Dosavadní politika Ministerstva životního prostředí podle svolavatelů semináře v zásadě odmítala historické zkušenosti a dovednosti v péči o lesní krajinu, místo kterých propagovala bezzásahovost a disturbance, jež označuje za jediný způsob ochrany přírody a biodiverzity. V důsledku této politiky v počátku Národního parku České Švýcarsko byla krásná lesní krajina, následovaly nezpracované polomy a přemnožení škůdci, v poslední fázi značná část parku lehla popelem.

Způsob péče státu o přírodu podle organizátorů nesmí vést ke zbytečnému rozpadu lesa, vzniku rozsáhlých území se suchým lesem, přehřívání a vysoušení krajiny a logickému nárůstu požárního rizika a naprosto nepřijatelnému ohrožování zdraví osob a ochrany majetku. Účastníci zároveň požadují obnovu bezpečného turistického provozu a uvolnění potřebných finančních prostředků na sanaci nestabilních skal a stromů hrozících pádem.

„Konferenci jsme uspořádali v souvislosti s tím, na kolik požár Národního parku České Švýcarsko ovlivnil životy lidí v Ústeckém kraji. Důvodem a snahou je aktuálně najít konsenzus na budoucích zásazích, na hospodaření a péči v národních parcích a našich lesích,“ uvedl poslanec a člen výboru pro bezpečnost Karel Krejza.

„K rozšíření požáru v NP České Švýcarsko bezesporu přispělo mimo vysokých teplot, minima srážek a silného větru i velké množství suchého hořlavého materiálu v NP, nevyhovující přístupové komunikace a proluky, jakož i nedostatek dostupných vodních zdrojů,“ říká generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček.

„Na případný požár je nutné se systematicky připravovat podle standardních postupů požární prevence a nejlépe je se mu vhodným hospodařením zcela vyhnout,“ uvedl Ivan Chromek z katedry Protipožárních opatření TU ve Zvoleně na Slovensku.

„Zástupci obcí považují celý způsob řízení národních parků za nevyhovující. Poslední novelou zákona č. 114 došlo k oslabení pozice obcí, tedy všech místních obyvatel. Rada národního parku je nyní pouze konzultační a iniciativní orgán, který nemá v podstatě žádný skutečný vliv na činnost Správy NP. Klíčový dokument Zásady péče zůstává zaseknutý v úředním procesu, nebo je direktivně schválen bez možnosti soudního přezkoumání,“ shodují se starostové napříč národními parky v ČR, jako například přítomní starostové z území Národního parku Českého Švýcarska Jan Kolář, František Moravec, Marek Kny a Milan Dařina, tak starostky Jiřina Kraliková a Jana Hrazánková z Národního parku Šumava. Téhož se obávají také starostové z připravovaného Národního parku Křivoklát, Iveta Kohoutová nebo Lukáš Kocman. Na velké právní vady upozornila i Jana Marečková, která celý seminář moderovala.