Jednotlivé schodky státního rozpočtu se nám kumulují do státního dluhu, u kterého sledujeme různé veličiny. Ta první je samozřejmě jeho výše. Pokud se na tuto veličinu podíváme v čase od vzniku samostatné ČR tedy od roku 1993, tak si všimneme několika věcí. V níže uvedeném grafu vidíme, že státní dluh ČR uvedený v miliardách Kč lze držet na uzdě. V minulosti to ukázalo hned několik vlád. V letech devadesátých to byly vlády Václava Klause, později to byly i vlády premiérů Rusnoka, Sobotky a dále Andreje Babiše. Pokud se podíváme, na politickou příslušnost, tak nutno konstatovat, že nezadlužovat tuto zemi nezávisí na tom, zda jste tzv. levičák nebo pravičák, ale jestli jste schopný či méně schopný, případně neschopný premiér.
Zdroj: mfcr.cz + vlastní zpracování
Pro větší přehled přidávám ještě tabulku státního dluhu doplněnou o jména jednotlivých premiérů. V letech, kde je více jmen, probíhalo střídání vlády.
Tabulka č. 1. výše státního dluhu
Zdroj dat: mfcr.cz + vlastní zpracování
U několika různých roků lze dokonce zaznamenat pokles státního dluhu. Argumenty pro zadlužování jsou například pandemie Covid v roce 2021, premiér Petr vládne pro změnu v duchu války na Ukrajině. Zde nutno konstatovat, že výdaje ve statním rozpočtu dělíme na zbytné a nezbytné. A je na vládě, aby se chovala rozpočtově zodpovědně a je otázkou, jestli opravdu musí utrácet za vše, co se namane. I o některých účelných nákupech jsem zde v minulosti psal. O tom, jaké výdaje jsou zbytné a nezbytné, bychom mohli diskutovat hodiny. Nejlepším příkladem toho, že i některé jednou vládou zbytné výdaje, nemusí být výdaji zbytnými pro vládu jinou, jsou například různé zahraniční programy pomoci vnímané administrativou demokrata Joe Bidena a republikána Donalda Trumpa. Dokážete si představit, že bychom zařízli dotace pro všechny politické neziskovky, pro zahraniční projekty do celého světa diskutabilního přínosu (například Hudba pro Etiopii, Podpora oživení řemeslného lovu měkkýšů a komunitární turistiky
v Ekvádoru atd. atp.) nebo financování válek v zahraničí (nejen Ukrajiny), nepodepisovali zbytečné zbrojní kontrakty? Naopak zajistili lidem levné energie? Jaký bychom měli schodek státního rozpočtu a jak by se to promítlo do státního dluhu?
Vedle státního dluhu samotného sledujeme ještě jednu veličinu, ta sama o sobě by pro nás v tuto chvíli již měla být dostatečně alarmující. Jsou jí náklady na obsluhu státního dluhu. Ano. To, co jsme si půjčili, musíme nějak spravovat. A protože náš dluh nejsou nic jiného než různé půjčky a dluhopisy, tak musíme vyplácet úroky našim věřitelům. Těmi můžou být obyčejní občané, ale i rozličné zahraniční instituce. Pokud se podíváme do tabulky nákladů na obsluhu státního dluhu níže, tak zjišťujeme, nejenom že nám ty roční náklady rostou, ale hlavně to, že v devadesátých letech ty náklady rostly o jednu miliardu ročně nebo stagnovaly, zatímco za vlády Petra Fialy jen náklady na obsluhu státního dluhu rostou tempem 20 miliard Korun ročně. V roce 2024 činily náklady na obsluhu státního dluhu téměř 90 miliard Korun! S ohledem na skutečnost, že schodky rozpočtu již snad dosluhující vlády jsou plánovány na 200-300 miliard Korun ročně, lze odhadnout, že v příštím roce překročí tyto náklady 100 miliard Korun!
Tabulka č. 2 Náklady na obsluhu státního dluhu
Zdroj: mfcr.cz + vlastní zpracování
Člověk nemusí být kvantový fyzik, aby viděl, že s hospodařením našeho státu není něco v pořádku. Závěrem bych rád dodal, že ne příliš popisovaným problémem k hospodaření vlády a nějaké její rozpočtové zodpovědnosti je ne ekonomický cyklus, nýbrž cyklus politický. Proč? Někteří politici si totiž ze státní pokladny udělali Klondike a své soukromé zájmy jsou jim bližší než osud české ekonomiky poté, kdy oni sami, co by politici zmizí v prachu dějin. Nám tu po nich však zůstanou v lepším případě jen ty dluhy.
