Je opravdu až k nevíře, že po lekcích doby koronavirové, zablokování Suezu (které nyní díky válce v Jemenu opět hrozí) a válce na Ukrajině někdo může provádět to, co provádí Brusel.

Člověk vybavený alespoň minimálním rozumem musel očekávat, že nastane doba deregulace, kdy průmyslu v EU bude dovoleno obrazně řečeno zase dýchat alespoň nosem nad hladinou, ne brčkem z pod vody, jak je tomu dnes. Místo toho si bude muset průmysl pořídit o kus delší brčko, ale mnozí to už prostě neudýchají.

Pokračuje totiž kobercový nálet trhavinou ESG (Environmental, social and corporate governance = odpovědnost za životní, společenské a podnikatelské prostředí). Pod tímto vznešeným názvem se v reálu skrývá vše, co devastuje průmysl v EU, od emisních povolenek, přes nesmyslnou byrokracii až po různé povinné kvóty a další bláznivé nápady, kterých se jistě brzy dočkáme. V Bruselu totiž sedí ohromná masa přeplacených lidí, kteří reálně nikdy nepracovali, mají hromadu času, nic pořádného na práci, a tak vymýšlejí, jak ztrpčit těm, kteří je živí, soukromý i pracovní život.

Připomeňme si alespoň my, co je úkol firmy či podnikatele: nabízet výrobky a služby, které někdo potřebuje a je ochoten za ně zaplatit. Tyto firmy či podnikatelé tvoří tzv. ziskový (tržní) sektor, mají příjmy od zákazníků, generují přidanou hodnotu a jsou schopni platit daně. Vedle tohoto sektoru existuje neziskový (netržní) sektor, který má příjmy z přerozdělovacích procesů a závisí přímo na tvorbě hodnot ziskového (tržního) sektoru.

Brusel se očividně rozhodl, že ziskovému sektoru zakroutí krkem. Místo toho nafukuje neziskový sektor, všude přibývá „neziskovek“ i poradenských firem, které radí, jak „nastavit procesy, aby odpovídaly EU směrnicím“ – tyto poradenské firmy se tváří jako podnikatelské subjekty, jsou to ale v principu rovněž neziskovky, vynuceně financované ziskovým sektorem. Osazenstvo „neziskovek“ i těchto specializovaných poradenských firem jsou vlastně skrytí nezaměstnaní. Jejich „platy“ (dalo by se spíše říct jejich dávky) musí ovšem hradit – ziskový sektor.

Ziskový sektor stále se zhoršující podnikatelské prostředí řeší, pokud na to má ještě sílu, odchodem z EU. To jako by v Bruselu nikomu nevadilo. Zelení fanatici se ještě možná radují z toho, že mizí komíny, jenže ony nemizí, pouze se stěhují jinam, kde ESG nikoho, ale absolutně nikoho nezajímá, a budou tam kouřit desetkrát víc než tady u nás.

Kde jsou patenty, inovace, prototypy pro budoucnost? Nikde. Firmy si musí totiž platit své EU-bonzáky („whistleblower“) a spoustu jiných nesmyslů a čekat na ránu z milosti v podobě nějaké nové nadsměrnice, díky které to budou muset zabalit.