Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, vážená vládo, nouzový stav, to samozřejmě není žádné tajemství, víme to všichni, trvá od března 2020 s drobnými přestávkami. A to je dlouhá doba. Lidé, zaměstnanci, rodiče, senioři, živnostníci, prodavačky, zdravotní sestry, dělníci, studenti, ti všichni se obracejí na nás poslance, obracejí se na mě i moje kolegy z poslaneckého klubu s radou starostí, které jsou reálně dopady COVID-19 do našich životů. A není pochyb o tom, že COVID-19 naše životy změnil.

My děláme všechno pro to, aby se životy našich občanů a občanek co nejrychleji vrátily do normálních kolejí. A je smutnou realitou, že nám tady takřka po roce boje s COVID-19 vlastně chybí čas na to se s touto epidemií tak, jak by si lidé přáli, dostatečně rychle vypořádat. Lidé, jak se na nás obracejí v dopisech, e-mailech, telefonech, ale i v rozhovorech, byť nám zbyly v mnohem menším množství, než jsme byli zvyklí se s nimi potkávat a diskutovat, tak se na nás obracejí s čím dál tím větším neštěstím a zoufalstvím. Já bych chtěla říct svou osobní zkušenost, a myslím si, že vy všichni to potvrdíte, já tam nevidím žádnou zlobu nebo agresivitu, ale spíše opravdu vzrůstající neštěstí a zoufalství, často bych řekla od dospělých a silných lidí, kteří samozřejmě bojují, jak mohou, aby si zachovali profesi, aby si zachovali sílu dál fungovat, práci v živnosti, aby to zvládli, ale i přesto už opravdu převažuje neštěstí a zoufalství. To nejsou silná slova. Tak to prostě je. A všichni jsme již unaveni. Můžeme tady během dalšího projednávání nouzového stavu čachrovat s paragrafy, zákony, vzájemně se cvičit koalice opozice, ale nakonec nám nezbude nic jiného, než se spojit a pomoci co nejrychleji vyřešit to, co od nás žádají občané a občanky. A myslím si, že se jedná o čtyři zásadní oblasti našich životů.

První je určitě nejdůležitější a je to hlavní důvod, proč Česká republika stále musí být v režimu velkého omezení sociálních kontaktů a normálního života, a to je to, že naším prvořadým úkolem je, a my se za to stavíme, ochrana života, zdraví, bezpečí lidí. Pravdou je, že bez všech těch opatření, které v tuto chvíli máme a musím strpět, bychom nezvládli zajistit dostatečné bezpečí, zdraví, životy tolika lidí tak, jak to dnes zvládají zdravotní sestřičky a lékaři v našich nemocnicích. Je smutnou pravdou, že bez dobrovolníků, armády a želbohu znovuobnovené pracovní povinnosti studentů středních škol a vysokých škol zdravotnických profesí bychom nezvládli zajišťovat zdravotní péči tak, jak doposavad zvládáme, a oběti na životech by byly mnohem vyšší. Neříkám to, abych strašila. Neříkám to, abych zjednodušovala situaci. Neříkám to už vůbec proto, abych se tvářila, že je normální znovu a znovu prodlužovat nouzový stav. Říkám to proto, že to je realita a jsou to naši blízcí, kteří v nemocnicích díky zdravotním sestřičkám a lékařům bojují o svůj život a o své zdraví. A musíme si pořád připomínat, že ten nepřítel je COVID-19. A je to zákeřný nepřítel.

Určitě bych poprosila, a tady si myslím, že máme rezervy a budeme se určitě obracet na Ministerstvo průmyslu a obchodu a na Karla Havlíčka ministra naší koaliční vlády, aby více - více - bylo dohlédnuto na druhý okruh problémů, který v tuto chvíli řešíme, a to je práce a pracovní podmínky zaměstnanců.

Já se přiznám, že už jsem o tom několikrát mluvila při prodlužování nouzového stavu a tady, tak jak i nasloucháme lidem, kteří se na nás obracejí, vidím největší rezervy na pracovištích, pracovní podmínky zaměstnanců v COVID-19, protože většina samozřejmě průmyslu, ale také velká část služeb, vzpomeňme na prodavačky a prodavače, stále běží, běží v plném režimu, tady není žádný lockdown a my máme povinnost zajistit jim to, aby se i oni v rámci své práce maximálně cítili v bezpečí, aby dávalo logiku to, že pokud jsou tak omezeni na svých dalších právech, tak aby jako zaměstnanci měli jistotu, že se bezpečně mohou dopravovat do práce veřejnou dopravou tam i zpět, aby měli jistotu, že mají dostupné a účinné ochranné pomůcky na pracovišti, aby měli jistotu, že zaměstnavatelé zajistí systémy antigenního testování, aby měli jistotu, že se zejména velké firmy, ale velmi brzy i malé a střední, zapojí také postupem času během roku 2021 i do systému dalších opatření včetně možného očkování tam, kde to bude potřeba samozřejmě, a dobrovolně stran zaměstnanců.

