.
V druhém čtení poslanci projednají i vládní návrh zákona o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů. Právě tématu pomoci lidem v exekucích se hnutí STAN dlouhodobě věnuje v čele s jeho místopředsedou Janem Farským. Předkládaný zákon navazuje na úspěšný projekt Milostivé léto, který si klade za cíl ulevit osobám potýkajícími se s exekucí. „Podstatou zákona je odpuštění některých příslušenství u dluhů, které má dlužník vůči veřejnoprávním subjektům, a to v případě, pokud by došlo k uhrazení jistiny. Předchozí milostivé léto pomohlo jen osobám, u kterých nebyla dlužná částka vymáhaná soukromými exekutory, což nepřineslo požadovaný efekt,” shrnul podstatu zákona předseda poslaneckého klubu STAN Josef Cogan.
Jeho přínosy vidí především v potenciálu snižovat šedou ekonomiku: „Přijímáním podobných zákonů významně pomáháme lidem zasaženým exekucí zodpovědně řešit jejich těžkou situaci. Dlužníci si často na pracovním trhu hledají takové zaměstnání, kde budou dostávat výplatu v hotovosti, čímž se přirozeně vyhýbají exekuci, resp. srážkám ze mzdy. Neodvádí státu platby za sociální a zdravotní pojištění, a tím si významným způsobem snižují vyměřovací základ pro důchod. Aplikace zákona bude mít pozitivní ekonomické dopady i pro státní rozpočet. Snížením procenta lidí v exekucích vrátíme dlužníky zpět do skupiny plátců daní,” uzavřel Cogan.
Do závěrečného třetího čtení míří také návrh novely zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, na jehož znění spolupracovalo Ministerstvo vnitra s Rekonstrukcí státu. To v čele s ministrem vnitra a předsedou hnutí STAN Vítem Rakušanem připravilo předlohu, která posílí efektivitu a nezávislost Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran. „Tento úřad se dlouhodobě potýkal s kompetenčními problémy a neshodami mezi předsedou a členy úřadu. Zákon tak vyjasní vzájemné kompetence a povinnosti předsedy úřadu a jeho členů. V rámci úřadu vznikne tzv. Kolegium úřadu, které bude rozhodovat o všech otázkách týkající se dohledové činnosti,” upřesnila některé z novinek v zákonu poslankyně STAN Hana Naiclerová, která k návrhu novely ve spolupráci s dalšími koaličními poslanci připravila pozměňovací návrh rozšiřující pravomoci úřadu o kontrolu dodržování pravidel o střetu zájmů: „Média mají v demokratické společnosti plnit roli hlídacího psa. To znamená, že by měla kontrolovat politiky a nezávisle informovat o tom, co se v zemi děje. Neměla by být nástrojem politického boje, a politici by je neměli vlastnit. Tyto principy jsou už nyní součástí platného a účinného znění zákona o střetu zájmů. Problémem je, že tato pravidla neumíme účinně vymáhat. Pozměňovací návrh bude tento problém řešit,” shrnula svůj záměr Naiclerová.