Jak bude novela insolvenčního zákona, kterou dnes k mé velké radosti podpořil jeden z výborů Senátu, vlastně fungovat?
I když tomu mnozí nevěří, řada mladých lidí má z dětství „na krku“ tak zvané dětské dluhy. Třeba za popelnice, nebo za jízdu na černo v osmi letech… Zní to neuvěřitelně, ale bylo a v omezené míře i stále je to možné. Velmi usilovně pracuji s kolegy na tom, aby se to již nikdy dít nemohlo.
Když všechno proběhne tak, jak doufám, tak od 1. září bude moci takový člověk podstoupit insolvenční řízení ve stejném režimu, jako další zranitelné skupiny, které se mi do insolvenčního zákona podařilo protlačit již dříve – senioři a mnoho našich invalidů. Doba splácení bude tři roky a nebude žádná další podmínka, kromě hrazení nákladů řízení plus stejné částky věřitelům. Takže minimálně je možné splácet jen 2200 korun, zbytek podle možností.
Za jakých podmínek může toto oddlužení člověk podstoupit?
Dětské dluhy a jejich příslušenství musí tvořit nejméně 2/3 celkového dluhu. Do těchto 2/3 se ale považuje třeba i půjčka, kterou si dlužník vzal mezi 18 a 21 rokem života na to, aby splatil „dětský dluh“ (pokud alespoň 2/3 z této půjčky použil na splacení dluhu).
Důležité je, že pokud příslušenství dluhu (jako sankce, úroky, pokuty) převyšuje původní výšku jistiny dluhu, tak ten převis se „odloží“ do podmíněného dluhu a jeho splácení přijde až na konec nebo spíše vůbec.
Znovu podotknu, že vím: Není to ideální řešení. Také bych raději tyto dluhy zrušila úplně. Ale to za prvé není tak snadné, jako se to řekne, za druhé o tom není politická shoda. Na tomto řešení jsme se domluvili napříč politickým spektrem a poslanci ho schválili v prvním čtení naprosto všemi přítomnými hlasy.
Což se podle mého ještě nikdy nestalo. A beru to jako příslib, že když vytrváme, podaří se nám vrát do naši země spravedlnost právo.
NE dluhovému otroctví, NE dětským dluhlům!