Tyto věci, co jsem vypočítala, kolegové a kolegyně, musím říct, že postrádám a myslím si, že je na čase neříkat to jenom tady u pultíku a vyzývat, ale skutečně reálně zajistit, aby většina našich zaměstnavatelů, provozů, fabrik a podniků, ale také obchodů a služeb, které jsou otevřeny, toto respektovaly. Musím říct, že se na nás obrací řada zaměstnanců s konkrétními podněty, které bohužel svědčí o tom, že ne všichni zaměstnavatelé pochopili, jak vážná situace je, jak je důležité zajistit tyto podmínky pro účinný boj s COVID-19, a bohužel upřednostňují toto neodpovědné chování na úkor svých zaměstnanců. A musím také říct, že víc a víc se z hlediska těchto informací a dopisů, také stesků osobních, telefonických, tak jak se na nás lidé obracejí, objevuje fakt, že jsou nuceni zatajovat dostatečně informace týkající se například v případě COVID-19 a nákazy COVID-19 kontaktů, a obávám se, že i ministr zdravotnictví musí připustit, že stávající data a statistiky nám ukazují, že zřejmě ne všechny kontakty jsou hlášeny tak, jak by asi hlášeny být měly s ohledem na to, jak se COVID-19 šíří populací. A musím vám samozřejmě říct, že otázka výpadku mzdy a platu v případě karantén je samozřejmě jednou z částí této falešné mince, protože samozřejmě situace nám zhoršuje i vztahy na pracovištích. Zaměstnanci upozorňují na to, že ti, kteří řádně nahlásí, vědomi si vážnosti situace, tedy pozitivitu i kontakty, tak jsou velmi často tedy i svými spolupracovníky osočováni, že je prozradili nebo že kvůli nim jsou v karanténě a kvůli nim přichází o část příjmů. Myslím si, že tahle situace ne, že není nezdravá, ale je absolutně nenormální a obávám se, že pramení z toho, že jsme nedokázali směrem k práci, která stále běží, k provozům, podnikům a službám zajistit dostatečný rámec podmínek, pracovních podmínek v COVID-19 a osobně já to pokládám za největší dluh a věřím, že ministr průmyslu a obchodu směrem k zaměstnavatelům zajistí dohodu, která bude funkčně reagovat na to, že COVID-19 tady je, a tam, kde práce, zaměstnání a provozy běží, musí být bezpečí zajištěno úplně stejně, jak se o to v té prvé řadě staráme z hlediska zdravotní péče.

Třetím okruhem je pro mě a pro náš poslanecký klub vzdělávání. Tady se připojujeme k těm hlasům kolegů, že po tři čtvrtě roku, kdy víceméně opravdu školy nejely na prezenční výuku a samozřejmě učitelé, učitelky, žáci, studenti i rodiče se všichni dohromady snažili distančním způsobem nebo on-line způsobem zajistit i nadále kvalitu vzdělávání, tak všichni chápeme a víme, že to není totéž. Tady jsme se bavili na školském výboru nejenom minulý týden, ale budeme pokračovat dál v rámci mimořádného svolání zítra, já děkuji panu ministrovi zdravotnictví i hlavní hygieničce, že se snaží zajistit pro nás maximum informací a hledat řešení, ale znovu bych tady chtěla i za poslanecký klub sociální demokracie vyzvat, abychom byli schopni tzv. školského "psa" po tři čtvrtě roce nastavit tak, abychom i v těch nejvyšších stupních boje s epidemií zajistili v maximální možné míře, samozřejmě za epidemiologických opatření, to, aby školy byly prezenčně otevřeny. Především jde samozřejmě o první stupeň základních škol, o malotřídní školy, to s tím samozřejmě souvisí, ale také o poslední ročníky středoškolského vzdělávání ať gymnaziálního, nebo odborného, ale také o závěrečné ročníky učilišť. Tady bych k tomu vyzvala a myslím si, že je na čase, abychom lépe nastavili právo na vzdělání a právo na ochranu zdraví do nějaké vzájemnější harmonie, protože dopady výpadků práva na vzdělání dětí opravdu mohou být katastrofální, a myslím si, že úprava toho nejtěžšího stupně pět "psa" je na místě tímto směrem, a věřím, že naši hygienici a Ministerstvo zdravotnictví dokáže společně se školskými odborníky, ale také starosty obcí takové podmínky najít a nastavit. My z pohledu poslanců sociální demokracie se o to snažíme. Snažíme se pomáhat, hledat řešení a věřím, že i na půdorysu školského výboru, nejenom pléna této Sněmovny při projednávání nouzového stavu takové řešení velmi brzy lidem přestavíme.

