Co nám tvrdí?

Cílem korespondenční volby je prý umožnit českým občanům pobývajícím v zahraničí jednodušeji volit a narovnat tak nyní nerovné podmínky pro výkon jejich volebního práva. 

Korespondenční volba je údajně postavena na ověřeném principu dvou obálek pro zachování zásady tajnosti volby a identifikačního lístku pro zachování osobní volby.

Jak to funguje?

Občan by měl mít dvě obálky. Jednu úřední, do které vloží svůj hlasovací lístek. Úřední obálku dále vloží s identifikačním štítkem do obálky doručovací. Následně vše odešle zastupitelskému úřadu, ke kterému je jako volič zapsán. Zvláštní okrsková komise otevře doručovací obálky po ukončení voleb ještě před sčítáním hlasů. Přihlíží pouze k obsahu doručovacích obálek. Tzn., že nesmí kontrolovat v tento okamžik obálky úřední. Tam, kde nejsou splněny všechny náležitosti dle zákona (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2024-268#cast8, paragraf 7), je úřední obálka odložena. 

To dále znamená, že hlas voliče bude neplatný, protože se nedostane do sčítání. U doručovacích obálek, které nebyly odloženy, je volič identifikován a v seznamu označen, že volil korespondenčně a jeho úřední obálka je vložena do volební schránky. Otevřít volební schránku je možné až po zpracování všech úředních obálek.

Přidělení zahraničních hlasů (korespondenční + fyzické)

V nadcházejících volbách do Sněmovny budou zahraniční hlasy rozlosovány do 4 největších volebních krajů (Praha, Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský). Pro tento účel je celý svět ve volebním zákoně rozdělen na 4 teritoria:

1. Západní Evropa (Andorra, Belgie, Francie, Irsko, Lucembursko, Monako, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko, Velká Británie a Severní Irsko)

2. Ostatní Evropa (tedy mj. Francie, Německo, Rakousko, Skandinávie, země jižní, střední a východní Evropy)

3. Území států Ameriky (Severní, Střední i Jižní)

4. Zbytek světa (Austrálie, Asie, Afrika)

Tato čtyři teritoria budou následně jednotlivě rozlosována mezi naše výše zmiňované čtyři největší volební kraje.

Ve volbách do Sněmovny v roce 2021 volilo v zahraničí jen pouhých cca 13 000 voličů. I tak s ohledem na ne příliš šťastný systém přiřazování zahraničních  hlasů a k celkové volební účasti docházelo k ovlivňování výsledků voleb v kraji, do kterého byly hlasy připočteny. 

Více na tyto konkrétní případy nahlíží politolog a můj kolega Tomáš Doležal ve svém rozboru zabývajícím se dopady korespondenční volby (https://svatoplukzs.cz/i-vam-treba-korespondencni-volba-sebere-poslance-cast-zakona-o-niz-se-mlci/).

V rámci zavedení korespondenční volby se očekává vyšší volební účast našich občanů v zahraničí, kde podle loňských čísel z ministerstva zahraničí se ať už krátkodobě nebo dlouhodobě pohybovalo 400 až 600 tisíc Čechů. Pokud bychom předpokládali jejich 50ti procentní účast, tak můžeme hovořit o 200 až 300 tisících zahraničních hlasech, což už je počtem odevzdaných hlasů například síla Libereckého kraje. Na základě výše uvedeného vyplývá, že i s rozdělením zahraničních hlasů do čtyř krajů (50-70 tisíc na kraj, nemusí být samozřejmě rovnoměrně) budou domácí výsledky v postižených krajích ovlivněny zahraničními hlasy významně více, než tomu bylo v minulosti. 

V SPD nesouhlasíme s takovýmto dovozem zahraničních hlasů do ČR a ovlivňováním výsledků domácích voleb. Nevidíme jediný důvod, aby o směřování naší země, její zahraniční politiky, ekonomiky a o dalších oblastech veřejného života rozhodoval občan, který z naší vlasti trvale odešel, pouze mu zůstalo české občanství. Spolurozhodovat o budoucnosti naší země by měli jen občané v České republice trvale žijící, protože u nich lze předpokládat čistý a férový zájem o budoucí směřování země, ve které žijí. Protože pouze na ně dopadnou důsledky jejich volebního rozhodování.