O rozpočtu města Mostu s Mgr.Karlem Novotným MBA, náměstkem primátora.
Sestavit rozpočet bylo složitější než v uplynulých letech
Město Most bude v letošním roce hospodařit se schodkem 216,5 milionu korun, když příjmy dosáhnou podle schváleného rozpočtu 948 milionů korun a výdaje 1,165 miliardy korun. Na investice je vyčleněno 251,5 milionu korun, přičemž téměř čtvrtinu této částky (56,6 milionu korun) město vydá na rekonstrukce budov mateřských a základních škol. Dalších 60 milionů korun tvoří rezerva na spolufinancování dotačních titulů. Z loňského roku přecházejí do roku 2012 investiční akce za 76,7 milionu korun. Sestavit rozpočet na letošní rok bylo podle náměstka primátora KARLA NOVOTNÉHO složitější než v uplynulých letech.
DUSLEDKY KRIZE, MÉŇE PENĚZ OD STÁTU
„Při sestavení rozpočtu jsme museli respektovat obecné trendy vývoje ekonomiky. V oblasti příjmů vycházíme z finanční politiky státu, který nedokáže vybrat na daních tolik peněz, kolik jich musí poskytnout. Hluboko za očekáváním zůstávají daňové výnosy osob samostatně výdělečně činných, stagnuje výnos z příjmu právnických osob a dá se očekávat i pokles výnosu daně z přidané hodnoty (DPH),“ vyjmenoval náměstek Novotný, který je mimo jiné odpovědný za ekonomiku města. Upozornil, že očekávaný vývoj hospodářství souvisí s krizí, která zasáhla celou Evropu.
Jaký je tedy současný stav v Evropě z pohledu ekonoma?
„Evropa podle mě zažívá čtyři druhy krize. Krizi dluhovou, kdy někteří členové eurozóny jsou insolventní, čili mají nedostatek peněz. Krizi výkonovou, ve 27 zemích eurozóny je různá míra konkurenceschopnosti, produktivity práce. Krizi bankovní - banky jsou předlužené, chyběl jim v uplynulých letech účinný systém posuzování rizik. A konečně krizi politickou. Spočívá v tom, že není vůle svorně a jednotně se dohodnout a domluvit mezi politiky různých zemí Evropy s občany, ani mezi sebou. V této souvislosti mě napadá citát jednoho z našich nejúspěšnějších podnikatelů, Tomáše Bati. ´To, čemu jsme se navykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, šejdíře a šlendriány. Nedělat dluhy, neupírat pracujícím lidem práci, šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, čestnější.´“
Nicméně je třeba konstatovat, že krize začala v Americe, kdy každému černochovi, co šel kolem banky půjčili na byt. Pak ty dluhy dali do krabice, ovázali růžovou mašlí a prodali do Evropy bankám. Čili ve finále na té krizi vydělají nejvíce ti, kteří jí vyvolali.
Jak se projeví krize u nás?
„Můžeme očekávat zvýšení nižší sazby DPH z deseti na 14 procent, sjednocení a zvyšování DPH na úroveň 17,5, 19 či 20 procent v letech nastávajících. Zhoršení kondice našeho hospodářství, růst nezaměstnanosti. Firmy při větším ekonomickém propadu, klesajícím odbytu a úbytku zakázek budou nuceny propouštět, snižovat mzdy. Nejvíce ohroženy mohou být tato odvětví: veškeré služby, maloobchod, stavebnictví, automobilový průmysl, výroba elektroniky, domácího spotřebního zboží a v našem regionu pak zejména hornictví.“
Jaký přístup vyžadovala napjatá finanční situace při sestavování rozpočtu?
„Bylo nutné optimalizovat zejména běžné výdaje města, což se podařilo. Celkové požadavky odborů magistrátu činily bezmála 959 milionů korun, čímž převyšovaly souhrn očekávaných daňových a nedaňových příjmů a neinvestičních dotací o 61,5 milionu korun. Nakonec se ale podařilo sestavit rozpočet tak, že běžné příjmy a výdaje vykazují přebytek 5,4 milionu korun.“
Ani tak však není výhled příliš optimistický. Které aspekty se promítnou v letošním hospodaření města?