Ve vzdělávání bych chtěla říct, že často zapomínáme a málo o tom, kolegové a kolegyně, nejenom mluvíme, ale především konáme na to, že řada škol je otevřena. Po celou dobu jsou otevřeny mateřské školy, víceméně po celou dobu jsou otevřeny také speciální školy, ale na to zapomínáme úplně bych řekla nejčastěji, celou dobu jsou otevřeny diagnostické ústavy, výchovné ústavy a dětské domovy. I tady bych chtěla připomenout, že z hlediska systému zajištění zase bezpečí zaměstnanců, ochranných pomůcek, antigenního testování atd. atd., vidím rezervy a myslím si, že tak, jak covid s námi stále bohužel je, a obávám se, že s námi bude celou zimu a i na jaře, zkrátka nezmizí ze dne na den, to bychom si lhali do kapsy, tak tyto věci také musíme odpracovat lépe, abychom dokázali situaci zvládnout.

Posledním okruhem je volný čas. Musím říct, že samozřejmě frustrace lidí v poslední době, a asi každý to chápeme i na vlastní kůži a ve své rodině, pramení často z toho, že zatímco volný čas byl v podstatě vynulován, opuštěn, a to bych řekla skoro zcela, a samozřejmě není to přirozená věc pro lidi takto fungovat, tak zároveň, jak už jsem zmínila v těch předchozích bodech, práce ve většině provozů, fabrik a firem jede dál, řekněme na plné obrátky. A myslím si, a také o tom mluví v poslední době vědci, že pro udržitelnost a vůbec to, abychom byli schopni i nadále snášet různá omezení a bojovat s COVID-19, potřebujeme určité vyvážení omezení práce i omezení volného času a nastavení podmínek v práci i ve volném čase z hlediska nějakého systému do budoucna tak, abychom měli nejenom světlo na konci tunelu, ale abychom byli schopni v takové bohužel covidem změněné společnosti fungovat a žít.

Budu ráda, pokud tyto čtyři systémové změny, které podle mého soudu za tak dlouhou dobu boje s COVID-19 a nouzového stavu musíme mít odpracovány, byly hotovy co nejrychleji a věřím, že nejenom poslanecký klub sociální demokracie pro to udělá v nadcházejících dnech a týdnech všechno. A samozřejmě také ministři této koaliční vlády.

Na závěr bych chtěla poděkovat všem těm, kteří v tuto chvíli samozřejmě snášejí omezení nouzového stavu a věřím, že nastavení těchto čtyř systémů řekněme nového v uvozovkách života s COVID-19 tak, abychom viděli světlo na konci tunelu a abychom byli schopni fungovat z hlediska ochrany svého zdraví, své práce, svého vzdělávání a svého volného času, což jsou čtyři faktory, které bezpodmínečně potřebujeme pro obnovení nebo přibližování se obnovení normálního života ve státě, tak že to zvládneme.

A chci říci, že samozřejmě krizové a bezpečnostní zákony, ústavní změny a další pravidla, tak jak po nich volali kolegové z ostatních poslaneckých klubů, tak my se samozřejmě jako sociální demokraté k tomuto úkolu hlásíme. Já jsem to avizovala, máme shodu s kolegy napříč politickým spektrem, že využijeme nejenom politická jednání na úrovni šéfů politických stran a poslaneckých klubů, ale také stálou komisi pro Ústavu a odborníky, které v této oblasti máme, abychom tento dluh co nejrychleji odpracovali, a řekněme ta obecná pravidla bezpečnosti a zvládání krizových situací měli nová, a sedící nastávající boj s pandemií. Děkuji vám za pozornost.