„Stát převedl od nového roku další povinnosti na obce i občany, aniž by jim poskytl odpovídající prostředky. Lze očekávat další snižování příspěvků na výkon státní správy. Nastávají také změny v rozpočtovém určení daní. Stát zvýšil sníženou sazbu DPH z deseti na 14 procent, z čehož by normálně profitovaly obce. Pod záminkou podpory důchodové reformy však stát snížil od nového roku podíl obcí na výnosu DPH z 21,4 procenta na současných 19,93 procenta, takže se nic nemění. V roce 2013 navíc stát počítá s dalším snížením této kvóty o 0,03 procenta. Zvýšení sazby DPH tak bude mít pro nás naopak výrazně negativní dopad. Město je totiž konečným spotřebitelem, zvýší se tedy náklady u nakupovaných služeb a zboží.“
Můžete blíže vysvětlit změny v rozpočtovém určení daní?
„Novela rozpočtového určení daní by měla platit od 1. ledna 2013. Na obce se převedou peníze z ministerstva školství, které dosud vyplácí školám příspěvky na žáky (celkem jde o 1,5 miliardy korun), o sedm miliard korun by měly vzrůst příjmy obcí a měst z daní fyzických osob a z některých národních dotačních programů . S touto poslední položkou lze bezesporu souhlasit, neboť na dotační tituly pod různými ministerstvy dosáhne málokdo, jsou nenárokové a jejich rozdělování je netransparentní. Spory se vedou o to, zda čtyřem největším městům vzít zhruba pět miliard korun a přerozdělit je menším městům a obcím, či vzít tuto částku ze státního rozpočtu.“
Jaké je stanovisko vedení Mostu?
„Všichni zástupci 6250 obcí a měst v České republice včetně Mostu se shodují na tom, že obce a města potřebují navýšit rozpočty. Jde pouze o to, jakým způsobem. Nyní všichni čekáme na konečné znění návrhu novely rozpočtového určení daní, s očekáváním, jaký dopad to bude mít i pro naše město. Pokud to dobře dopadne, mohl by stát na úkor národních dotačních programů posílit financování místních samospráv například až o 15 miliard korun. Zatím to ale vypadá na výše zmíněných sedm miliard korun. Osobně bych přivítal více, ale zaplať pánbůh za to! Neboť tyto dotační zdroje jsou značně problematickou oblastí, kterou mnozí občané mohou vnímat velmi negativně. Navíc dotace nejsou nárokové. Některé obce a města je získat umějí, jiné nikoli. Častým důvodem těch neúspěšných je fakt, že jim chybějí peníze na finanční spoluúčast. Toto je ale pouze můj subjektivní názor.“
MĚSTO PŘISTOUPILO K OPTIMALIZACI VÝDAJU
Most je od voleb v roce 2006 neobyčejně vstřícný vůči občanům, nehradí poplatky za svoz a likvidaci odpadu, senioři a děti do 15 let mají městskou hromadnou dopravu téměř zdarma. Nepřijdou lidé o tyto bonusy?
„Nepřijdou. Bonusy se však v současné situaci neobejdou bez kompenzací. Nic není zadarmo. Přistoupili jsme proto ke zvýšení daně z nemovitosti, budeme pokračovat v prodeji zbytného majetku, budeme muset tvořit rezervy. Vedení města reagovalo na nepříznivý ekonomický vývoj ve světě a nyní i v Evropě s předstihem. V řadě případů už se nám tak podařilo výdajovou stránku zefektivnit.“
Můžete uvést příklady?
„Po složitém jednání s bankou se nám podařilo snížit její závazkovou odměnu za poskytnutí revolvingového úvěru a také poplatek za debetní účetní položku a kreditní položku, což představuje úsporu několik set tisíc korun ročně. Podobné úspory přinese i restrukturalizace investičního portfolia. Miliony korun jsme ušetřili na IT provozu, dalších zhruba 300 tisíc korun na výdajích za správu objektů v majetku města. Docílili jsme také snížení sazeb u pojistných smluv, a to o asi 600 tisíc korun. Méně jsme v loňském roce vydali za výzdobu města, přičemž občan to na kvalitě ani kvantitě nepoznal. Ušetříme také za správu akcií dopravního podniku a technických služeb jejich převodem ze zaknihovaných na listinné, a to zhruba 140 tisíc korun.“
Patří do balíčku úsporných opatření také změna dodavatele plynu a elektřiny?
„Ano. Díky elektronické aukci ušetříme na dodávkách plynu v letech 2012 až 2013 v budovách magistrátu a u příspěvkových organizací města přibližně 340 tisíc korun. Ušetříme v těchto letech zhruba 4,3 milionu korun také na dodávkách elektřiny, to se navíc týká i některých společností, v nichž má město majetkovou účast. To ale nebude stačit. Domnívám se, že bude třeba vytvořit v rozpočtu rezervu ve výši asi pěti procent z celkových daňových příjmů. Vyjednáváme už, a naše úsilí musíme ještě gradovat, o cenách nakupovaných služeb. Nemůžeme si v žádném případě půjčovat peníze na úhradu provozních výdajů. Možnosti úspor musíme každým rokem posuzovat ve všech oblastech. I proto, že stát posílá rok od roku nižší příspěvek na výkon přenesené státní správy u obcí III. typu, tedy obcí s rozšířenou působností, což je i Most. Tedy i do našeho města. Agenda přitom vzhledem k různým novelám zákonů a vyhláškám neustále narůstá. V roce 2010 nám stát poslal na výkon přenesené státní správy zhruba 55 milionů Kč, o rok později už jen 44 milionů Kč a pro letošní rok počítáme s příspěvkem jen ve výši 40 milionů Kč.“
RUSTU NĚKTERÝCH NÁKLADU SE MĚSTO NEVYHNE
Existují oblasti, kde se město naopak nevyhne růstu nákladů?
„Bohužel, je to tak. Některé výdaje naopak vzrostou. Je to například financování provozu městské policie, která částečně supluje státní policii. Souvisí to zejména s růstem míry nezaměstnanosti, což s sebou nese zvýšený počet různých deliktů a kriminálních činů.“
Má město ještě další možnosti úspor?
„Je jasné, že město nemá a nebude mít na všechno. Musíme si však jasně říci, co bude prioritou a co ne. Chce to ale politickou odvahu. Dalších úspor je možné docílit například omezením pracovních cest, hledáním levnějších dodavatelů nebo přehodnocením stávajících smluv, přestěhováním úřadu do jedné budovy, využitím externích firem u činností, jež nespadají do hlavní náplně magistrátu. Možností je také další propouštění pracovníků magistrátu, to však osobně vidím jako nejzazší možné řešení.“
MOSTEČANÉ MOHOU POČÍTAT I NADÁLE S PODPOROU SPORTU ČI KULTURNÍCH AKCÍ
Lidé si už zvykli, že díky podpoře města využívat zdarma či za výhodnou cenu řadu volnočasových aktivit. Platí to i v letošním roce?
„Ani přes tíživou finanční situaci se lidé nemusejí obávat, že by město přestalo podporovat jejich vyžití ve volném čase, tedy zejména mládežnický sport či kulturní a společenské akce. I v letošním rozpočtu pamatujeme na tuto kapitolu částkou téměř 27 milionů korun, z toho například příspěvek městské knihovně činí 16,7 milionu korun. Dalších více než 30 milionů korun získá od města na provoz městské divadlo. Počítáme i letos s podporou již zavedených a tradičních akcí, tedy sochařského a malířského sympozia, Dne magistra Kelleyho, Mosteckých slavností, hudebních pořadů pro seniory a řadou dalších. Podpoříme i letos nemalými částkami činnost a provoz sportovních klubů ve městě.“
Divadlo už není příspěvkovou organizací města, ale společností s ručením omezeným. Přesto získává od města nadále rozhodující dotaci na provoz. Počítá se s nějakou změnou ve financování divadla?
„Mnohým občanům Mostu se může zdát, že 30,4 milionu korun, které městské divadlo dostává každoročně z městského rozpočtu, je příliš. Možná ano, možná ne. To je věc pohledu. Osobně si myslím, že by bylo vhodné najít progresivní řešení, tedy vícezdrojové financování. Podíleli by se na něm kromě města i kraj, stát a soukromí sponzoři. U regionálních divadel v Ústeckém kraji (Most, Ústí nad Labem) tomu tak zatím není. Zpravidla funguje jen jediná složka, kterou je město. Je ale třeba soukromé investory motivovat. Současné nízké daňové odpočty je k mecenášství neinspirují. Městům i státním institucím přitom zoufale chybějí finance. Řešením by proto mohla být i nepřímá podpora soukromého sektoru, především možnost osvobození z platby DPH.“
Město velkoryse podporuje i sport včetně fotbalu. S akciovou společností FC Baník Most však v poslední době nevycházelo příliš dobře. Jaký je současný stav?
„Město, jako minoritní akcionář a. s. FC Baník Most, se rozhodlo bránit svá akcionářská práva a majetek podáním trestního oznámením na manažery klubu. Oznámení předcházela více než rok a půl trvající snaha řešit problémy uvnitř společnosti. Nyní policie zahájila vyšetřování, je třeba počkat na jeho závěry. Nicméně svůj subjektivní názor netajím a zasvěcené veřejnosti je jistě známý. Jedná se podle mě minimálně o nehospodárné nakládání s finančními prostředky této společnosti, tohoto klubu, o poškozování některých akcionářů a v neposlední řadě se dá hovořit i o nezvládnutí manažerských funkcí některých členů vedení této společnosti.“
Platí i nadále jedna z priorit vedení města, tedy oprava vozovek a chodníků?
„Ano, platí. I v letošním rozpočtu je na opravy a údržbu komunikací, zeleně a výstavbu nových nebo rozšíření stávajících parkovacích míst vyhrazena nemalá částka. Připomínám, že více než 90 milionů korun město opět poskytne dopravnímu podniku na úhradu ztráty z tržeb a dalších 20 milionů na bezplatnou dopravu seniorů a dětí do 15 let. Znamená to mimo jiné, že podnik nezdražil běžné jízdné. Dotaci získají i lékaři na provoz pohotovostních ambulancí pro děti a dospělé a také zubní pohotovosti. Už jsem zmiňoval městskou polici, která plní stále významnější úlohu při zajištění bezpečnost občanů a jejich majetku.“
Přesto se objevili mezi občany dotazy, zda je dobré schodkový rozpočet prezentovat jako dobrý rozpočet? Zda by se neměli omezit nové investice?
Omezovat investice je nesmysl, zvlášť v době ekonomické krize. S omezováním nesouhlasím. Je jen potřeba vypisovat výběrová řízení a vyhodnocovat je transparentně. A to děláme! Vždyť už naši předci v dobách hospodářských krizí stavěli hladové zdi. Kromě například obranných účelů dávaly hlavně práci lidem. Můžeme najít rezervy jinde v rozpočtu, to vždycky nakonec, ale zarazit investice je krátkozraké rozhodnutí. Možná se ušetří 20, 50, 85 milionů, možná více, ale lidé přijdou o práci, o zaměstnání, oklikou se vrátí a stoupnou si do fronty na úřadech práce. Čili, to co se ušetří na tom, že se nebude například stavět, to pak rozdáte na sociálních dávkách.
Hodně firem dnes stojí před rozhodnutím, Mám zkrachovat dnes či za měsíc? Tak se zkusí přihlásit do nějakého tendru s nesmyslně nízkou cenou, jen aby přežili. Doufají, že tu nepříznivou situaci ustojí i bez marže, otázka zní jak dlouho? Když netvoříte v obchodí společnosti marži, těžko se budete rozvíjet, těžko budete mít peníze na mzdy atd.
NENÍ TŘEBA PODLÉHAT PESIMISMU
Vyhlídky jsou tedy neveselé. Bude lépe?
„Nemusíme a neměli bychom nutně podléhat pesimistické a skeptické náladě. Važme si toho, co máme. Nechci zevšeobecňovat a někoho se dotknout, ale pohodlný život mnohdy nedělá člověka šťastnějším. A přesto, že to mnohým spoluobčanů nepřijde, žijeme si nejlépe v historii. Vím, zní to možná hloupě, mnozí si budou ťukat na čelo, ale opravdu to tak je. Měli bychom se naučit radovat se z maličkostí. Neboť přirozeností člověka je hledání radosti. V Čechách často převažuje ´blbá nálada´, jsme nervózní, málo tolerantní, o pokoře se mluvit také moc nedá. Začíná to maličkostmi, dokážeme se rozčílit kvůli tomu, že má autobus pět minut zpoždění, že se musí nastupovat jen předními dveřmi, ´rozhodí´ nás pomalé internetové připojení nebo dlouhé čekání u lékaře. Vyplývá to podle mě z toho, že jsme uspokojili základní životní potřeby, a tak si hledáme jiné problémy.“
Děkuji za rozhovor.
Zdroj: Mostecké Listy, leden 2012.
Ptal se Jan Foukal.
